Za masakr ve Srebrenici nemůžu a zasloužím si medaili, řekl Karadžič

  • 86
Bývalý politický vůdce bosenských Srbů Radovan Karadžič stanul před Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii v Haagu. Čelí zde obžalobě z genocidy. Karadžič prohlásil, že udělal vše pro to, aby válce v Bosně zabránil, a že se cítí nevinen.

"Udělal jsem vše pro to, abych válce zabránil," prohlásil 67letý Karadžič, který nyní Mezinárodnímu trestnímu tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) začal předkládat důkazy o své nevině. "Místo toho, abych tu stál jako obžalovaný, bych měl být vyznamenaný," tvrdí bývalý prezident bosenské Republiky Srbské.

Nejhorší masakr

Srebrenica byla jednou z šesti takzvaných bezpečných zón, které vyhlásila Rada bezpečnosti OSN. Na ploše kolem 150 kilometrů čtverečních žilo kolem 45 000 lidí, jejichž bezpečnost měli zajistit nedostatečně vyzbrojení vojáci OSN z Nizozemska. Letní údery bosenskosrbských sil proti bezpečným zónám OSN vedly k vojenské operaci letectev NATO, jež oslabily Srby a přivedly obě strany k jednacímu stolu a ukončení bojů. Srebrenický masakr byl nejhorším činem svého druhu v Evropě od konce druhé světové války.

Zdroj: ČTK

"Nikdy jsem neměl nic proti Muslimům," tvrdí Karadžič, který se označil za člověka "mírného, tolerantního, který je schopen chápat ostatní". Reuters si všímá, že bývalý vůdce bosenských Srbů je díky své bílé kštici stále k nezaměnění. Před soudem prý působil rezignovaně, ale odpočatě.

Karadžič je viněn z podílu na masakru bosenských Muslimů (jako etnikum se píší s velkým písmenem, někdy bývají označováni též jako Bosňáci) v obležené Srebrenici. Tu bosenskosrbské jednotky obsadily navzdory tomu, že byla vyhlášena "bezpečnou zónou" OSN, v červenci 1995. Následoval masakr více než osmi tisíc muslimských mužů a chlapců.

"O masakrech jsem nevěděl."

Karadžič nyní tvrdí, že nikdy neměl nic proti muslimům a že o masakrech ani nevěděl. Na svou obranu chce povolat na tři sta svědků. Na svoji obhajobu přitom má 300 hodin.

"To jde jen těžko popsat, když ho slyším říkat takové věci," citovala agentura Reuters Kadu Hotičovou, která řádění bosenských Srbů v Srebrenici přežila, ale ztratila při něm skoro šest desítek příbuzných. Připomněla, že zemřeli jenom proto, že to byli Muslimové, na území, z něhož chtěl Karadžič udělat výhradně srbskou zemi. "Tak se dělá mír?", zeptala se Hotičová.

"Sarajevo je moje město"

Od dubna 1992 do listopadu 1995 také Karadžič spolu s dalšími lidmi údajně stál za ostřelováním Sarajeva, jehož cílem bylo zabít, zranit a zastrašit civilisty. V důsledku toho byly zraněny či přišly o život tisíce lidí, a to včetně dětí a důchodců.

Karadžič 44měsíční bombardování bosenské metropole vysvětlil tím, že zde bylo "více než 2 000 muslimských vojenských cílů". Také řekl, že mezinárodní společenství neučinilo nic pro to, aby se Sarajevo stalo demilitarizovaným městem.

Dále například o bombardování sarajevského tržiště Karadžič tvrdil, že do vlastních řad pálila muslimská armáda, aby do konfliktu v Bosně zatáhla západní armády. Části obvinění, které mu kladlo za vinu masakry v dalších městech mimo Srebrenicu, už byl zproštěn.

"Sarajevo je moje město a všechny ty příběhy, že bychom na něj jen tak bezdůvodně útočili, jsou lží," rozhořčoval se, když mluvil o obléhání Sarajeva. Jako prvního svědka totiž povolal Karadžič ruského plukovníka Andreje Demurenka, který pro OSN vyšetřoval útok na sarajevské tržiště v roce 1995, kde zahynulo 37 lidí. Podle Demurenkova názoru za to byla Srbům přičítána odpovědnost neoprávněně. Také vypověděl, že muslimští odstřelovači záměrně stříleli své vlastní lidi.

Karadžič byl po 13 letech na útěku dopaden v červenci 2008 v Bělehradu. Proces s ním začal v roce 2009. Čelí také obžalobě z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.

Došlo i na Gorana Hadžiče

U ICTY zároveň začal proces s někdejším vůdcem chorvatských Srbů Goranem Hadžičem. Zodpovídá se z údajného vraždění, mučení a nucených deportací Chorvatů a dalších nesrbských obyvatel z takzvané Republiky srbská Krajina (RSK). Tu vyhlásili v roce 1991 chorvatští Srbové v reakci na odtržení Chorvatska od někdejší Jugoslávie a Hadžič byl v letech 1992 až 1994 jejím prezidentem.

Chorvatská armáda toto území dobyla v létě 1995. Hadžič byl zatčen loni v červenci na severu Srbska. Byl poslední z mezinárodně hledaných osob podezřelých ze zločinů spáchaných v 90. letech během válek provázejících rozpad Jugoslávie.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video