Jak napsala agentura AP, jihokorejská policie poslala stovky svých příslušníků zablokovat silnice, aby aktivistům zabránila ve vstupu do prostoru poblíž hranic. Tam měly být horkovzdušné balony se zhruba 200 000 letáky kritizujícími severokorejskou vládu vypuštěny. Obyvatelé v oblasti byli rovněž vyzváni, aby se přesunuli do podzemních krytů, sdělili místní činitelé.
Takto aktivní bránění aktivistům, v jejichž řadách jsou především uprchlíci z KLDR, v jejich záměrech je pro Jižní Koreu velmi nezvykl Původně vláda aktivisty jen poprosila, aby svou kampaň zastavili, přičemž s odvoláním na svobodu projevu tvrdila, že nebude proti jejich snahám dále zasahovat.
Jihokorejský ministr obrany Kim Min-sok dnes rozhodnutí vlády vysvětlil tím, že KLDR učinila jisté kroky naznačující, že své varování hodlá naplnit. Jihokorejská agentura Jonhap dnes napsala, že zákaz vstupu do pohraniční oblasti byl vydán, když Soul zaregistroval, že Pchjongjang rozmístil své vojáky na dělostřelecké pozice v možné přípravě na útok.
Podle aktivisty Pak Sang-haka se dnešní opatření rovná ústupu před hrozbami Pchjongjangu. "Je to kapitulace. Je to jasná kapitulace," prohlásil Pak.
"(Jihokorejský prezident) I Mjong-bak se dnes ráno probudil se strachem z nějakého nevyzrálého dítěte (mladého severokorejského vůdce Kim Čong-una) a rozhodl se nás zastavit," dodal s tím, že jeho skupina si najde jiné místo, odkud letáky vypustí.
Nečekaný ústup
Letáky vybízející Severokorejce k odporu proti režimu shazují na severokorejské území za pomoci balonů aktivisté jihokorejských občanských organizací. Formálně s touto kampaní jihokorejské úřady nemají nic společného.
Obě Koreje zůstávají de facto ve válečném stavu, protože korejská válka z let 1950-53 byla ukončena pouze příměřím, nikoli řádnou mírovou dohodou.
Páteční výhrůžka "nelítostným vojenským úderem" byla podle agentury Reuters nejotevřenější hrozbou Pchjongjangu vůči Soulu od prosince 2011, kdy se moci v KLDR ujal ještě ne 30tiletý vládce Kim Čong-un, který v čele země vystřídal svého zesnulého otce, diktátora Kim Čong-ila.
