"V roce 2008 jsme se v dějepisu učili o prezidentech a dostali jsme za úkol nakreslit některého z nich. Takže jsem si vybral toho současného," vypráví sedmnáctiletý student zahradnické školy. Za čtyři roky tak nashromáždil ohromné množství fotografií, které si lepí na zeď, dokonce i na strop. Vystřihuje je z novin, tiskne z internetu. Podle některých pak kreslí portréty.
1000 Václavů Klausů |
"První obrázek jsem mu poslal 2. 2. 2011 jako přání k narozeninám," říká Pavel Kočiš. S Klausem se dokonce i setkal, takže čestné místo zaujímají ty společné s prezidentem. "Setkali jsme například při autogramiádě, seminářích či při pietních akcích," vyjmenovává a přidává přesná data jeho setkání s hlavou státu. "Pan prezident mě zná a řekl mi, že je moc rád, že mne opět vidí," chlubí se.
Kamarádi a známí ho považují za podivína. "Spolužáci ve škole říkají, že jsem blázen," říká student. Ale on se jim příliš nediví a uznává, že ne všechny prezidentovy názory sdílí. "Líbí se mi ale, že aktivně přispěl k rozdělení republiky, když už nebylo jiné volby," chválí ho.
Jeho sestra Lucie se svým názorem na bratrova koníčka netají. "Je to sice divný koníček, ale zase na druhou stranu je to lepší, než kdyby někde chodil s partou a fetoval," komentuje.
Pavel Kočiš bude sbírat Klause do konce jeho funkčního období, tedy do 8. března 2013. A jednou by se taky chtěl stát prezidentem.
