Na centrálním náměstí Plaza de la República v Buenos Aires se ve čtvrtek večer shromáždil mnohatisícový dav, aby vyjádřil nespokojenost se současnou vládou, jejíž směr udává zejména prezidentka Cristina Fernándezová. Další tisíce lidí vyrazily do ulic a před prezidentský palác známý pro svou barvu jako Casa Rosada.
Tamní média o této události hovoří jako o největší demonstraci za poslední desetiletí, do ulic jihoamerické metropole a dalších měst vyrazilo údajně až několik stovek tisíc protestujících. Žádná oficiální čísla však neexistují. Podporu svým krajanům vyjádřili i Argentinci žijící v zahraničí, demonstrovalo se v New Yorku, Londýně či Sydney.
Opozice svolala demonstraci na protest proti rostoucí inflaci, vysoké kriminalitě a všudypřítomné korupci. Ze stávající krize, s níž se Argentina potýká, viní hlavně prezidentku.
Podle oficiálního stanoviska vlády dosahuje inflace v zemi dvanácti procent. Nicméně podle analytiků je skutečné číslo pravděpodobně mnohem vyšší. Naposledy v září varoval Argentinu před zkreslováním informací Mezinárodní měnový fond. Pokud prý do prosince neposkytne důvěryhodná data týkající se ekonomického růstu a inflace, mohly by jí ze strany společenství hrozit sankce.
Argentinská vláda se k demonstrujícím masám postavila skepticky. Za zpomalení ekonomiky podle ní může současná celosvětová krize, nikoli kroky vlády. Příznivci Fernándezové tvrdí, že protest svolali lidé ze střední a vyšší třídy, kteří se bojí ztráty svých privilegií kvůli státní podpoře pro chudé a nezaměstnané.
Fernándezová žádá změnu ústavy, kandidovat chce i potřetí
Cristina Fernández de KirchnerOd prosince 2007 stojí v čele čtyřicetimilionové Argentiny. Prezidentský post převzala po svém manželu Néstoru Kirchnerovi, který odmítl znovukandidovat na prezidenta, ačkoli měl podle průzkumů veřejného mínění jednoznačnou podporu. Fernándezová o čtyři roky později v říjnu 2011 jako první jihoamerická prezidentka svůj mandát obhájila. Hlavou státu by tak měla být do roku 2015. Ovšem již nyní se spekuluje o její další kandidatuře, pokud prosadí změnu ústavy. Podle opozice by jí ke znovuzvolení mohlo napomoci nedávné snížení věkové hranice pro argentinské voliče. K urnám v příštích prezidentských volbách tak budou moci jít už šestnáctiletí.
|
Protestující rovněž poukazovali na skutečnost, že se Fernándezová snaží obejít ústavu tak, aby mohla být zvolena do čela státu i potřetí.
Pokud se jí podaří získat dvoutřetinovou podporu v obou komorách kongresu, prosadí změnu bodu, který doposud povoloval argentinské hlavě státu působit pouze ve dvou funkčních obdobích.
Dříve se dokonce spekulovalo i o variantě, že by se na prezidentský post vrátit její manžel Néstor Kirchner. Prezidentský pár dokonce v roce 2010 prohlásil, že se nebrání vládnout Argentině do roku 2020. Krátce na to Kirchner ovšem zemřel.
Kirchner stál v čele země v letech 2004 až 2007. O znovuzvolení tehdy odmítl usilovat a jako oficiálního prezidentského kandidáta Fronty za vítězství dosadil Fernándezovou.
Právě snaha udržet prezidentský post co nejdéle v rukou tohoto manželského páru je trnem v oku opozice. Odpůrci Fernándezovou viní ze zasahování do nestrannosti soudů a nezávislosti tisku.
Své mocenské ambice projevila prezidentka například v roce 2010, když odvolala nepohodlného generálního ředitele argentinské centrální banky Matina Peréze Redrada a dosadila na jeho místo politicky loajální Maríu José Sarmientovou. Redrado totiž odmítl zvláštní dekret Fernándezové na vytvoření fondu rezerv z centrální banky, který měl pomoci splatit zahraniční dluhy země.
Speciální fond ve výši 6,6 milionu dolarů tehdy neschválil ani argentinský senát. Fernándezová jej ale obešla a peníze nechala odeslat na ministerstvo financí. Jejich použití zabránil až soud.
Náctiletí voliči by jí mohli přinést až milion hlasů navíc
Další kontroverzní změnou, o kterou se prezidentka nedávno zasadila, je snížení věkové hranice voličů ze stávajících osmnácti let na šestnáct. Tento posun by mohl zásadně ovlivnit volby zákonodárců v příštím roce a v neposlední řadě i prezidentské volby v roce 2015. Argentina totiž volí hlavu státu, stejně jako dvoukomorový parlament, v přímých volbách.
Opozice Fernándezovou kritizuje, že změnu prosadila právě kvůli hlasům mladých, které by mohly pomoci zvítězit jak její straně, tak za několik let i jí samotné v přímé prezidentské volbě. Pokud by totiž k urnám přišli všichni náctiletí disponující volebním právem, mohla by to současné prezidentce přinést až milion hlasů navíc (více o snížení věkové hranice voličů v Argentině čtěte zde).
Nicméně ani onen milion potenciálních hlasů a změna ústavy možná nebudou Fernándezové stačit k obhájení mandátu. Podle výzkumů veřejného mínění její obliba mezi lidmi neustále klesá. Ještě před rokem se prezidentka těšila přízni 63 procent Argentinců. Nyní jí však fandí lehce přes dvacet procent obyvatel země.
