"Když jste dole a tolik lidí za vámi stojí, tak je to moc příjemný," řekl tichým hlasem záložník Jan Rezek.
Den poté. Den po vysoké porážce 1:4 na mistrovství Evropy s Ruskem se fotbalisté s hlavami dole trousili na trénink, na tribunách je vítalo na pět tisíc lidí. Drtivá většina z nich byla místních.
Přitom Češi jsou jedním ze soupeřů Polska v boji o postup ze základní skupiny na šampionátu. "Měli by být rádi, že jsme prohráli, když jsme jejich soupeři. Ale oni si užívají, že jsme v jejich městě, vzali nás za vlastní," poznamenal Petr Čech.
Už jen příchod na hřiště ocenili potleskem. Když na trávník dokráčel Čech, slyšel bouřlivý aplaus.
"Když po velké porážce jdete na hřiště a lidi vám tleskají, tak to člověku zvedne náladu," rozhlédl se obránce Michal Kadlec. "Všiml jsem si, že mezi nimi byli i Češi. Těm děkuju."
Spousta českých příznivců v pátek večer však národní tým téměř zatratila. Vypískali útočníka Baroše, ač patřil k lepším českým hráčům. A trenéra Bílka vyzývali k odchodu.
"Při zápase jsme to vnímali, je to nepříjemné. Na druhou stranu se lidem nedivím, přijedou za námi, jsou natěšení a my dostaneme čtyři góly. Z toho nadšení být nemůžou," přemítal stoper Tomáš Sivok. "Ale měli by řvát na nás. My jsme na hřišti, ne trenér."
Když před páteční půlnocí fotbalisté ze stadionu přijeli k hotelu, už tam na ně několik desítek fanoušků čekalo. Žádné výčitky, ani nadávky. Češi slyšeli povzbudivá slova, od Poláků. A vřelých reakcí se dočkali i v sobotu v poledne při tréninku.
"Ani jsem nevěděl, že je trénink otevřený. Pak sem přijedeme a vidím tolik lidí," žasl Rezek. "A pak když ještě ocení každou akci, každou střelu.... Je to super. A že to byli Poláci? Snad mezi nimi byli i Češi. Chci tomu věřit."
Sám ochozy pobavil, když po prohrané sázce s náhradním brankářem Janem Laštůvkou musel dělat kotouly přes celé hřiště a ještě dalších padesát metrů. "Trefovali jsme z poloviny hřiště břevna a Honza to dal ze tří pokusů dvakrát," líčil Rezek.
Potlesk na hřišti neslyšeli kapitán Tomáš Rosický a Baroš, kteří zůstali v posilovně a lehký trénink neabsolvovali. "Zranění nejsou," ujistil lékař Petr Krejčí. "A po zápase je jedno, jestli si dají strečink v posilovně nebo se jdou vyklusat na hřiště."
Zvolili první možnost, polským fanouškům však neunikli. Když šel Baroš z kabiny do autobusu, dav za plotem křičel jeho jméno. Útočník pak rozdával autogramy.
"My jsme z porážky smutní, ale tihle polští fanoušci nám dodávají zpátky sílu a elán. Jsme za to rádi. A jsem přesvědčen, že nás nezatratili ani ti naši. Aspoň ne ti věrní," dodal Sivok.
