V sobotu v noci dovedl národní mužstvo do čtvrtfinále mistrovství Evropy. "Je to velký úspěch," řekl kouč.
Po vítězném utkání s Polskem (1:0) zašel v centru Vratislavi do Českého domu. Spát šel, když už svítalo.
"Užíval jsem si to. Když vidíte, jak se všichni radují, jak hráči po sobě skáčou, jak jsou nadšení fanoušci...," vyprávěl.
Právě fanoušci dosud nebyli nadšeni z toho, že trenérem reprezentace jste právě vy. Neříkáte si, že jste jim to teď ukázal?
Mě nesmírně těší postup. A vůbec to neberu tak, že jsem lidem něco dokázal, že něco dovedu, že jsem schopen mužstvo připravit. Ne, takhle opravdu nepřemýšlím. Fotbal dělám proto, že mě baví a abychom vyhrávali. Přiznávám, že negativní reakce jsou hodně nepříjemné. Ale jelikož tenhle stav trvá dlouho, tak jsem s ním už smířený.
Může se to změnit?
Změní to jen úspěšné výsledky, které půjdou rychle za sebou. Že se tady na mistrovství Evropy dostaneme ještě dál. Jen tak můžu svůj obraz v očích veřejnosti změnit. Ale upřímně říkám, že to neberu tak, že jsem to lidem ukázal.
"Neměl jsem tým, který bych si pro čtvrtfinále vyloženě přál. Chtěl jsem se vyhnout Němcům. A Portugalci? Ronaldo, Nani, Pepe, hráči světové extratřídy." |
Cítíte zadostiučinění aspoň za Milana Baroše, na kterého fanoušci ještě v minulém zápas s Řeckem také pískali?
Sebe neřeším, neprožívám, ale hůř nesu, když zloba přijde na kteréhokoli hráče. A jsem samozřejmě rád, že Milan proti Polsku podal výborný výkon. Lidi skandovali jeho jméno a to se mu poslouchá líp než pískot. Nepřízeň fanoušků zmizí, když lidi uvidí, že tým je schopen vyhrávat těžké bitvy.
Výkon v druhé půli proti Polsku byl nejlepší ve vaší éře u národního týmu. Souhlasíte?
Nevím... I s Řeckem jsme v první půli hráli velmi dobře. Ale těší mě, že to tak vypadalo, protože stejné ohlasy jsem měl nejen od vás novinářů.
Postoupil jste na Euro a pak splnil i další cíl - čtvrtfinále. Jak se může na mužstvu projevit, že z něj spadne tlak?
Před námi jsou další cíle, chceme jít dál. Máme velkou šanci tady uspět, protože jsme se přesvědčili, že herní kvalitu jednoznačně máme. A motivace a chuť je pořád obrovská.
Trénoval jste někdy mužstvo, které by bylo tak psychicky silné a odolné?
Po téhle stránce je to nejsilnější tým, co jsem kdy trénoval.
Ani jako hráč podobný nepamatujete?
Většinu kariéry jsme strávil ve Spartě a tenkrát jsme měli tak kvalitní tým, že jsme tituly získávali pravidelně a pod takovým tlakem nebyli. V národním týmu hrajete pár zápasů za rok a ve všech jste pod obrovským tlakem. Když jsem u mužstva začínal, nevyšel nám turnaj v Emirátech, pak přišly další porážky, ale vždycky jsme se z toho dostali a v těžkých zápasech zabrali.
Na první pohled tým psychicky silný nevypadá. Překvapilo vás, že je to jinak?
Nemyslím si, že klame tělem. Mnohokrát tu svou psychickou odolnost dokázal. Na začátku kvalifikace jsme prohráli s Litvou a pak museli porazit Skotsko. Nebo jsme dostali tři góly v přípravě v Norsku a pak nesměli prohrát ve Skotsku. V posledním zápase jsme museli vyhrát v Litvě. Pořád jsme museli. To nás zocelilo.
Čím to, že hrajete líp pod tlakem?
Každopádně to byla naše výhoda. Poláci tlak neznali, setkali se s ním až tady na Euru. My jsme na krizové situace zvyklí, oni ne. Vždycky jsme se z nich dokázali dostat. I tady na mistrovství Evropy. Prohráli jsme vysoko s Ruskem a pak museli porazit Řecko.
Nakonec jste si poradili i s Polskem. Nemrzí vás aspoň trochu, že jste vyřadili reprezentaci, jejíž fanoušci silně podporují i Česko?
Poláci mají velmi dobrý tým, ale podle reakcí, které se ke mně dostaly, proti nám nezahráli dobře. Jinak musím říct, že v Polsku se cítíme výborně. Přál bych, aby s námi postoupili i Poláci, ale bohužel to nešlo. Věřím, že místní nám budou fandit dál a že jim uděláme radost aspoň my.
