Mimo napravení vztahů s vyznavači islámu má zařazení arabštiny do seznamu oficiálních jazyků, kterými vatikánští kněží pravidelně přednáší myšlenky papeže, vyslat také pozitivní vzkaz křesťanům žijícím na Blízkém východě.
Vatikán totiž znepokojuje sílící odliv křesťanů z tohoto regionu. V současné době tvoří křesťanská populace Blízkého východu pouhých pět procent, před sto lety jich zde přitom žilo přes 20 procent. Většina křesťanů z regionu odchází zejména ze strachu o svou bezpečnost a očekává se, že do roku 2020 se současná 12 milionová populace křesťanů v arabských zemích sníží o další polovinu.
Pravidelné pořady jsou shrnutím papežových každotýdenních projevů, které se vysílají prostřednictvím rozhlasu a televize. Samotné vystoupení papeže zůstává až na závěrečný pozdrav v italštině. Výtažek papežových myšlenek přednášejí vybraní kněží kromě arabštiny také tradičně ve francouzštině, němčině, angličtině, španělštině, portugalštině, polštině, slovenštině, češtině, maďarštině a ruštině.
Křesťané a muslimové musí pracovat na nastolení míru
Papež Benedikt XIV. svůj projev uzavřel podle agentury Reuters v arabštině slovy: "Papež se modlí za všechny lidi, kteří mluví arabsky. Bůh vám všem žehnej." Tímto dodatkem chtěl papež připomenout, že jak muslimové, tak křesťané musí pracovat na nastolení míru na Blízkém východě.
V oficiálním prohlášení Vatikán uvedl, že lídr římskokatolické církve chce i nadále pokračovat v duchu jeho nedávné cesty do Libanonu, kde apeloval na tábory muslimů a křesťanů k ukončení konfliktu v sousední Sýrii.
Benedikt XIV. si mnoho muslimů znepřátelil svým vystoupením v Regensburgu v roce 2006, kde citoval byzantského císaře Manuela II. Paleologa, který ve 14. století prohlašoval, že prorok Mohamend nepřinesl v podstatě nic nového, jen nelidské věci a šíření jeho víry mečem. Papež se za svůj výrok později omluvil a dokonce se o několik týdnů později v Turecku pomodlil v jedné z tamních mešit (více o výroku papeže čtěte zde).
