Vlastní portrét vozítka Curiosity, který pořídilo 31. října 2012 na Marsu. Snímek je koláž z 55 fotografií z různých úhlů, takže rameno kamery na něm nakonec není vidět. Vznikl v oblasti označované jako Rocknest v kráteru Gale, kde stroj odebral první vzorky. Čtyři stopy po lopatce, která horninu odebírala, můžete vidět přímo před vozítkem. | foto: NASA/JPL-Caltech/Malin Space Science Systems

Robot na Marsu řeší záhadu zmizelého metanu

  • 31
Sonda Curiosity napíná novináře i vědce. Zatím nemůže poskytnout odpověď na otázku, zda se na Marsu vyskytuje metan, plyn, který by mohl ukazovat na přítomnost života.

Na svých pravidelných týdenních telekonferencích čelí tým roveru Curiosity pravidelně se opakující otázce: Objevilo jejich "vozítko" metan? Nebo může alespoň potvrdit, že na planetě žádný není? Odborníci z NASA jsou tváří v tvář novinářům v těžkém postavení: sami neví. Přitom na odpovědi velmi záleží. 

Přítomnost metanu může ukazovat na existenci bakterií nebo jiných podobných organismů. Zvláště pokud by plynu bylo v atmosféře větší množství. Otázka je natolik důležitá, že patří mezi základní výzkumné úkoly Curiosity.

Robot na Marsu

Byl tu, není tu?

Podle některých pozorování plyn na planetě je. Jeho stopy v atmosféře Marsu zachytily v roce 2003 tři na sobě nezávislé týmy (jedna ze zpráv je zde, ale není přístupná zdarma). Informace vzbudily velký zájem, protože množství metanu bylo tak veliké, že se dalo jen těžko vysvětlovat nějakými čistě geologickými příčinami. Spekulovalo se, že plyn by mohly vypustit bakterie skrývající se pod povrchem. Zdálo se, že by skutečně mohlo jít o stopu dlouho očekávaného a vzrušujícího objevu marťanského života.

Informace se však nedaří potvrdit a metan se vědcům ze spektrálních čar záhadně ztratil. Od Curiosity se tedy čeká odpověď. Pojízdná laboratoř je schopna odhalit metan ve velice nízkých koncentracích. Stačí, aby ve vzorku bylo pět molekul z miliardy jiných. V roce 2003 měla koncentrace dosáhnout zhruba až 45 částic na miliardu, takže vysoko nad hranicí jejích detekčních schopností. Pak se nelze divit, že se novináři ptají.

Curiosity však zatím nedokáže odpovědět. Citlivé senzory, kterými je stroj vybaven, zatím plyn v atmosféře planety neobjevily. "Hledání pokračuje," řekl minulý týden podle agentury Reuters novinářům Paul Mahaffy z NASA.

Laboratorní demonstrace měřicí komory uvnitř laserového spektrometru, kterým Curiosity zkoumá složení atmosféry Marsu.

Samo o sobě to neznamená nic dobrého. Kdyby skutečně bylo metanu v atmosféře hodně, přístroje Curiosity by ho odhalily rychle a přesvědčivě. Takto se zdá, že stopy jsou slabé a hledají se těžko. Dokazuje to i jiný odborník z NASA, Christopher Webster, který podle časopisu Science řekl, že z údajů ze spektrometru Curiosity se zdá, že s 95procentní pravděpodobností je v atmosféře 0 až 5 částic metanu na miliardu jiných. k přesnějšímu určení však bude zapotřebí ještě několika týdnů či měsíců sbírání údajů, zvláště pokud je množství metanu v dolní polovině tohoto rozmezí.

Další důvod k trpělivosti je i to, že Curiosity prostě může být na špatném místě. V kráteru Gale, kde nyní je, prostě zdroj metanu nemusí být, ale protože plyn se dobře šíří, stačí počkat. "Pokud je zdroj metanu jinde, nemělo by trvat dlouho, než se objeví po celé planetě. Asi tři měsíce," řekl agentuře Reuters chemik Sushil Atreya z University v Michiganu.

Pokud ani pak vozítko žádné stopy uhlovodíku neobjeví, nejspíše se budeme muset smířit s tím, že na Marsu není život ani v podobě velkých populací podzemních bakterií uvolňujících "odpady" do atmosféry. Předchozí pozorování mohou být jednoduše chybná. Nebo šlo o nějakou zcela mimořádnou událost, možná (a to je čistá spekulace) rozklad kosmického prachu bohatého na organické látky v atmosféře.

Mnohem úspěšnější bylo pátrání po jiných prvcích v atmosféře Marsu. Analýza ukázala přítomnost uhlíku, argonu a jiných izotopů, které jsou variacemi jednotlivých chemických prvků. Podle výzkumníků to naznačuje, že Mars ztratil značné množství atmosféry, která v průběhu času unikla do vesmíru. Ta současná je podle NASA asi stokrát tenčí než na Zemi.

9. srpna 2012

Pojízdná laboratoř

Šestikolové vozítko, jehož mise vyšla na 2,5 miliardy dolarů (asi 45 miliard korun), váží 900 kilogramů a je dlouhé tři metry. Stroj je vybaven sadou nejmodernějších nástrojů pro rozbor vzorků půdy, skal a atmosféry. Poháněn je radioizotopovým termoelektrickým generátorem, který využívá přirozeného rozpadu plutonia 238.

Curiosity má pátrat po základních prvcích nutných ke vzniku života. Vedle toho bude také zkoumat klima a geologii planety a sbírat data pro budoucí let s lidskou posádkou.

Čtvrtou planetu sluneční soustavy bude stroj o velikosti menšího auta zkoumat nejméně dva roky. Jedním z cílů je zjistit, zda byl někdy na Marsu život.

Curiosity (je to žena) pravidelně z Marsu tweetuje. Její počínání můžete sledovat zde.

,