Kolo olympijského vítěze Kulhavého. Samý karbon a spousta vychytávek

  • 250
Stroj našeho zlatého olympijského medailisty Jaroslava Kulhavého se od běžného horského kola liší natolik, že to možná překvapí i některé čtenáře. Jde hlavně o jiné materiály a moderní technologie. Je přitom velmi pravděpodobné, že se některé nejnovější vychytávky brzy prosadí i do běžné a dostupné produkce.

Specialized S-Works Epic Carbon 29, jak se kolo našeho šampiona oficiálně jmenuje, se řadí do kategorie XC, tedy cross country. Jsou to kola určená pro maratony, závody a sportovní jízdu v lehčím až středně těžkém terénu. Geometrií se vlastně podobají většině horských kol, která kolem sebe vidíme. Jsou subtilnější než kola na sjezd a sjíždění technických singltreků a jejich účelem zjednodušeně řečeno je, aby dobře a co nejrychleji jela do kopce, po rovině i z kopce.

Jardův stroj je oproti běžnému horskému kolu (ale dokonce i modelu třeba za 100 tisíc korun) především lehčí, pevnější a rychlejší. V čem jsou hlavní rozdíly?

Všechno se zaměřuje na maximální snížení hmotnosti, zvýšení pevnosti a tuhosti a perfektní funkci všech mechanismů. Hlavním určujícím materiálem je proto karbon, neboť je lehký a zároveň pevný. Je velký rozdíl v tom, zda kolo váží 14 kg nebo něco přes 9 kg, což je právě váha Jardova kola i s pedály. A zda je materiál pevný a tuhý. Často to pozná i amatér. Závodník pak šetří drahocenné minuty.

Jardovo kolo je prakticky celé z karbonu: rám, ráfky, sedlovka, kostra sedla, kliky šlapání, řídítka i koruna odpružené vidlice. V podstatě jen nohy vidlice, představec, převodník, zadní kazeta, přehazovačka, řetěz, brzdy, dráty a částečně i pedály jsou z kovu, nejčastěji ze slitin hliníku, oceli a titanu.

Kola 29" versus 27,5"

Nej hit: 29" s pevnou vidlicí

Nástup 29 a jejich schopnost většími koly tlumit nerovnosti přináší i návrat pevných vidlic. Specialized (pravděpodobně i další firmy) má v nabídce na rok 2013 pevné kolo model Stumpjumper s karbonovým rámem s označením EVO R (R jako racing) a ten je vybaven pevnou vidlicí.

Má vpředu trochu širší plášť opět z důvodu většího tlumení. Navíc se s pevnou karbonovou vidlicí dostává na neskutečně nízkou hmotnost.

Většina čtenářů určitě ví, že závodní stroj českého šampiona má také větší kola. Zatímco běžná horská kola mají průměr 26 palců, Jardova kola jsou o tři palce větší, tedy 29 palců. Proč? Jde o nový trend. Zejména pro tak velkého a silného bikera, jakým je Kulhavý, je to s nimi rychlejší z kopce, po rovině i do kopce a lépe se s většími koly přejíždějí překážky a různé nerovnosti. Dnes už se tzv. "devětadvacítky" začínají prosazovat i mezi běžné uživatele horských kol.

Když už jsme u velikosti kol, největší Jardův konkurent Švýcar Nino Schurter použil při olympijském závodě na svém karbonovém stroji Scott Scale další novinku: kola o průměru 27,5 palců. Někteří to berou jako alternativu pro menší a lehčí jezdce. Nino měří 173 cm a váží 67 kg, zatímco Jarda je vysoký 187 cm a váží 76 až 79 kg. Na druhé straně je nezpochybnitelné, že si 29" kola oblíbilo už i mnoho menších a lehčích jezdců včetně žen.

Ještě jedna významná věc odlišovala Jardovo kolo od mnoha ostatních závodníků (včetně druhého a třetího v pořadí), ale i většiny nezávodních bikerů. Je celoodpružené. Má tedy odpruženou nejen přední vidlici, což byla až do letoška povinná výbava všech horských kol v běžném prodeji, ale také odpruženou zadní stavbu.

Jardovo kolo ještě zaprášené ze závodu. Dobře je vidět extrémní geometrie. Nízko položená řídítka a vysoký posez se sedlem mírně naklopeným dopředu.

Kulhavý použil celoodpružené kolo

U kol pro běžnou jízdu v přírodě, kde se nehraje o čas, to dnes už není žádná zvláštnost. Spousta amatérských jezdců pro radost si celoodpružená kola pořizuje kvůli většímu komfortu jízdy zejména pro těžší terén a sjezdy. Většina profi bikerů ale až doposud volila rámy pevné, kvůli udržení vysoké rychlosti a efektivity šlapání hlavně při jízdě po rovině a do kopce.

Firmě Specialized se podařilo díky systému odpružení FSR a chytrému zadnímu tlumiči Brain udělat takové kolo, které je pořád lehké a přitom v záběru do kopce jezdec neztrácí energii houpáním. Navíc mírně získává z kopce, protože díky zadnímu tlumiči stroj lépe kopíruje terén. Sám Jarda Kulhavý po vítězném závodě uznal, že mu "celopéro" přineslo mírnou výhodu nad hlavními soupeři.

Nástup nového řadícího systému 1 × 11

A to ještě není všechno. Pozorný divák si všiml, že na rozdíl od běžného horského kola, které má tři převodníky a vzadu kazetu s deseti pastorky, tedy 30 převodů (ta nejlepší a nejmodernější kola v obchodech mají ale už jen 2 × 10 převodů), Jarda Kulhavý stejně jako většina dalších profíků měli na svém stroji pouze jeden převodník a k dispozici převodů většinou jen 11.

Jarda řadil pouze pravou rukou a díky nové kazetě s 11 pastorky mohl využít "jen" 1 × 11 převodů. Normální hobby biker si asi rve vlasy. Jak s tím mohl vystačit?

Odpověď je jednoduchá. Čím méně převodníků, tím nižší váha a tím také jednodušší řazení. Firmě Sram, která se specializuje na řadicí systémy, se podařilo vyvinout pro letošní závodní sezonu úplně novou technologii XX1, která je postavena na jednom převodníku s většími různorodými zuby, zadní jedenáctikazetě s 10 až 42 zuby, speciální nové přehazovačce a novém užším řetězu.

Mechanici podle profilu tratě mohou měnit před startem závodníkům velikost převodníku,. K dispozici je jich šest, od 28 do 38 zubů. Jejich výměna je velmi jednoduchá a zabere chviličku. Mimochodem, zatímco vyšší a těžší Jarda použil při olympijském závodě převodník s 38 zuby, menší a lehčí Nino Schurter nasadil převodník 36.

Odborník na horská kola z německé centrály firmy Sram Julian Oswald pro iDNES.cz potvrdil, že nový systém XX1 se osvědčil a že tato novinka podle něj brzy pronikne i mezi amatéry. Dá se očekávat, že mezi těmi, kdo zjednodušené řazení ocení nejvíce, budou zejména ženy bikerky a pak samozřejmě milovníci inovací.

Převodník Sram XX1. Jarda měl při závodě vpředu 38 zubů.
Zadní jedenáctikazeta a přehazovačka Sram XX1 s řetězem

Návrat otočného řazení grip shift

A ještě jedna libůstka. Zatímco většina horských kol má dnes řazení dvěma páčkami nahoru a dolů (řadil jimi i Nino Schurter), Jarda využil systém, který už tu před lety byl i na docela obyčejných horských kolech: otočné řazení grip shift. Řadí se otočným prstencem, který je vlastně zvětšeným pokračováním gripu na řídítkách. Dlouho se vedly spory, co je lepší a zdálo se, že nakonec vyhrály páčky. Že by se trend znovu obracel?

Všechny ostatní komponenty, o nichž tu nebyla řeč, jsou na špičkovém závodním kole pevnější, lehčí a mají přesnější a v případě potřeby i rychlejší chod. V zájmu nízké hmotnosti vozí například český závodník až překvapivě malé brzdové kotouče o průměru kolem 160 mm.

Za zmínku také stojí, že Jaroslav Kulhavý používá až nezvykle agresivní posed. Jeho karbonová řídítka jsou díky "zlomenému" představci extrémně nízko. Sedlovka se sedlem je pak hodně vytažená a samotné sedlo nemá náš jezdec uchyceno vodorovně, ale špička je skosená dolů. To proto, aby se mu lépe vyjížděly v sedle prudké kopce. Navíc mívá sedlo uprostřed speciálně vyztužené, aby ho díky své váze a síle neprosedl.

Další vychytávky

Kulhavý také použil pro rychlý londýnský závod rychlejší pláště. Vpředu Specialized Fast Track 2.0 (tedy o šířce 2 palce), vzadu pak Specialized Renegade 1.95. Zdvihy přední odpružené vidlice Custom Specialized RockShox Reba S29 s Brainem a karbonovou korunou Blackbox i zadního tlumiče Fox/Specialized Remote Mini-Brain jsou 100 milimetrů. Osazeny jsou Brzdy Avid XX a pedály Look Quartz Carbon Titanium.

Úplně na závěr připomeňme, že profi jezdci mají kola vyšperkovaná i maličkostmi, které nezlepšují žádné funkce. Jde jen o jakousi třešničku na dortu. "Londýnské" kolo Jardy Kulhavého tak má například na levé brzdové páce vyleptáno jméno Kulhavý, stejně jako na titanové objímce sedlovky je jméno Jaroslav.

Levá část Jardových řídítek s vyleptaným jménem závodníka
Jedenáctikazeta XX1

Kdo by chtěl znát přesnou cenu kola, na němž jel český olympijský vítěz, bude asi zklamán. Celková cena se určuje těžko, protože Jardův stroj není vybaven standardně. Má prostě některé komponenty v jiné kvalitě. Můžeme se ale přibližně řídit cenou špičkového závodního modelu Specialized S-Works Epic Carbon 29, která je 200 tisíc korun. Přidejme k tomu pár desítek tisíc navíc a budeme mít reálnou konečnou sumu.

Co to je "Brain"

Systém zadního tlumení činí jízdu na horském kole v terénu výrazně pohodlnější a bezpečnější. U všech systémů ale narazíme na vedlejší vlivy, které chod pružení značně ovlivňují. Ve sportovní kategorii  XC je velmi nechtěným jevem tlak jezdce na systém, který způsobuje nechtěné prohoupnutí při každém šlápnutí do pedálu a tím pádem ztrátu určitého procenta energie. 

Řešením jsou takzvané tlumiče s platformou, Specialized řeší tento jev inteligentní jednotkou Brain, která je nedílnou součástí zadního systému pružení u kol určených pro XC. Jak systém funguje?

Na zadní stavbě, poblíž zadní osy, je umístěna jednotka Brain, která je hadičkou spojena se zadním tlumičem. Brain je vybavený systémem nastavení, který umožňuje nastavit citlivost, s jakou bude systém reagovat na nerovnosti terénu. Při plně zavřeném systému se toto celoodpružené kolo chová jako kolo pevné a plně eliminuje tlak jezdce na sedlo, a tím pádem na celý systém odpružení. Avšak v momentě, kdy přijde náraz způsobený nájezdem na nerovnost, se v Brainu otevřou cesty pro olej a tlumič tlumí nárazy způsobené přejezdem přes překážku. Po přejetí překážky se opět celý systém uzavře a do příští překážky nebo nerovnosti se chová jako pevné kolo. Systém je schopný vyhodnocovat terén velmi rychle a je schopný se velmi rychle i opakovaně otevírat a uzavírat. Jednotka Brain pracuje na mechanické bázi, uvnitř najdeme tzv. inertní přepouštěcí ventil, který redukuje průtok oleje na základě nastavení citlivosti.

Systém Brain byl poprvé představen na kolech Specialized Epic v roce 2003, je patentem firmy Specialized a od svého prvního představení byl několikrát modifikován. V roce 2008 Specialized představil i vidlice s jednotkou Brain na stejném principu. Brain je tam umístěn do vnitřní nohy.

Pavel Štědrý, manažer vzdělávacího programu Specialized Eastern Europe a Martin Šťastný, mechanik