Safarovi nyní podle ázerbajdžánských představitelů hrozí atentát. Rozkaz o jeho zneškodnění údajně vydal přímo arménský prezident Serž Sargsjan. Omilostněný vrah proto pobývá v obklíčeném domě v Baku. Policie k němu pouští jen dobře prověřené rodinné známé.
Arménský tisk oproti tomu tvrdí, že atentát na Safarova bude v režii Ázerbájdžánu. Veterán karabašského konfliktu, generálmajor Arkadij Ter-Tadevosjan uvedl, že Safarova zabijí Ázerbájdžánci sami a obviní z činu atentátníka s arménským jménem, což jim zavdá příčinu začít znovu boje s Arménií.
Ázerbájdžánská státní agentura AzerTAc napsala, že údajná arménská teroristická organizace ASALA připravuje pumové útoky na ázerbájdžánské diplomatické mise v zahraničí. Baku proto požádá hostitelské země, aby zvýšily ostrahu ázerbájdžánských zastupitelských úřadů.
Vraha Arména ve vlasti přivítali jako hrdinu
Ázerbájdžánský voják Ramil Safarov zabil v roce 2004 arménského důstojníka na jazykovém školení NATO v Budapešti. Podle maďarské policie šlo o velmi brutální vraždu, Safarov zabíjel sekerou a nožem. "Kromě mnoha bodnutí v hrudníku byla hlava oběti prakticky oddělena od těla," popsal major budapešťské policie Valter Fülöp.
V Maďarsku Safarova odsoudili na doživotí, ale nedávno ho vydali do Ázerbájdžánu, kde mu ihned po návratu prezident Ilham Alijev udělil milost. Následně ho na náměstí v rodném Sumgaitu nadšeně přivítaly tisíce lidí jako hrdinu. Byl povýšen do hodnosti majora a armáda mu zaplatila výplatu na osm let dopředu.
Arménie po vydání zločince přerušila s Maďarskem diplomatické styky. Milost v případu vraždy Arména Ázerbájdžáncem je citlivé téma kvůli konfliktním vztahům obou zemí. Na přelomu 80. a 90. let minulého století země válčily o Náhorní Karabach, arménskou enklávu na území Ázerbájdžánu. Boje si vyžádaly na 30 000 obětí.
O řešení problému Náhorního Karabachu od roku 1992 usiluje Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, podle níž omilostnění Safarova narušilo mírový proces v regionu.
A svět se diví
Republika Náhorní Karabach v roce 1991 vyhlásila nezávislost, je ale stále mezinárodně uznávanou součástí Ázerbájdžánu. Její nezávislost neuznává ani Arménie.
Proti rozhodnutí maďarské vlády vydat vraha do rodného Ázerbájdžánu, kde ho hned omilostnili, protestovalo v centru Budapešti asi 2 000 lidí. Skandováním se omlouvali Arménii.
Po vypuknutí skandálu kolem Safarova skupina jerevanských poslanců předložila parlamentu návrh zákona, který by znamenal oficiální uznání Karabachu. Mohl by vstoupit v platnost deset dní po případném schválení parlamentem.
Udělení milosti Safarovovi kritizoval i americký prezident Barack Obama.
"Je to krok, který jde proti úsilí zmírnit regionální rozepře a pracovat na urovnání vztahů," uvedl Bílý dům. Nad vydáním Safarova a jeho propuštěním na svobodu vyjádřila znepokojení i Moskva.
Ázerbájdžánský ministr zahraničí Elmar Mammadyarov na kritiku reagoval prohlášením, že Spojeným státům nerozumí - byli to prý přece Ázerbájdžánci, na kterých byly během války o Karabach páchány etnické zločiny. Safarovův čin je podle něj důsledkem okupace části Ázerbájdžánu Arménií.
Maďarský ministr spravedlnosti Tibor Navracsics nepředpokládal, že jeho ázerbájdžánský protějšek Safarovův trest zruší. Budapešť prý měla od Baku písemné záruky, že trest bude pokračovat. Ázerbájdžán je členem Rady Evropy a dalších organizací, a proto o jeho důvěryhodnosti Budapešť nepochybovala.
V arménském hlavním městě Jerevanu se o víkendu konaly protesty, jejichž účastníci mimo jiné pálili ázerbájdžánské vlajky. "Nechceme válku, ale pokud k ní budeme přinuceni, budeme bojovat a zvítězíme," uvedl podle agentury AFP arménský prezident Serž Sargsjan.
Proti rozhodnutí maďarské vlády se protestovalo i v Budapešti. V centru hlavního města se v úterý sešlo na dva tisíce lidí, kteří se alespoň skandováním omlouvali Arménii.
