Americký ministr obrany Leon Panetta v neděli vyjádřil další obavy nad tím, že syrský konflikt by mohl eskalovat a rozšířit se do sousedních zemí.
Střely spadly do oblasti u turecké vesnice Güveççi v jihoturecké provincii Hatay. První střela podle agentury AP pocházela z druhé strany hranice, kde se povstalci po dvanáctihodinovém boji s vojskem syrského prezidenta Bašára Asada prý zmocnili vesnice; dle povstalců při tom padlo 40 syrských vojáků a devět rebelů.
Turecká regionální správa uvedla, že nepovažuje syrskou střelu za útok na své území. Střela syrského prezidentského vojska byla mířená na pozice rebelů na syrské straně hranice. Do Turecka dopadla omylem.
Odpoledne dopadly další dvě střely. Jedna do stejné oblasti. Turecká armáda ji podle agentury AFP opětovala palbou z minometů. Druhá do tureckého města Akçakale, kam přiletěla první střela ve středu a zabila pět civilistů. Od té doby vojsko odpovídá na syrskou střelbu.
Nezkoušejte naši trpělivost, varují Turci
Turecký parlament poté povolil vládě vyslat armádu na syrské území, pokud to uzná za vhodné. Ankara se ale zároveň nechala slyšet, že nejde o vyhlášení války. Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan v pátek prohlásil, že Sýrie zkouší tureckou trpělivost a neměla by brát turecká varování na lehkou váhu.
"Nevíme zatím, zda se konflikt začne šířit do sousedních zemí jako Turecko, či nikoli. Skutečnost, že tu jsou přestřelky mezi těmito dvěma zeměmi, ale vyvolává další obavy, že konflikt by se mohl rozšířit," prohlásil podle Reuters v Peru šéf Pentagonu Panetta.
Prezident Sýrie Asad se podle syrských státních médií v sobotu mimořádně objevil na veřejnosti. Televizní záběry jej ukázaly, jak si potřásá rukama s prominenty a vojenskými hodnostáři před památníkem padlých v Damašku. Šlo o jednu ze vzpomínkových akcí u příležitosti výročí zahájení arabsko-izraelské války z října 1973. Syrský ministr obrany Fahd Faradž podle AP řekl, že vláda je připravena udělit amnestii rebelům, kteří se budou kát.
Ty, kteří tak neučiní, prý vojáci rozdrtí. Damašek odmítá připustit, že čelí lidovému povstání, a z násilí viní zahraničí spiknutí související prý se syrskou podporou protiizraelským skupinám jako libanonské militantní hnutí Hizballáh. Podle Faradže je nejnebezpečnější část spiknutí pryč a násilí se bude mírnit.
Z města Halabu na severu a z provincie Homs přišly další zprávy o bombardování pozic rebelů vojskem. Za neděli tam podle opoziční exilové Syrské organizace pro lidská práva zemřelo nejméně 17 lidí. Prozatímní bilance sobotních bojů podle opozice činí 75 mrtvých, většinu z nich tvoří vojáci a rebelové.
