Poleptané prsty a nový obličej nepomohly. Narkobarona chytili v budce

  • 18
Desetiletí byl drogovým králem a celou tu dobu byla na něj policie krátká. Osudným se mu stal úterní hovor z telefonní budky. A nepomohly mu ani kyselinou poleptané konečky prstů, plastická operace či falešný pas. Policie nyní popsala, jak dopadla posledního z velkých kolumbijských narkobaronů Daniela Barreru.

Dlouhá kriminální kariéra obávaného a mocného drogového bosse skončila v úterý, kdy ho policie zatkla ve venezuelském městě San Cristobal. Dopadení padesátiletého muže, kterému se přezdívalo El Loco (Blázen), řídil Washington a spolupracovali na něm agenti USA, Británie, Kolumbie i Venezuely (více o jeho dopadení čtěte zde).

Daniel Barrera přitom dělal vše proto, aby se nedostal do rukou mužů zákona, a dlouho se mu to i dařilo. Drogy vyvážel z Kolumbie zhruba dvacet let. Neváhal proto podstoupit plastické operace obličeje a poleptal si i konečky prstů kyselinou, aby zabránil identifikaci skrze otisky prstů.

Vyhýbal se také mobilům a pevným linkám a ve Venezuele, kde žil od roku 2008, pravidelně chodil telefonovat příbuzným a kumpánům z telefonních budek. Právě v jedné z nich ho agenti tento týden zatkli. Monitorovali jich kvůli němu celkem 69, prozradil venezuelský ministr vnitra Tarek El Aissami.

Šli by po něm ale asi ještě dlouho, kdyby nebylo informátorů, kteří jim jejich shromážděné informace o zločinci potvrdili. Šéf kolumbijské policie José Leon Riano k tomu podotkl, že v případě Barrery bude vyplacena i odměna, kterou Kolumbijci nabízeli za informace vedoucí k jeho dopadení.

Maskoval se jako chovatel dobytka

Nutno podotknout, že to není nijak malá částka. Američané vypsali pětimilionovou odměnu na jeho hlavu a Kolumbie nadto přihodila ještě 2,7 milionu dolarů. Policie nicméně neprozradila, kdo s klíčovou informací, která umožnila policii Barrerovo zatčení, přišel a tuto odměnu dostane, uvedla televize BBC.

Kolumbijský prezident Juan Manuel Santos označil Barreru za posledního z velkých kolumbijských narkobaronů. Vůdce kartelu se specializoval na vývoz kokainu do USA v 80. a 90. letech minulého století, kdy kolumbijské kartely dominovaly americkému drogovému trhu. Celkem tam měl vyvézt 900 tun drogy.

Spolupracoval přitom se všemi stranami zapojenými do občanského konfliktu v Kolumbii - s levicovými povstalci z řad Revolučních ozbrojených sil Kolumbie (FARC) i místními polovojenskými skupinami.

Ve Venezuele žil od roku 2008 a navenek působil coby chovatel dobytka, který vlastnil několik rančů v hodnotě milionů amerických dolarů. Když ho policie dopadla, měl u sebe falešný pas na jméno Tomas Lucumi, popsal kolumbijský policejní šéf.

Venezuela zadržela skoro stovku drogových bossů

Legendární kápo jihoamerického drogového kartelu při zatýkání nekladl žádný odpor. Kolumbijská ministryně spravedlnosti Ruth Stella Correaová podotkla, že nyní bude žádat vydání Barrery do Kolumbie, aby tam čelil spravedlnosti.

Zajímavé je, že na jeho dopadení spolupracovala s Američany právě Venezuela, která pod vedením levicového vůdce Huga Cháveze nemá s Washingtonem dobré vztahy.

Venezuelský prezident pozastavil spolupráci s americkými protidrogovými agenty v roce 2005 a obvinil je ze špionáže. Američané také Caracas opakovaně kritizovali, že nedělá proti pašování drog dost. Nejvíce kokainu se v poslední době do USA podle Washingtonu vyváželo v letadlech právě z Venezuely.

Teď Caracas prohlásil, že Barrerovo zatčení dokazuje snahu s drogovým podsvětím zatočit. "Bez zásahu Spojených států jsme zadrželi 91 šéfů důležitých kriminálních organizací," prohlásil Tarek El Aissami.

Agentura AP podotkla, že dopadení Barrery je jen jedno z několika dalších případů, kdy Venezuelci spolupracovali s Kolumbijci na zatčení jejich drogových bossů. K oteplení vztahů mezi oběma zeměmi přispěl kolumbijský prezident Santos, který se nyní snaží najít řešení pro ozbrojený konflikt ve své zemi.

Příští měsíc by se v Norsku měly uskutečnit mírové rozhovory mezi kolumbijskou vládou a zástupci největší povstalecké organizace FARC (Revoluční ozbrojené síly Kolumbie).


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video