Předseda norské vlády se zúčastnil také pietní akce na ostrově Utoya, kde se sešli pozůstalí po obětech loňského masakru a ti, kdo ho přežili. Na tichou vzpomínkovou akci na ostrově měli za přísných bezpečnostních opatření přístup jen osoby přímo postižené tragédií. Vypustili balón naplněný héliem ve tvaru srdce, k němuž přivázali osobní vzkazy.
"Bomba a výstřely mířily na změnu Norska. Norští lidé odpověděli sevřením našich hodnot v náručí. Uctěme zemřelé tak, že budeme šťastni za životy, které měli, a za život, který žijeme," řekl podle stanice BBC norský premiér v Oslu.
Stoltenberg promluvil odpoledne i k mladým příznivcům vládní Strany práce na ostrově Utoya, kde v 18:45 položil další věnec. Přesně ve chvíli, kdy byl loni Breivik zadržen. Na večer je pak naplánován národní vzpomínkový koncert, na němž vystoupí největší hvězdy norské hudební scény.
Jeden z nejhorších teroristických útoků od náletů na budovy Světového obchodního centra se stal 22. července 2011. Tehdy dvaatřicetiletý xenofobní Nor zabil sedmdesát sedm lidí, z toho většina byli teenageři. Na ostrově Utoya, kde Breivik převlečený za policistu střílel hodinu a půl do všech, které potkal, měli zrovna sjezd mladí příznivci vládní Norské strany práce.
"Jednal jsem v zájmu svého národa, svého náboženství a své země," vysvětlil Breivik koncem června před soudem, proč se rozhodl co nejvíce uškodit právě vládnoucí straně (více najdete zde).
Norskou odpovědí je více demokracie a více otevřenosti
Ačkoliv si celé Norsko stále pamatuje na tragédii, kterou Breivik způsobil, bezpečnostní opatření se v severském státě nijak nezpřísnila. Podle stanice BBC se v právním řádu neobjevily žádné změny, které by posílily moc policie a dalších bezpečnostních složek, legislativa týkající se terorismu zůstala také beze změny, navíc neexistují ani žádné zvláštní úpravy pro vedení soudního řízení s lidmi podezřelými z terorismu.
Přežil masakr |
"Norská odpověď na násilí je více demokracie, více otevřenosti a větší účast lidí na politice," řekl už po tragédii norský premiér Jens Stoltenberg. Jeho slova jako by vycházela přímo z nátury norského obyvatelstva. Lidé v Oslu chodili již brzy po útocích ulicemi centra, zpívali a drželi rudé růže. Tato květina se stala symbolem úcty a vzpomínky na všechny, kteří při Breivikově výbuchu a střelbě zemřeli.
Cestu před katedrálou nakonec pokryli právě květinami a doplnili všeříkající zprávu: "Pokud může jeden člověk ukázat tolik nenávisti, jen si představte, kolik lásky můžeme ukázat my všichni dohromady."
Vstup do parlamentu není hlídaný. A snad to tak zůstane
Norští policisté tak stále mohou nosit zbraň jen po získání speciálního povolení a vstup do budovy parlamentu není nadále nijak zvlášť zabezpečen ani hlídán. "Je pořád jednoduché se dostat do parlamentu. A doufáme, že to tak zůstane," řekla BBC poslankyně z vládnoucí strany Lise Christoffersenová.
Nemyslí si, že by lidé chtěli mít zákony omezující jejich základní práva a zasahující do soukromí navzdory tomu, jak snadno mohl Breivik naplánovat a uskutečnit své útoky.
Vzhledem k otevřenosti norského národa tak Breivik za přítomnosti médií z celého světa mohl u soudu zvedat zaťatou pravici na pozdrav, než mu to zatrhli, a pak pět dní detailně popisovat způsoby zabití jednotlivých obětí. V tu chvíli musely být sice kamery vypnuty, nicméně přítomní žurnalisti mohli hbitě přepisovat každé slovo, které Breivik v soudní síni řekl.
Podle experta na trestní právo Cato Shiotze právě veřejný proces umožnil, aby si Norové sami udělali informovaný názor na šíleného střelce. "Myslím, že Breivik radikální pravici víc ublížil než pomohl," řekl Shiotz a dodal, že Breivikovy myšlenky mají teď méně podpory než kdy dřív.
Ukažme, že jsme lepší než oni
"Jediný způsob, jak opravdu bojovat proti teroru, je ukázat, že jsme lepší než oni," řekl Jan Egeland, norský odborník na lidská práva a zástupce ředitele organizace Human Rights Watch. "Jejich cílem je způsobit šok a strach a donutit nás, abychom se vzdali našich liberálních hodnot. A nalákat nás do své stinné části hracího pole. Neměli bychom je nechat vyhrát."
Breivik v Praze |
Zároveň však Egeland nesouhlasí s postupem USA a dalších spojeneckých států v boji proti terorismu. "Celý boj proti teroru ztratil svůj morální základ. Můžete vidět, jak se zhoršilo veřejné mínění v Turecku, Jordánsku a umírněných státech Blízkého východu."
Na to reagoval americký bezpečnostní analytik Marco Vicenzino: "Když zemí konstantně hrozí nebezpečí a země má vojáky po celém světě, dynamika terorismu je odlišná."
Egeland přiznává, že si není jistý, jak by norská vláda reagovala, kdyby útoky byly vedeny al-Káidou, jak se v prvé řadě spekulovalo. "Ale nemyslím si, že bychom se pak dali na cestu temnou stranou a začali s mučením a s provokacemi proti mezinárodnímu právu jako je Guantánamo. Ale také by mě zajímalo, zda bychom v tomto testu obstáli."
