Chtěl si utkání užít do poslední chvíle. Přestože jindy odchází ze hřiště společně s ostatními spoluhráči, tentokrát nasával atmosféru do posledního momentu.
Aby také ne. Jeho jméno vyvolával jak domácí, tak i hostující kotel fanoušků. A právem. Ve Spartě se stal za dlouhé roky, po dobu nichž odváděl kvalitní výkony, miláčkem fanoušků. Ti mu mimo jiné po zápase věnovali dvě šály.
VIDEO: Podívejte se na sestřih zápasuUtkání Jihlava versus Sparta ve videoreportáži |
Jeden pletený kus si odnesl také z tábora fanoušků Jihlavy. Spokojení Jihlavané mu ji věnovali zřejmě jako dar k jubilejnímu zápasu.
Proto Blažek odešel z trávníku mezi posledními. A co řekl při další zastávce, tentokrát u novinářů?
Jaké to bylo chytat proti Spartě Praha, kde jste prožil nejdelší část své kariéry?
Myslel jsem si, že to bude zvláštnější. Ale bylo to úplně normální.
Jediný gól v nedělním střetnutí jste inkasoval v 11. minutě od dvacetiletého Kadlece? Byla to pro vás neřešitelná situace?
To od nás dostal Kadlec dárkem. Mazal asi třicet metrů úplně sám. Bylo to o tom, co vymyslí. Já jsem stál co nejdéle, bohužel to trefil kolem mě.
Myslel jste v tom okamžiku, že to byl ofsajd?
V první chvíli jsem si myslel, že to ofsajd je, ale ono se hrálo dál. Potom mi spoluhráči říkali, že tam někdo od nás stál.
Mrzí vás ten gól, když jste ho inkasoval ve svém jubilejním 400. ligovém zápase?
Vůbec ne. Možná by mi to vadilo, kdybych dostal nějaký hloupý gól. Ale v takové situaci, jaké se ocitl Kadlec, má útočník mnohem větší výhodu než brankář. My gólmani jsem tam při takové situaci v podstatě jen od toho, kdyby to soupeř zkazil .
Ani vám tedy při této situaci nepomohlo, že jste s Kadlecem hrál, tudíž asi znáte, co útočníci Sparty mají natrénované?
O tom to není. On na to měl čas, je schopný udělat kličku, vystřelit kolem nohy. Prostě cokoliv. Něco jiného je, když je pod tlakem. To bych toho mohl využít, jak to dával na tréninku.
V páté minutě druhého poločasu musel odstoupit ze zápasu kanonýr Stanislav Tecl, který má na kontě po jedenácti zápasech deset gólů. Chyběl vám hodně?
Do té doby, co hrál, tak nechyběl (smích). Po Teclovi se nám zranil ještě jeden útočník (Tomáš Sedláček – pozn. red.), a to už byl pro nás problém. Vyplýtvali jsme dvě střídaní zbytečně.
Zároveň vám chyběl celý zápas kvůli svalovému zranění středopolař Václav Koloušek.
Ukázalo se, že i bez něj se dá hrát dobře. Ale je pravda, že nám chyběl v momentech, kdy je potřeba dobře přihrát nebo vystřelit. Zkrátka se s tím teď musíme nějak vypořádat, protože to s jeho absencí vypadá na delší dobu.
Myslíte si, že remíza 1:1 se Spartou Praha je zasloužená?
Ano. My jsme byli lepší první půli, oni v druhé. Na konci zápasu už jsme byli hodně unavení, navíc nás Sparta dostala pod tlak.
Skandoval vaše jméno jak kotel jihlavských, tak i sparťanských fanoušků. Jaké to pro vás bylo?
Hezké. Příjemné.
Po skončení jste si vyměnil dres s vaším velkým kamarádem Markem Matějovským. Proč?
Už jsem mu to říkal před čtrnácti dny, že chci mít jeho dres. Až najdu nějaké místo, tak si ho vystavím.
