"Obličejová gymnastika vychází z toho, jaké mimické svaly používáte. Tedy pokud nejste něčím napíchané, tam mimika odchází. Pokud máte malé děti, tak to cvičení zas tak potřeba není, protože za den uděláte tolik mimických útvarů, děláte tygra, lvíčka, vláček, to všechno pomáhá," říká Žádníková, která pro Dermacol nafotila manuál, jak cvičit každé ráno, aby se vrásky tvořily co nejméně.
Některé cviky, jako třeba "traktor" nebo "bublina", vás možná před zrcadlem rozesmějí, je to ale lepší než podstupovat bolestivé a drahé zákroky. Zaručeným receptem podle Žádníkové je hýbat obličejem a nedělat si z vrásek vrásky.
"Umění stárnout je opravdu umění. Já vím, že se mi to možná říká, že jsem ještě v té polovině života, kdy se tím zabývat nemusím, ale je dobré se na to vykašlat. Je strašně důležité, když se na to žena umí vykašlat a být šťastná teď a tady, protože žít přítomným okamžikem je nejvíc, čím se nejvíc můžete rozmazlit," říká.
Sama dřív hodně plánovala, ale teď už to nedělá a na jejím vzhledu se to odráží pozitivně. Před deseti měsíci porodila svou třetí dceru a už je zase štíhlá jako proutek. Bez diet a cvičení.
Zdeňka Žádníková-Volencová
"Tři roky jsem nebyla cvičit. V hlavě se mi srovnalo, že to nepotřebuji. Stav mého těla odpovídá stavu mé duše. Není to tak, že bych hned z porodnice oblékla džíny. Trvalo pět, šest měsíců, než jsem se začala smrskávat. Jedla jsem prostě zdravé věci v přiměřeném množství, tančila jsem se svými dětmi a nezabývala jsem se tím, jak vypadám. Já potřebuju funkční pohyb. Nemám problém posekat zahradu, postavit zídku a dát někam šutry. Bylo období, kdy jsem přesouvání želez v posilovně považovala za smysluplné, ale to je pryč a já jsem šťastná," dodává herečka a hlavně maminka tří dětí, která se proslavila rolí v televizních seriálech Velmi křehké vztahy a Rodinná pouta.
Nyní zkouší v divadle, jezdí s představením své vlastní poezie, které připravila se skupinou Gentlemen Singers a se svou nadací zkrášluje nemocnice. Televizi se vyhýbá.
"Šest let jsem velmi intenzivně točila. Začala jsem pracovat, když bylo mé druhé dceři pět týdnů. Bylo to o stíhání. U druhého miminka jsem měla chůvy, nosily mi ji na kojení, nemohla jsem z toho vlaku vyskočit a já to u nejmladší Zuzanky nechci opakovat."
