Ostatky budou zkoumat v anatomickém ústavu antropologové z Národního muzea. Výzkum potrvá zhruba dva měsíce, nejpozději do konce září by měl být hotov.
Zavraždění františkániKněží Klerikové Bratři laici Novicové Zdroj: Česká biskupská konference |
Vědci budou zjišťovat, které ostatky patří tomu kterému františkánovi. Kosti jsou totiž na hromadě v jedné bedně, která byla uložena v kapli svatého Michala.
Po výzkumu skončí části kostí v několika relikviářích.
Čtrnáct františkánů pocházelo zejména ze zemí západní Evropy. Působili v Praze jako misionáři.
Byli zabiti v klášteře u Panny Marie Sněžné o masopustním úterý 15. února 1611 během vpádu pasovských vojsk.
Lidé si mysleli, že ukrývají nepřátele
Tehdy se hněv Pražanů obrátil proti několika klášterům a kostelům včetně kostela Panny Marie Sněžné. Lidé se domnívali, že ukrývají nenáviděné pasovské jezdce.
Obětí mohlo být o jednu víc, patnáct. Jeden z františkánů totiž utekl. A to i přesto, že vikář Bedřich Bachstein všem zakázal odcházet mimo klášter.
Další zajímavostí je, že jeden ze čtrnácti zavražděných byl zabit přímo při zpovědi, bylo totiž po bohoslužbě.
Všichni zavraždění byli pohřbeni až v sobotu v dolním ambitu u brány.
Již pět dní po vraždách ale byly jejich ostatky přeneseny do kaple Panny Marie.
Snahy o blahořečení mnichů začaly krátce po jejich smrti. Věřící je totiž považovali za mučedníky a začali vyprávět, že v okolí chrámu je vidět světla a slyšet hlasy.
"Zabití františkáni záhy požívali pověsti svatosti. Proces jejich blahořečení sice začal již v 17. století, ale z různých důvodů byl v historii několikrát přerušen," uvedl Petr Regalát Beneš z pražské Provincie bratří františkánů.
Nakonec až 10. května 2012 papež Benedikt XVI. v Římě podepsal dekret o mučednictví čtrnácti pražských mučedníků, tedy vikáře Bedřicha Bachsteina a jeho bratří. Blahořečeni budou 13. října.
V dnes žije klášteře čtrnáct bratří, tedy přesně tolik, kolik jich bylo tehdy zavražděno.
