Magnetická rezonance byla neúprosná. Bolesti, které měla česká skifařka už několik týdnů v Praze, ji působil natržený mezižeberní sval. Vystřelovaly až směrem k pravé lopatce.
V Londýně dostalo všechno intenzivnější rozměr. Z rozjíždění před čtvrtfinálovou jízdou se jednatřicetiletá veslařka vrátila s pláčem. Nešlo to.
Tým fyzioterapeutů v čele s Pavlem Kolářem dělal, co mohl. Prášky proti bolesti, akupunktura, tejpy, uklidňování. "Pavel Kolář nasadil léčbu. Opatroval nás a zachránil," vypravoval Kacovský.
Sám se však přikláněl k verzi, že by Knapková před čtvrtfinále odstoupila. Kdysi trenér a jeho svěřenka tvořili pár i v soukromí. Tolikrát ji viděl v těžkých situacích, tolikrát společně řešili zdravotní problémy. Těžko mu bylo rozhodovat.
Jenže závodnice rozhodla: Pojedu!
A trenér trnul hrůzou. Čtvrtfinále zvládla suverénně. Semifinále totéž. Před životní jízdou byl adrenalin na maximu. Věděli, že londýnská olympiáda může být tou její. Jenže zvládne to zranění? Přetrpí start?
"Rozjíždět loď pro ni bylo hrozně těžký. Nemohl jsem se na to ani dívat," vypravoval Kacovský.
Prvních tři sta metrů byl v napětí. A pak koukal, jak vytáhlá blondýna z Brna zničila soupeřky. Famózním způsobem jim ujela natolik, že ji musel krotit. Klid, zvolni, zpomal, křičel na ní ze břehu. Poslechla. "Technicky jela líp. Asi měla jiný myšlenky. Ne na umístěni, ale na jiné věci, což ji vyčistilo hlavu," říkal trenér.
Na metě 1 500 metrů byl náskok jeho svěřenkyně na soupeřky drtivý - vedla o sedm vteřin! "Ale člověk musí čekat až do konce. Může se stát všechno," nechtěl propadnout euforii. Jakmile se skifařky blížily k zaplněným tribunám, začal věřit. Vyhraje!
V cíli jej zalila úleva. Povedlo se, od sobotního odpoledne je Tomáš Kacovský trenérem olympijské šampionky. "Odměna? Já jsem s tím nepočítal. Nemám nic."
Několik dnů v Londýně skřípal zuby. V sobotu odpoledne se však mohl usmívat.
