Vypálení balistické střely - ilustrační snímek

Vypálení balistické střely - ilustrační snímek | foto: MDA

Ruský medvěd se bojí o své jaderné drápy, do štítu NATO se mu nechce

  • 132
NATO roztáhlo zatím provizorní deštník proti balistickým střelám. Bez Ruska, které k budování protiraketové obrany na ochranu celého evropského kontinentu spojenci přizvali. A zapojit Moskvu zřejmě nebude vůbec jednoduché, jak se zprvu zdálo.

Vypadalo to na docela dobrý ročník, kdy se může "změnit svět". Na jaře 2010 se nejprve prezidenti Dmitrij Medveděv a Barack Obama v Praze zapsali do historie, když stvrdili další americko-ruskou dohodu o snížení počtu jaderných zbraní.

NATO roztáhlo deštník proti balistickým raketám, ochrání obě strany Atlantiku

A na podzim svět tleskal ruskému prezidentovi znovu, to když na summitu NATO v Lisabonu významně kývnul na nabídku spojenců, aby se Moskva zapojila do nově budovaného protiraketového štítu, který by ochránil před balistickými střelami celou Evropu.

Jenže půldruhého roku poté se situace nevyvíjí tím správným směrem. Rusko masivně investuje do modernizace jaderného arzenálu a kvůli společné protiraketové obraně Moskva neváhá svými střelami stále častěji "chrastit". Tahle šachová partie bude zřejmě "hodně dlouhá a hodna ruských velmistrů".

S vámi, nebo bez vás, vzkazuje NATO

Severoatlantická aliance před dvěma týdny v Chicagu slavnostně oznámila, že svou protiraketovou obranu spustila. I bez Ruska. I když jsou schopnosti štítu "prozatímní", systém dokáže zničit balistickou střelu vypálenou na Evropu.

Moskva se totiž stále nemůže s Aliancí dohodnout na tom, jak by společná obrana měla fungovat a jak se do ní zapojí ruské strategické síly. Podle představ NATO by totiž měly vzniknout dva protiraketové deštníky - alianční a ruský - a ty by pak spolu mohly nějak komunikovat. Šlo by tedy hlavně o výměnu dat a informací, jinak by oba systémy fungovaly samostatně a nezávisle na sobě. Moskva však trvá na tom, aby byly propojené a že Rusko bude před raketovým útokem chránit východní hranice Evropy. Státy NATO zase hranice západní.

Ruská představa

Ruská představa společné "sektorové" protiraketové obrany s NATO

Rusko prosazuje takzvanou sektorovou obranu, při které by nebyly štítem NATO ohroženy ruské balistické střely.

V takzvané "sektorové obraně" by tak Rusko chtělo být odpovědné za rakety směřující přes jeho území do Evropy, zatímco NATO by mělo na starost ty, které by mířily přes jeho území do Ruska. To by ale podle některých členských států Aliance v čele se Spojenými státy dávalo Rusku "příliš velkou odpovědnost" za ochranu spojeneckých zemí. Zas tak si ale obě strany i přes proklamace, že studená válka dávno skončila, nedůvěřují.

Ilustrací může být třeba americká zpráva, ve které Spojené státy poskytly Rusku některé technické údaje o svých komponentech protiraketového deštníku. Ruská generalita je však označila za bezcenné. "My a Američané nejsme natolik naivní, abychom se podělili o všechna svá tajemství," konstatoval například náměstek ruského ministra obrany Anatolij Antonov.

Ruská sektorová koncepce protiraketové obrany se zdá být v mnoha ohledech perspektivnější a účinnější. "Propojení západních a ruských prvků je technicky určitě zvládnutelné a mohlo by zvýšit efektivitu celého systému," míní expert na vojenství a publicista Lukáš Visingr.

V boji proti hrozbě balistických raket by se podle něj NATO mělo konečně zbavit zakořeněné nedůvěry vůči Rusku a nebát se sdílení všech informací. "Zájmy Západu a Ruska jsou zde v podstatě identické. Navíc by se takto otevřela cesta k další spolupráci s Ruskou federací, která by mohla nakonec vést třeba i k jejímu přijetí do NATO," dodal Visingr.

Rusové si připomněli Den vítězství velkolepou vojenskou přehlídkou. (9. května 2011)

Francouzský stroj Mirage doprovází u Islandu ruský strategický bombardér Tu-95

Ruská ponorka třídy Delta IV

Moskva se bojí o své drápy

Jednání se od té doby nepohnula ani o píď kupředu, ba naopak. Rétorika ruských generálů se přiostřila a vzduchem létají ruské hrozby. Zatím jen hrozby.

Podle odborníka na protiraketovou obranu a jaderné zbraně Petra Suchého z Masarykovy univerzity by se Rusko teoreticky mohlo aktivně zapojit do protiraketové obrany Aliance na evropské úrovni. Spojenci by však neměli slyšet na všechny ruské podmínky pro svou účast. "Rusko chce v systému daleko větší slovo, což je pro NATO v tuto chvíli těžko představitelné. Protiraketový štít totiž musí fungovat bez ohledu na to, zda se Rusům zrovna chce nebo ne. Štít musí být funkční i pokud by Rusko ze systému odešlo," vysvětlil Suchý.

Hlavní argument Kremlu proti současnému štítu NATO je nyní ten, že štít ohrožuje útočný jaderný potenciál Ruska. A chce kvůli tomu odpovědět aktivací sítě radarů a případně i rozmístěním útočných raket při svých západních hranicích.

Ruské strategické síly

Podle nové rusko-americké smlouvy START smí každá země držet maximálně 1 550 jaderných hlavic, platí také kombinovaný limit 800 kusů pro rozmístěné a nerozmístěné strategické nosiče jaderných zbraní a samostatný limit 700 kusů pro rozmístěné strategické nosiče (rakety, letadla, ponorky). Podle odhadů má Rusko v rámci svých strategických sil v současnosti rozmístěno 494 raket schopných nést 1 492 jaderných hlavic:

Rakety:
- 55x R-36m2
- 35x UR-100NUTTH
- 150x mobilní Topol
- 56x pevné raketové silo
- 18x mobilní Topol-M
- 18x RS-24 Jars

Ponorky:
- 11 operačních strategických ponorek, jejichž střely mohou nést 336 jaderných hlavic

Bombardéry:
- 11x Tu-160 (Blackjack)
- 55x Tu-95MS (Bear)

Satelity:
- Rusko má ve vesmíru na eliptických drahách čtyři operační družice, pro včasné varování jeden geostacionární satelit. Sestava družic může například sledovat území Spojených států nepřetržitě 24 hodin denně.

Smlouva o omezení jaderných zbraní START

"Naše argumenty se neberou vážně, a proto budeme nuceni přijímat protiopatření, abychom dali partnerům na vědomí, že protiraketový deštník bezpečnost v Evropě nezvýší, ale zhorší," řekl náčelník ruského generálního štábu Nikolaj Makarov. Na štít podle něj Moskva odpoví i rozmístěním raket Iskander u Kaliningradu a Rusko by podle něj mohlo protiraketovému štítu zasadit i "preventivní úder".

"Doslechli jsme se, že Rusko chce jít touto cestou, pokud budeme pokračovat v budování protiraketové obrany," reagoval generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen. "Bylo by to čiré rozhazování peněz na účet uměle vytvořeného nepřítele."

V ohrožení by však podle ruských varování mohly být budované americké základny v Polsku a Rumunsku s antiraketami i radarová stanice v Turecku. "Se zřetelem na destabilizační charakter protiraketové obrany - zejména vytváření iluze, že je možný beztrestný odzbrojující úder - se v době vyostření situace bude rozhodovat o použití stávajících úderných prostředků v předstihu," varoval Makarov.

I přes silná slova podle expertů není v dnešní době reálné, aby Moskva nějak vojensky proti štítu zasáhla. Rusko vnímá své strategické raketové síly zejména jako potvrzení svého obnoveného statutu globální velmoci. "Občasná tvrdá rétorika ruských představitelů je určena zejména pro domácí publikum a její skutečný význam pro mezinárodní vztahy musíme vždycky nejméně o řád snížit," konstatoval Lukáš Visingr.

Podle něj taková slova prostě patří k ruskému stylu vyjednávání. "Rusové umějí vyvíjet silný tlak, ale dokážou dělat i kompromisy, jen musejí vědět, že se s nimi zachází jako s rovnocenným partnerem," dodal.

Antirakety jsou až příliš rychlé

Důvod ruských obav se přitom jeví až příliš jednoduše. Hrozba íránských a severokorejských raket, kterými USA a NATO budování štítu odůvodňují, je podle ruských generálů nepodložená a skutečným terčem se prý jeví ruský "odstrašující potenciál", tedy jaderné rakety na souši i na ponorkách, na nichž spočívá bezpečnost i velmocenské postavení Ruska.

Rusové kvůli tomu vytvořili i speciální počítačovou simulaci, která ukazuje, jak budou americké antirakety ve velmi blízké budoucnosti schopné zničit i ruské balistické střely. A tím bude podle Moskvy ohrožena globální rovnováha strategických sil.

Problém je údajně v rychlosti protiraketových střel SM-3, které mají být rozmístěny v Polsku a Rumunsku. Se stoupající rychlostí zdokonalovaných verzí amerických střel se totiž prodlouží i okamžik, kdy by mohly zasáhnout ruské mezikontinentální rakety. Ohrožení prý začíná od rychlosti čtyř kilometrů za vteřinu a začne být aktuální s dodávkami modifikací střel SM-3 Block IIA, naplánovanými na rok 2018, a ještě se zvýší o dva roky později se střelami SM-3 Block IIB.

Analytici namítají, že Rusko by mohlo svými jadernými zbraněmi celou planetu "sfouknout" několikrát i přes nějaký protiraketový štít. Představitelé NATO i USA jako "kolovrátek" neustále Moskvě opakují: "Nejsme blázni, štít přeci není proti vám". Jenže Moskvě to nestačí a chce od NATO jasné záruky, že k ničemu takovému nedojde.

Východ z bludného kruhu není vidět

A situace se opakuje stále dokola. Nejprve ostré protesty, pak velký zájem o spolupráci. Nakonec další a další požadavky. "Protiraketová obrana může doplňovat odstrašující roli jaderných zbraní, ale nemůže je nahradit. Její funkce je čistě obranná," ujistily proto všechny členské státy Aliance na summitu v Chicagu před dvěma týdny.

Politická prohlášení jsou podle Moskvy prý dobrá věc, ale je to málo. Rusko by chtělo "mít v ruce papír" - závazný právní dokument či deklaraci, že protiraketový štít neohrozí ruské jaderné odstrašení bez ohledu na to, kdo v té které zemi NATO bude zrovna u moci.

Aliance takový dokument odmítla. Znění by musely pravděpodobně schválit parlamenty všech osmadvaceti členských států a zvlášť američtí republikáni v Kongresu několikrát avizovali, že na něco takového nepřistoupí. Demokratický prezident Barack Obama, který by možná v rámci dobrých vztahů Rusku v něčem ustoupil, má během probíhající kampaně před listopadovými prezidentskými volbami a bojem o své znovuzvolení doslova svázané ruce.

Záběr zničení balistické střely antiraketou

Start antirakety SM-3 z paluby válečné lodě

Americká válečná loď systému Aegis.

Nedávný skandál, kdy Obama před zapomenutými zapnutými mikrofony v rozhovoru s ruským prezidentem Dmitrijem Medveděvem utrousil, že "po volbách může být v otázce protiraketové obrany pružnější", patovou situaci jen dokreslují.

"Američtí prezidenti se obvykle po znovuzvolení cítí volnější a mohou si dovolit prosazovat i razantnější řešení," tvrdí Suchý. Má však obavy, aby se strategické partnerství s Ruskem a možné ústupky v případném druhém Obamově prezidentském období nezvrtlo v "jednostranné americké odzbrojení v přímém přenosu". "To je prostě ruská povaha zahraniční politiky, žádat více a více. A pokud to nedostanu, budu dělat problémy," shrnul Suchý.

Putinovo impérium chce vrátit úder

Zatímco Obamovo znovuzvolení je přinejmenším nejisté, Moskva má po "nečekaném střídání" v prezidentském křesle v Kremlu ohledně protiraketové obrany jasno. Staronový ruský prezident Vladimir Putin ihned deklaroval, že bude prvořadou péči věnovat prostředkům strategického jaderného odstrašení a protivzdušné a kosmické obraně.

Jak funguje deštník NATO

Protiraketová obrana NATO

Ruské námořnictvo se má podle něj soustředit na rozšíření svého potenciálu v Arktidě a na Dálném východě, do roku 2020 mají až 70 procent výzbroje ruské armády tvořit nejmodernější zbraně.

Ministerstvo zahraničí má na Putinův příkaz do prosince předložit návrh nové koncepce ruské zahraniční politiky, která má "důsledně hájit ruská stanoviska k vytváření globálního systému protiraketové obrany USA" a zajistit "pevné záruky", že připravovaný štít NATO nepoškodí účinnost ruských mezikontinentálních raket.

A aby nezůstalo jen u řečí, ruské strategické síly otestovaly prototyp zcela nové a zatím tajemné mezikontinentální střely a zapnuly nový obří radar včasného varování proti balistickým raketám poblíž Irkutsku. Výkonné zařízení s označením Voroněž-M, dvakrát větší než stávající radarové systémy, je schopné sledovat oblast od Indie až po Spojené státy.

Od července pak chce Rusko v masivním měřítku "obnovit" pravidelné hlídkové plavby svých strategických nukleárních ponorek. Po dlouhých šestadvaceti letech.

, natoaktual.cz,

Nejlepší videa na Revue