Obyvatelé Benghází sledují demonstraci proti řádění polovojenských jednotek

Obyvatelé Benghází sledují demonstraci proti řádění polovojenských jednotek (24. září 2012) | foto: Reuters

Útok na konzulát vyhnal i agenty CIA. Hon na ozbrojence v Libyi nekončí

  • 34
Nedávný útok na konzulát USA v libyjském Benghází zasáhl i CIA. Mezi Američany evakuovanými po incidentu z města byl tucet agentů, kteří mimo jiné získávali informace o radikálech v oblasti. USA však budou dál pomáhat Tripolisu s potíráním ozbrojenců, slíbila šéfka americké diplomacie.

"Je to katastrofální zpravodajská ztráta," uvedl jeden americký činitel, který dříve sloužil v Libyi. "Jako kdyby nám vyloupli oči," dodal. Spojené státy stáhly své pracovníky z Benghází po zabití jejich velvyslance Christophera Stevense a dalších tří Američanů při útoku ozbrojenců 11. září.

CIA v Benghází a východní Libyi sledovala například skupinu Ansar al-Šaría. Právě ta je z útoku na americký konzulát podezřelá. Americká Ústřední zpravodajská služba se kromě toho zaměřovala i na domnělé členy místní odnože teroristické organizace al-Káida.

Američtí agenti v Benghází také ve spolupráci s ministerstvem zahraničí USA a místními úřady hledali ruční granátomety (RPG), které se během občanské války v zemi ztratily z vládních skladů. Pomáhali i při zajišťování chemických zbraní či výcviku libyjských zpravodajců.

Útok na konzulát byl zřejmě promyšlenou akcí teroristů

CIA začala v Benghází působit několik měsíců po začátku libyjské revoluce v únoru 2011. Město bylo centrem snah vzbouřenců svrhnout vládu libyjského diktátora Muammara Kaddáfího. Americký konzulát v Benghází se stal terčem útoku v den 11. výročí teroristických útoků proti USA z 11. září 2001, zahynuli při něm čtyři Američané včetně velvyslance Chrise Stevense (více o smrti amerického diplomata v Libyi čtěte zde). 

Útok se odehrál v rámci demonstrací proti filmu, který hanobí proroka Mohameda a který financovali křesťanští koptové žijící v USA. Původně se proto mělo za to, že to byla spontánní akce rozběsněného davu. Washington a Tripolis už ale útok označily za teroristický čin islámských radikálů.

Představitelé obou zemí jsou čím dál více přesvědčeni, že útok byl promyšlen a naplánován libyjskými ozbrojenci napojenými na al-Káidu. Tedy právě lidmi, které měla CIA monitorovat, podotkl list The Times na svém webu.

"Není pochyb o tom, že druh použitých zbraní a síla útoku ukazují na to, že to nebyl jen čin rozzlobeného davu," prohlásil v pondělí americký prezident Barack Obama. Pachatele útoku se ale zatím přes veškeré snahy Washingtonu a Tripolisu nepodařilo identifikovat.

Clintonová: S potlačením ozbrojenců pomůžeme

Oblast je značně neklidná a postoje místních lidí se liší. Jsou tu jak odpůrci vzniku demokracie v Libyi, tak zastánci demokratického uspořádání a spojenectví s USA. Šéf libyjského parlamentu Muhammad Madžarjáf při pondělním setkání s šéfkou americké diplomacie Hillary Clintonovou ujistil, že útok na konzulát neodráží postoj Libyjců vůči Američanům. Už dříve uvedl, že za ním stojí některý z ozbrojených nevládních a nelegitimních útvarů, které se musejí rozpustit.

Velení libyjské armády se v pondělí podařilo dosadit do vedení dvou mocných islámských milic na východě země své důstojníky. Krok podle agentury AP odráží snahu Tripolisu dostat pod kontrolu nebo rozbít islámské milice, které se zformovaly během povstání pro Kaddáfímu a stále v zemi působí (více o tom, jak se Libyjci snaží vypořádat s milicemi, zde).

Clintonová Madžarjáfa na oplátku ujistila, že Spojené státy navzdory útoku na konzulát zůstanou pevným partnerem Tripolisu a pomohou mu nejen se zajištěním chemických a dalších nebezpečných zbraní, ale i s potlačením ozbrojených militantních skupin.

Američtí činitelé podle deníku The New York Times připouštějí, že evakuace personálu z Benghází představuje problém pro zpravodajské operace. Zdůrazňují však, že stále mají k dispozici dostatek informací jak od informátorů v terénu, tak z odposlechů či satelitních fotografií. "Spojené státy v Benghází a východní Libyi neosleply," uvedl nejmenovaný americký činitel.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video