Husní Mubarak je prvním z arabských vládců, který se po svržení zodpovídá ze svých činů před soudem. Kupříkladu tuniský prezident Zín Abidín bin Alí ze země uprchl a žije v Saúdské Arábii. Libyjský plukovník Muammar Kaddáfí se pro změnu soudu nedožil - povstalci ho zabili při útěku z jeho rodné Syrty.
Dlouholetého egyptského prezidenta, kterému se někdy kvůli jeho třicetileté vládě přezdívalo Faraon nebo Sfinga, smetla loni v únoru revoluce, která se do nejlidnatější arabské země rozšířila loni v lednu ze sousedního Tuniska. Mubarak vzdoroval masovým demonstracím osmnáct dní.
Husní MubarakEgyptský prezident byl jedním z prvních egyptských pilotů nadzvukových stíhaček a bombardérů. Oddaný voják se do prezidentského křesla vyhoupl v roce 1981 a zemi vládl pevnou rukou až do loňského února. Zároveň se stal důležitým prostředníkem v izraelsko-palestinském konfliktu (jeho profil si můžete přečíst zde).  |
Odstoupil až 11. února, kdy na něj tlačila i do té doby loajální armáda. Ta ho nakonec vystřídala i ve vedení země, kde zatím setrvává a čeká na výsledek druhého kola prezidentských voleb. Mubarak na rozdíl od svého tuniského kolegy ale odmítl ze země uprchnout a odcestoval do egyptského letoviska Šarm aš-Šajchu.
Proti masakru prý nic neudělal
Tam se také dozvěděl, že se bude před soudem zodpovídat z podílu na zabití stovek demonstrantů. Bezpečnostní složky totiž neváhaly použít k potlačování protestů sílu a během povstání nakonec zemřelo skoro 850 lidí.
Z podílu na jejich smrti se spolu se čtyřiaosmdesátiletým exprezidentem zodpovídá ještě bývalý ministr vnitra Habíb Adlí a šest vysokých bezpečnostních činitelů. Obvinění se podle agentury Reuters týkají prvních šesti dnů revolty.
Podle hlavního žalobce Mustafy Sulajmána všech osm obžalovaných z podílu na vraždění pomáhalo střelbu do demonstrantů iniciovat a Mubarak prý neudělal nic pro to, aby zabíjení zastavil, ačkoli o něm údajně věděl. Adlí prý na Mubarakův rozkaz povolil použití ostrých nábojů.
Mubarak skončil asi dva měsíce po odstoupení kvůli srdeční slabosti v nemocnici a údajně trpí vážnou nemocí. Asi tři desítky stání absolvoval na lůžku nebo na vozíku. Během procesu hovořil jen vzácně a v den skončení přelíčení 22. února odmítl možnost vyjádřit se k případu. Obvinění nicméně už dříve odmítl.
Nízký trest by asi vyhnal Egypťany znovu do ulic
Oznámení verdiktu přichází uprostřed prezidentských voleb v Egyptě, které mají ukončit násilnostmi poznamenané předání moci civilistům. Pokud soud rozhodne o Mubarakově vině, exprezident se bude moci proti verdiktu odvolat.
Proces by se pak mohl táhnout roky. Někteří se ale obávají, že tribunál může pro nedostatek důkazů Mubaraka obvinění zprostit. Takový verdikt nebo nízký trest by mohl Egypťany vyhnat znovu do ulic. Příbuzní obětí se už nechali slyšet, že nízký rozsudek odmítnou a před soudní síní by to mohlo pěkně vřít.
Egyptská revoluce očima fotografa MF DNES |
List The Daily Telegraph v té souvislosti připomněl, že v Egyptě ve čtvrtek skončil výjimečný stav, který v zemi platil od zabití Mubarakova předchůdce Anwara Sadata v roce 1981 a dával bezpečnostním složkám rozsáhlé pravomoci od zadržování podezřelých až po vynášení rozsudků u zvláštních soudů.
Odteď bez výjimečného stavu
Mubarakův rozsudek tak bude prvním testem pro Egypt po zrušení výjimečného stavu, píše list. Soud by ale také mohl oznámení verdiktu odročit. Objevují se hlasy, že právě to vláda v zákulisí připravuje a chce verdikt vynést až po druhém kole prezidentských voleb, které budou v polovině června.
V každém případě média se nijak nepředhánají s odhady, jak soud rozhodne. Prokuratura, jejíž šéf byl jmenován ještě za Mubaraka, tvrdí, že důkazního materiálu proti exprezidentovi je dost. Někteří svědci ale během procesu načrtli jiný obrázek. Například jeden z policistů uvedl, že měl rozkaz zacházet s demonstranty jako s bratry.
Adlího bývalý náměstek uvedl, že ministr v nejkrvavější den povstání (28. ledna) nařídil používat pouze vodní děla a slzný plyn. Na Mubaraka prý neukázalo ani několik klíčových svědků jako je šéf vládnoucí Nejvyšší rady ozbrojených sil maršál Husajn Tantáví, kteří vypovídali za zavřenými dveřmi. Podle některých právníků rodin obětí ale Tantáví vypovídal křivě.
Husní Mubarak kromě toho čelí v jiném procesu společně se svými dvěma syny Gamalem a Aláem obviněním z korupce kvůli machinacím při prodeji zemního plynu Izraeli a z údajného přijetí úplatku od egyptského podnikatele Husajna Sálima.
