Policisté přivádějí Davida Ratha k Okresnímu soudu pro Prahu-východ. (20. srpna 2012) | foto: Petr Topič, MAFRA

Rath v „elitním“ klubu. Vyšší kauci měli jen fotbaloví bossové a Pitr

  • 340
Čtrnáctimilionová kauce, již požaduje soud jako záruku za Davida Ratha, není nejvyšší, jakou české soudy vypsaly. Poslance trumfnuli například podnikatel Tomáš Pitr nebo bývalý předseda fotbalového svazu František Chvalovský. Naopak za poslancem pak v pomyslném žebříčku zůstal třeba Jaroslav Starka.

Advokáti Davida Ratha už po pondělním vazebním zasedání prohlásili, že kauce je neúměrně vysoká. Suma, kterou soud požaduje, zaskočila nejen je, ale i samotného exhejtmana, podle něhož je mimo jeho možnosti. Za jednu z nejvyšších, kterou si vybavují, ji označili i právníci, které iDNES.cz oslovil.

Sežene David Rath peníze?

Obhájci obviněného poslance mají čas na rozhodnutí, jestli je do 3. září reálné sehnat částku 14 milionů, do čtvrtka. Kromě kauce je však ve hře ještě stížnost proti rozhodnutí Okresního soudu pro Prahu-východ.

Rathův advokát Adam Černý nicméně prohlásil, že poslanec peníze na zaplacení nemá a ani není v jeho silách je sehnat. Podle Černého je kauce nesmyslně vysoká. Dokonce naznačil, že soud nepostupoval standardně a cílem tak mohlo být udržení bývalého středočeského hejtmana za mřížemi.

Za pravdu jim všem dává pohled do statistik české justice. V žebříčku "nejcennějších" vězňů by totiž Rath skončil těsně pod stupni vítězů.

Seznamu už přes deset let vládne podnikatel a kdysi výrazná postava českého fotbalu, mecenáš Drnovic Jan Gottvald. Ten se do vazby dostal kvůli údajným podvodům se směnkami Setuzy za celkem 400 milionů.

Protože panovaly obavy z útěku bývalého místopředsedy fotbalového svazu, soud mu vyměřil nejdříve třináctimilionovou kauci. Tu ale následně výrazně zvýšil, a to na 33 milionů. Gottvald nicméně uspěl s odvoláním a na svobodu se tak v červenci 2002 dostal "jen" za dvacet milionů.

František Chvalovský

I další rekordní kauce byla uvalena na fotbalového bafuňáře. František Chvalovský se za mříže dostal také za podvod. V devadesátých letech totiž z Komerční banky vymámil půjčky za 1,5 miliardy. Peníze měly jít na nákup zemědělské techniky, místo toho zaplatily předchozí dluhy.

Chvalovského policie obvinila tehdy ještě jako předsedu Českomoravského fotbalového svazu v únoru 2001. Nedlouho poté na něj soud uvalil vazbu, z níž se vykoupil až za deset měsíců 15 miliony. Zpátky do vězení ho však poslal loni v létě Městský soud v Praze. Chvalovskému dal deset let a nařídil uhradit škodu ve výši 200 milionů.

Tomáš Pitr u soudu

Za stejnou sumu jako Chvalovský nemusel do vězení známý podnikatel Tomáš Pitr. Na toho byl koncem roku 2005 vystaven mezinárodní zatykač kvůli padesátimilionovému daňovému úniku, kterého se údajně dopustil spolu s Miroslavem Provodem. Jeho kauce však nakonec propadla, protože Pitr ještě před vynesením rozsudku uprchl. Dopaden byl předloni ve Švýcarsku, odkud byl vydán letos.

V červnu se pak městský soud v obnoveném procesu údajným únikem znovu zabýval a rozhodl, že se nedá prokázat žádný trestný čin a Pitra s Provodem obvinění zbavil (více o rozsudku čtěte zde).

Pomyslnou první pětici pak uzavírá jméno podnikatele Jiřího Neužila. Jeho kauce, kterou pražský městský soud vyčíslil na 10 milionů, byla až do pondělního rozhodnutí letošním maximem.

Neužil byl do července ve vazbě kvůli kauze nevýhodných pronájmů pozemků u dálnic. Stát na nich tratil stovky milionů, které měly protéct na Kypr právě přes Neužilovu firmu. V kauze je obviněný i bývalý ředitel ŘSD Michal Hala, který vazbu opustil po uplynutí lhůty v úterý (více čtěte zde).

Milan Čermák

Stejnou sumu chtěl soud za propuštění Milana Čermáka, známého z loupeže století. Podle policie spolu s Františkem Procházkou ukradli ze společnosti G4S Securitas více než půl miliardy korun. Vrchní soud je nakonec letos odsoudil k devíti letům v žaláři.

Tím by však výčet mnohamilionových částek zdaleka nemusel skončit. Příbramský podnikatel (a mimo jiné další fotbalový boss) Jaroslav Starka z vazby vyšel za osm milionů. Stát mu sice část peněz vrátil, Starka se ovšem soudí o stamilionová odškodnění.

Ve spojení se Starkovým případem se často objevovalo i jméno Radovana Krejčíře, který v roce 2002 nabízel za propuštění z vazby rekordních 40 milionů korun. Soud však nakonec s kaucí nesouhlasil, nebyl prý totiž jasný původ peněz. Krejčířovi a jeho rodině se následně podařilo na státu vysoudit 200 tisíc za tři měsíce nezákonné vazby.

S kaucí jen hodně opatrně

Česká justice přitom ke kauci nesahá kdovíjak často. Podle statistiky ministerstva spravedlnosti ji v roce 2010 soudci použili třicetkrát, o rok později pak 37krát.

A letošní rok zřejmě nebude výjimkou. Za prvních šest měsíců totiž soudy s peněžitou zárukou souhlasily jedenáctkrát. Na druhou stranu to nebyly žádné drobné, příkladem může být právě Neužilova záruka. A to do sumy není započtena skoro osmimilionová položka, kterou musel zaplatit zpěvák americké metalové skupiny Randy Blythe (více čtěte zde) nebo případná Rathova kauce.

Jak se ale také ukazuje, uložených milionů si většinou obvinění cení. Případů, kdy by kauce propadla státu, jsou podle mluvčí ministerstva spravedlnosti Petry Hrubé i vzhledem k jejich počtu jednotky. Například Městský soud v Praze letos přijal kauce zatím devětkrát v celkové výši sedm milionů. Dvě kauce za necelý milion a půl soud již vrátil. Letos tu zatím žádná kauce státu nepropadla.

To loni tu souzení tak disciplinovaní nebyli, propadly čtyři kauce za necelý milion a čtvrt, které byly složeny v letech 2005, 2007, 2008 a 2009.   

Sežene Rath 14 milionů korun?

20. srpna 2012


Nejlepší videa na Revue