Portréty Mitta Romneyho a Baracka Obamy poskládané ze sýrových snacků

Portréty Mitta Romneyho a Baracka Obamy poskládané ze sýrových snacků | foto: AP

Žhavá témata americké volby. Jak chtějí naložit Obama a Romney s USA?

  • 45
Američané už 6. listopadu rozhodnou o dalším osudu země - zvolí si nového prezidenta. Současného demokratického šéfa Bílého domu vyzval umírněný republikán, mormon a miliardář Mitt Romney. Poměr sil je zatím velmi těsný, v průzkumech si dýchají na záda. Jak tedy hodlají oba kandidáti v případě svého zvolení naložit s USA?

V současné době pálí Američany nejvíce ekonomická situace v zemi a s tím spojená nezaměstnanost. V nadcházejících volbách je proto postoj obou kandidátů na řešení ekonomických problémů země klíčový.

Prakticky celé volební období Baracka Obamy provází vysoká nezaměstnanost, která je důsledkem hluboké finanční krize, do níž Spojené státy upadly v roce 2008 ještě za administrativy George Bushe. USA sice mají nejhorší za sebou, ekonomika se ale vzpamatovává pomalu a nezaměstnanost zůstává vysoká.

Teprve v září klesla míra nezaměstnanosti ze srpnových 8,1 procenta na 7,8 procenta, přičemž pod hranici osmi procent sestoupila poprvé za téměř čtyři roky. Informace je příznivá pro Obamu, i když žádný americký poválečný prezident nebyl dosud zvolen znovu s mírou nezaměstnanosti vyšší než 7,4 procenta.

Romney opakovaně poukazuje na to, že vláda dělá pro zaměstnanost velmi málo. Sám proto hodlá v případě svého zvolení prezidentem vytvořit až 12 milionů nových pracovních míst.

Ekonomický růst

Obama se po dobu svého funkčního období snažil ekonomiku oživit například takzvaným stimulačním balíčkem, nebo podpořil dotace na záchranu amerického automobilového průmyslu, připomíná televize BBC.

Dále mimo jiné navrhl daňové úlevy pro americké firmy, které zachovávají nebo vrací ze zahraničí výrobu na území USA, a naopak chce pokuty pro ty americké společnosti, které pracovní místa přesouvají jinam.

Mitt Romney v ekonomické oblasti slibuje nižší daně, vyrovnaný rozpočet a méně státních regulací, ke kterým se uchýlila Obamova administrativa kvůli krizi. Regulace podle republikánského kandidáta totiž dusí ekonomický růst.

Daně zvýšit nebo snížit?

Horkým tématem jsou také daně. Koncem roku totiž vyprší platnost daňových úlev, které zavedl ještě prezident George Bush. Současný šéf Bílého domu jejich platnost před dvěma lety prodloužil, nyní je ale chce ponechat na další rok jen u nižších příjmů. Lidem s vyššími příjmy by daň měla naopak vzrůst.

Někdejší guvernér státu Massachusetts je naopak pro prodloužení daňových úlev pro všechny a dál by je i snižoval. Je také zásadně proti zavedení milionářské daně. S jejím nápadem přišel miliardář Warren Buffet a Obama se za návrh opakovaně, ale neúspěšně postavil. Romney chce také snížit daně malým firmám.

Zadlužená země

Důležitou otázkou zůstává snížení amerického dluhu a rozpočtového deficitu. Obama prosazuje kombinaci výdajových škrtů a zvyšování příjmů. Klíčová část jeho návrhu se opírá o ukončení Bushových daňových úlev, podle prezidenta jsou totiž jednou z hlavních příčin rostoucího deficitu USA.

Pohled na centrum Detroitu z budovy vlakové stanice. Někdejší mekka...

Každým rokem, co je Obama ve funkci, vedl zemi s deficitem větším než bilion dolarů, státní dluh se zvýšil o téměř 50 procent. Ukazatel je trnem v oku republikánů, Obama přitom na začátku svého funkčního období v roce 2009 slíbil, že deficity sníží.

Romney navrhuje širokou škálu výdajových škrtů, které by měly zasáhnout zdravotnictví či sociální výdaje. Rád by také snížil počet lidí pracujících ve státní správě. Republikáni obecně požadují škrty ve výši 5,3 bilionu dolarů (téměř 100 bilionů korun) během příštích deseti let. Úspory mají jít mimo jiné na úkor zdravotních programů pro seniory i důchodových dávek.

Zahraniční politika

Rozdílné názory oba uchazeči o Bílý dům mají i v zahraniční politice. Velmi diskutovanou je například krize kolem jaderného programu v Íránu. Obama se chce vyvarovat vojenské akce a situaci řešit diplomaticky, zároveň ale během svého funkčního období zpřísnil a zefektivnil sankce proti blízkovýchodní zemi.

Prezident je pod tlakem Izraele, jehož vedení je kvůli íránskému jadernému programu stále nervóznější a hrozí jednostrannou akcí. Obama má s premiérem Benjaminem Netanjahuem má spíše napjaté vztahy, hlavně kvůli výstavbě izraelských osad na palestinských územích.

První část jaderné elektrárny Búšehr byla spuštěna v září 2011

Romney zahraniční politiku Obamy ostře kritizuje. Ve svém posledním projevu vytýkal prezidentovi pasivitu v zahraničí. USA by měly dle něj hrát mnohem asertivnější roli zejména v blízkovýchodním regionu. V červnu se nechal slyšet, že v politice vůči Íránu a Izraeli (s Benjaminem Netanjahuem má naopak blízké vztahy) by udělal opak toho, co činí Obama. Podle kritiků však nenabídl žádná alternativní řešení.

Odlišný postoj oba kandidáti zastávají i v řešení syrského konfliktu. Barack Obama upřednostňuje opět diplomacii a razí cestu sankcí vůči režimu, ty zatím ale v Radě bezpečnosti OSN zatím úspěšně blokuje Rusko a Čína. To Mitt Romney by syrské povstalce, kteří podle něj sdílejí americké hodnoty, vyzbrojil.

Rád by také přitvrdil kurz vůči Moskvě. Soudí, že Obamova snaha resetovat vztahy s Ruskem zkrachovala. Současný šéf Bílého domu si vysloužil jeho kritiku i za zrušení plánu na výstavbu systému protiraketové obrany v ČR a Polsku.

Národní bezpečnost a boj proti teroru

Se zahraniční politikou samozřejmě úzce souvisí národní bezpečnost a boj Američanů proti terorismu. Současný prezident zdědil od svého předchůdce dvě války - v Iráku a v Afghánistánu. Zatímco první už zcela ukončil, stahování vojáků z Afghánistánu je v procesu. Bojová mise Američanů by měla skončit v roce 2014.

Válečné hřmění pomalu utichá, prohlásil letos v lednu s tím, že nejmocnější armáda světa zeštíhlí a USA se do budoucna více zaměří na oblast Asie a Pacifiku. Pentagon chce také více spoléhat na flexibilnější, technologicky vyspělejší jednotky, které budou připraveny k rychlejšímu nasazení kdekoli ve světě.

Americký voják Jake Beaudoin se kryje během kontrolované exploze, která má...

Mitt Romney na rozdíl od Obamy by naopak americkou armádu posílil co do počtu vojáků ale i třeba válečných lodí. Do rozpočtu Pentagonu by chtěl přilít do roku 2016 sto miliard dolarů. Je pro stažení vojsk z Afghánistánu do roku 2014, ale zároveň by si ponechal možnost od tohoto plánu ustoupit, pokud by to situace vyžadovala.

Boj proti teroru je jedním z úspěchů vlády Baracka Obamy. Demokratický prezident schválil operaci, při níž byl zabit Usáma bin Ládin a objevují se zprávy, že al-Káida je ochromena, k čemuž přispěly neúnavné útoky bezpilotních letounů, jež cílí na nejvyšší představitele sítě v Pákistánu či Jemenu.

Obama dále zakázal kontroverzní vyšetřovací techniky, které se za vlády George Bushe uplatňovaly na podezřelých z teroru. To Mitt Romney by byl k cizincům podezřelým z terorismu mnohem tvrdší. Už v roce 2007 odmítl vyloučit například waterboarding a v současné době ho nepovažuje za mučení.

Zdravotnictví a diskutovaná zdravotní reforma

Obamovu přelomovou reformu, která by měla zpřístupnit zdravotní péči desítkám milionů Američanů bez zdravotního pojištění, podpořil v červnu nejvyšší soud, a to včetně sporného povinného zdravotního pojištění (od roku 2014). Pro prezidenta je to klíčový úspěch jeho funkčního období.

Volba prezidenta

Mitt Romney hodlá v případě svého zvolení reformu zrušit. Republikáni ji odmítají jako příliš nákladnou a jako nepřípustný zásah vlády do svobod jednotlivce v podobě povinného zdravotního pojištění. Podle Romneyho reforma zvýší státní deficity o biliony dolarů. Sám ale coby guvernér zavedl podobnou reformu ve státě Massachusetts.

Sňatky homosexuálů a potraty

Obama je prvním prezidentem USA, který sňatky osob stejného pohlaví otevřeně podpořil. Jednotlivé americké státy by si ale podle něj měly samy rozhodnout, zda svatby homosexuálů povolí. Romney sňatky homosexuálů odmítá. Označil je za "velmi citlivou otázku", ale dodal, že svazek by měl být výsadou mužů a žen.

Obama podporuje právo žen na umělé přerušení těhotenství. Romney jako guvernér hájil právo ženy na potrat, posléze ale názor změnil, což mu dnes kritici rádi vyčítají. Nyní potraty ve většině případů odmítá. Nezakazoval by je ale znásilněným ženám.

Předvolební debata Romneyho a Obamy začala romanticky

4. října 2012

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video