Snímek z Marsu ukázal kameny, na nichž je patrné dřívější působení vody. | foto: NASA

Robot Curiosity našel na Marsu oblázky. Potok byl nad kotníky, hlásí

  • 290
Vozítko Curiosity poslalo po sedmi týdnech od přistání na Marsu na Zem vůbec první snímky oblázků. Vědci z NASA mají ohlazené kameny za důkaz, že na povrchu rudé planety kdysi tekla voda. Tedy podmínka pro život, jak ho známe.

Fotografie slepence, v němž jsou ohlazené kamínky, zveřejnil americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).

"Z velikosti unášených oblázků lze říci, že voda tekla rychlostí kolem tří stop (téměř jeden metr, pozn. red.) za sekundu, přičemž její hloubka mohla být od kotníků až po hýždě," uvedl William Dietrich z projektu Curiosity. Dodal, že hypotézy o vodních tocích na Marsu zaplnily už spoustu stránek, nyní poprvé ale vědci pozorovali kameny, které voda unášela.

Což se pro běžného smrtelníka nemusí zdát jako příliš velký posun, pro vědce to ale znamená hodně. Důkazy pro dřívější existenci vody na Marsu už odborníci našli, nyní poprvé ale mají možnost pozorovat kameny z dávných potoků či řek.

Místo nálezu se nachází mezi severním okrajem kráteru Gale a úpatím vrcholku zvaného Mount Sharp. Tato oblast je pro nacházení dokladů působení bystřin či řek jako stvořená. Satelitní snímkování totiž už dříve ukázalo, že právě zde je naplavenin a koryt mnoho.

Jak a kdy zmizela voda z Marsu?

Mars má velmi řídkou atmosféru, v níž by se voda okamžitě vypařila. Protože planeta postrádá velké magnetické pole, jaké má například Země, jednou z teorií je i to, že Mars kdysi o magnetické pole přišel. Pak mohl jeho atmosféru snadno "odfouknout" solární vítr. Před jeho působením je Země právě díky magnetickému poli chráněna.

Z tvaru a velikosti kamenů nalezených ve slepenci lze usuzovat, jak to za dávné vodní éry na Marsu vypadalo.

Například míra ohlazenosti některých kamenů vypovídá o tom, že urazily dlouhou cestu. "Podle tvaru lze usoudit, že byly přemísťovány, podle velikosti pak, že to nemohl udělat vítr, ale voda," řekla Rebecca Williamsová, která se na interpretaci objevů Curiosity podílí.

Některé kamínky ve slepencích na snímcích jsou velké jen jako zrnko obilí, jiné zase až jako golfový míček.

Robot Curiosity by mohl svými přístroji zjistit i složení slepence, v němž oblázky nalezl. Na místě přítomný suchý jíl a sulfáty by podle vědců mohly obsahovat uhlíkové sloučeniny, "stavební kameny" mikroorganismů. Přestože je nyní na podobné závěry o životě na Marsu ještě brzo, pojízdná laboratoř Curiosity by měla podle plánů NASA vydržet v provozu nejméně dva roky.

20. srpna 2012