Tejc před tím mluvil o tom, že vydávání majetku půjde před únor 1948 a podle ČSSD nejde ani o restituce. "Restituce je vrácení do původního stavu, ale tady se nic do původního stavu nenavrací. Tady se dává více práv a více majetku než které k 25. únoru 1948 církve a tyto organizace vlastnily," prohlásil Tejc.
Později v rozpravě Kalousek v obhajobě církevních restitucí pokračoval. "K věčné ostudě před celým světem jsme jediná postkomunistická země, která nedokázala tento problém vypořádat. Někdy si kladu otázku, zda to není tím, že Česká republika je jedinou zemí postkomunistického bloku, která není postkomunistická, ale je pořád komunistická," zlobil se Kalousek.
Podle něj není také možné, aby ten, kdo něco ukradl, podmiňoval vrácení toho, co ukradl, ekonomickou situací státu. ČSSD i Věci veřejné jsou totiž přesvědčeny, že stát by měl odložit finanční vyrovnání s církvemi, protože si to nyní nemůže dovolit. Komunisté jsou proti církevním restitucím úplně.
Opozici se ale nepodařilo prosadit přerušení jednání, když si někteří poslanci stěžovali, že je v sále málo světla. Komunista Vladimír Koníček pak neuspěl s návrhem, aby se zákon vrátil k projednání do parlamentních výborů. Čeká ho tak už jen závěrečné hlasování.
Kalousek je do toho zákona "emočně zabrán", tvrdí Tejc
Tejc řekl, že se kvůli Kalouskovým urážkám neobrátí na mandátový a imunitní výbor. "Je skutečně vidět, že je do toho zákona emočně zabrán. K urážkám od pana Kalouska jsem ale imunní," prohlásil. Dodal, že je zajímavé sledovat, jak ministr financí, který jiným miliardy škrtá, pro církve miliardy hledá.
"Byl jsem zvolen, abych hájil zájmy lidí a ne církví," řekl šéf poslanců ČSSD. Sociální demokracii jde podle něj o to, aby se církvím vydal jen majetek, který vlastnily 25. února 1948 a přišly o něj až za komunistického režimu, ne dříve - už za pozemkové reformy a při její poválečné revizi ještě před Únorem 1948
Církve mají podle vládního návrhu dostat majetek v hodnotě asi 75 miliard korun. Stát by jim měl také ještě třicet let vyplácet 59 miliard korun navýšených o inflaci. Ještě 17 let by navíc stát přispíval na platy duchovních, přičemž tato částka, která je nyní necelých 1,5 miliardy korun za rok, by se snižovala.
Pomůže to odluce církví od státu, apelovala ministryně
Ministryně kultury Alena Hanáková z klubu TOP 09 a Starostů řekla poslancům, že vrácení majetku církvím a vyplacení náhrady pomůže k odluce církví od státu.
Alena Hanáková (TOP09) během tiskové konference po jednání vlády, která odsouhlasila církevní restituce (Praha, 11. ledna, 2012)
"Podle nálezu Ústavního soudu z roku 2010 máme povinnost vypořádat majetek, který stát zabral," uvedla také Hanáková. V opačném případě by církve uspěly s žalobami na stát právě s odvoláním na starší verdikt Ústavního soudu.
Za důležitou označila připravenou změnu zákona, podle níž by církve před vydáním majetku musely prokázat, že jim opravdu patřil. To navrhli a v ústavně-právním výboru prosadili občanští demokraté (více zde).
Jsem věřící, ale budu proti, řekl Jandák
"Jsem věřící člověk. Měl jsem v roce 1980 svatbu v kostele, ale budu proti," řekl v rozpravě exministr kultury Vítězslav Jandák z ČSSD. Jeho stranická kolegyně Dana Váhalová vládnímu návrhu vyčetla, že rozsah majetku, který má být vydáván, není přesně určen. Přijetí církevních restitucí by podle ní mělo předcházet přijetí mezistátní smlouvy s Vatikánem, kterou zatím Česko nemá.
Poslanec Otto Chaloupka (2. 5. 2012)
Vládní návrh kritizoval také například Otto Chaloupka z Věcí veřejných. "Způsob provedení je špatný," řekl poslanec. Napravit křivdy, které se staly, je podle něj třeba, ale musí to být náprava poctivá a spravedlivá, zdůraznil. Majetek, který se má vydávat církvím, je podle něj také nadhodnocen oproti tomu, v jakém postavení byli v 90. letech restituenti.
"Budu první, kdo bude protlačovat nápravu co největšího množství křivd způsobených minulým režimem, ale nesmí být způsobeny další křivdy," prohlásil Chaloupka. Kriticky vůči navržené podobě restitucí vystoupili i poslanci Věcí veřejných Radek John, Kateřina Klasnová a Vít Bárta.
Šťastný nebude dělat vládě problémy, otazník je i tak nad postojem několika poslanců ODS
Poslanec Boris Šťastný uvnitř ODS prosazoval, aby finanční náhradu církvím spojil s vývojem hrubého domácího produktu. Pokud by HDP rostl, stát by církvím peníze vracel, pokud by klesal, výplata peněz by se zbrzdila. Ale uvnitř klubu narazil. A potvrdil, že nebude v této věci koalice dělat problémy. "Není to pro mě tak zásadní," uvedl Šťastný. Několik poslanců ODS ale podle informací iDNES.cz stále váhá.
Pokud koalice při konečném hlasování udrží jednotu, má sto hlasů od ODS, TOP 09 a platformy Karolíny Peake, která se odštěpila od VV. Hlasovat pro restituce chtějí i dva poslanci za Věci veřejné - Milan Šťovíček a exministr školství Josef Dobeš, takže pokud ODS přesvědčí skupinku váhajících, mohou restituce projít. A koalice by měla i dost hlasů, aby přehlasovala očekávané veto Senátu, kde má většinu k církevním restitucím kritická levice.
