Modernizace D1 | foto: ŘSD

Rozšíření mostů na D1 za provozu bude oříšek. Někde zmizí chodníky

  • 120
Důležitou součástí modernizace D1 bude její rozšíření o 75 centimetrů na každé straně. Jak se však dají o tři metry "roztáhnout" obří dálniční mosty, jako je například ten nad Velkým Meziříčím? iDNES.cz se zeptal zmocněnce pro modernizaci D1 Jiřího Švorce.

Podle Švorce se mosty nejprve rozdělí do tří kategorií, podle kterých se určí rozsah modernizace.

První z nich v podstatě představuje stavbu nového mostu; stávající se demontuje tak, že zbude jen nosný pilíř. Ten se opraví a na něm se vybuduje nová nosná konstrukce a vybavení. Pouze u tohoto typu se most rozšíří už rovnou na 3+3 pruhy, celou D1 to čeká až za desítky let.

Stavět se začne v říjnu. Možná

V prvním kole výběrových řízení na modernizaci D1 bylo předloženo 13 nabídek na každý soutěžený úsek. Podle ŘSD je tak o tuto zakázku se strany stavbařů mimořádný zájem, který se jistě projeví i ve vysoutěžených cenách.

Na první etapu už byla vydána tři stavební povolení z celkových pěti, další budou následovat v nejbližších dnech. Problémy správce českých silnic a dálnic neočekává. Pokud se žádný z účastníků tendrů proti výsledkům neodvolá, začnou stavební práce letos v říjnu.

U dalších mostů se rozšíření bude řešit jen úpravami konstrukce, například přidáním dalšího nosníku či spřahující železobetonové desky.

Ve třetí skupině jsou pak velké dálniční mosty, které se klenou vysoko nad zemí a vyžadují zvláštní péči. Rozšíření vozovky na mostě bude například na úkor současného revizního chodníku, jehož zachování už není nutné, nebo náhradou krajních nosníků za únosnější.

Zásadní rozšiřování mostů naráží podle Švorce kromě technických problémů i na úřední komplikace, jelikož je nutné získat nejen stavební povolení, ale i územní rozhodnutí. V mnoha případech by bylo také nutné zasahovat do dalších pozemků, které Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) nevlastní.

21. června 2012

Nová odpočívadla nebudou

Na D1 se dají nalézt i úseky poměrně nedávno opravené a relativně kvalitní. U nich o opravě rozhodnou výsledky diagnostiky jejich stavu, ale také jejich šířka. "Jednoznačným zadáním pro celý úsek Mirošovice - Kývalka je minimální šířka vozovky 28 metrů," vysvětluje Švorc.

Modernizace D1 krok po kroku

Hlavní česká dálnice je v současnosti poseta nebezpečnými nájezdy a sjezdy, které už dávno nevyhovují normám ani hustotě dopravy. Dotkne se modernizace i jich? "Odstraníme zásadní závady u křižovatek a odpočívadel. V místech, kde by takové řešení bylo enormně nákladné či řešení majetkoprávních vztahů by jej vyloučilo, budou provedeny alespoň takové úpravy, které stávající stav podstatně zlepší," uvádí zmocněnec.

Nová či rozšířená odpočívadla, kde si řidiči mohou bez obav dojít na toaletu nebo se kvalitně najíst, však budeme muset okolním zemím stále jen závidět. "V rámci projektu modernizace D1 nebudou další odpočívky budovány," říká Švorc s tím, že v současnosti jich je cestou na Brno šestnáct a ve směru na Prahu osmnáct.

Modernizace D1
Modernizace D1

Jako přežitek se pak může jevit nákladná oprava SOS hlásičů, které se mohou v době mobilů jevit už jako zbytečné. Existence SOS hlásek je však dána normou pro projektování dálnic. "V současné době jsou takto vybaveny prakticky všechny dálnice budované v Evropě. V mimořádných situacích může docházet k lokálnímu přetížení sítí mobilních operátorů a SOS hláska, připojená na datovou síť optickým kabelem, zůstává jediným pojítkem v místě," obhajuje jejich existenci Švorc.

Na zkušenou do Německa

Obdobný projekt, jako je modernizace D1, právě probíhá na dálnici A3 mezi Řeznem a Pasovem v Německu. Co do technických parametrů, délky, intenzity provozu či stáří dálnice se prakticky neliší od připravovaného projektu D1. Delegace z ŘSD tam proto o víkendu vyrazila na zkušenou.

Podle Jiřího Švorce se postup prací v zásadě neliší od toho českého. "Němci mají snazší situaci zejména s ohledem na rovinatý terén a dobrý stav a parametry mostních objektů," uvedl Švorc.

V Bavorsku podle něj věnují velkou pozornost zejména bezpečnosti a plynulosti dopravy, a to hlavně důsledným snížením rychlosti na 80 km/h, zákazem předjíždění ve zúženém úseku a budováním odstavných ploch pro vozidla s poruchou.