Lidé si častěji vymýšlí trestné činy, policie je za to nemůže potrestat (ilustrační snímek) | foto: Jiří Salik Sláma, MAFRA

Kdyby tak šel vrátit čas, kaje se Petr z Břeclavi. „Pohádkářů“ přibývá

  • 680
Řekl jsem to v šoku a pak už se bál to zastavit. Tak hájí svou lež o údajném napadení Romy patnáctiletý Petr. Případů podobných tomu břeclavskému, kdy si lidé raději vymyslí, že se stali obětí trestného činu, přitom přibývá. České zákony však neznají způsob, jak takové jednání potrestat, pokud není označena konkrétní osoba.

"Řekl jsem to v šoku, bylo to jediné, co mě napadlo. Mohl jsem to přiznat dřív, ale najednou kolem toho byla spousta novinářů a moc veliký hluk. Bál jsem se to zastavit, aby se to neobrátilo proti mně," řekl v pátek televizi Nova patnáctiletý Petr, hlavní iniciátor Břeclavských nepokojů, který si celý útok vymyslel.

"Kdyby šel vrátit čas, tak bych ho vrátil a řekl bych hned pravdu," dodal v prvním vyjádření, které sám do médií poskytl. Už dříve se Romům a všem Břeclavanům omluvila i jeho matka, která se po vyjádření pro média rozplakala.

24. května 2012

Na rozuzlení břeclavského případu mají lidé různé názory. Romská komunita volá po jeho přísném potrestání. Podle jiných to byla pouhá "klukovina", kterou se pokusil před dominantní matkou zamaskovat svoji neopatrnost.

Co řekl Petr

"Ono se to určitě dalo zastavit, mohl jsem to říct hned. Ale jak už jsem viděl těch moc novinářů kolem sebe, jak kolem toho začal být takový hluk, tak už jsem nevěděl, jak to mám zastavit. Už jsem se bál to říct, aby se všecko neobrátilo proti mně."

"Nebylo to přímo určené na někoho, samozřejmě. V tom šoku to bylo jediné, co mě napadlo. Mám mezi nima kamarády, proto mě to štvalo, že jsem řekl Romy."

"Hrozně moc bych se jim chtěl omluvit. Všem Romům, všem, co byli na pochodu (...) Kdyby šel vrátit čas, tak bych ho určitě vrátil zpátky a řekl bych hned na začátku pravdu. Dopadlo by to všechno jinak."

Zdroj: TV Nova

Kdo ale jeho lež nejspíš nepochopí, budou policisté. Pro ně totiž každé falešné obvinění znamená velké úsilí, které by mohli věnovat vyřešení jiného případu.

"Statisticky si tato data negenerujeme, nicméně z našich zkušeností vyplývá, že zhruba polovina loupežných přepadení je smyšlená," říká mluvčí kriminální policie Pavla Kopecká. "Někteří kolegové se domnívají, že případy smyšlených loupežných přepadení přesahují i hranici 60 procent."

I když to není úplně přesný údaj, pro orientaci poslouží dobře. Když se totiž podíváme na loňskou statistiku počtu loupeží a úmyslných ublížení na zdraví, dospějeme k překvapivým závěrům: v roce 2011 se stalo 3 761 loupeží, vymyšlených by tak mohlo být i více než 2 200. U ublížení na zdraví bychom se při 5 264 nahlášených případech dostali až na číslo přesahující tři tisíce.

Důvodem je strach i pomsta

Ke smůle policistů si lze vymyslet prakticky jakýkoliv trestný čin. Podle neoficiální statistiky ovšem vedou loupežná přepadení, krádeže, napadení. Poměrně pravidelně se ale kriminalisté setkávají i s falešnými udáními za neplacení výživného nebo i znásilnění.

"Častá jsou oznámení sexuálního zneužívání dítěte v případě rozvodů manželství, kdy si rodiče mezi sebou tímto způsobem vyřizují účty a jako nástroj jim slouží dítě," pokračuje Kopecká.

Důvod většiny smyšlenek se ale s odstupem času dá hodnotit jako tragikomický. Lidé totiž lžou, protože mají strach z toho, co by jim řeklo okolí nebo rodina. "Existují případy, kdy nám přijdou zcela zdrcení oznámit loupežné přepadení a odcizení celé výplaty. Buď ale peníze propijí, prohrají v automatech nebo utratí za jiné požitky a pak se bojí přiznat doma," dodává mluvčí kriminálky.

Vymýšlet si je v módě

Každý vymyšlený trestný čin logicky znamená problém pro policii. Ta se totiž musí zabývat každým trestním oznámením. Vymyšlené případy tak odčerpávají nejen lidské, ale i finanční zdroje. Obojího se přitom policii nedostává. A jak Kopecká přiznává, počet "pohádkářů" bohužel roste.

"Může to být způsobeno i tím, že podání trestního oznámení není zpoplatněno jako občanskoprávní řízení a ze smyšleného příběhu navíc nevyplývá žádná sankce," konstatuje. Kolik peněz vymyšlené případy policii stojí, Kopecká odhadovat nechce.

To, že jsou falešné oběti prakticky nepostižitelné, se ukázalo právě v případě chlapce z Břeclavi. I když jeho lež vyvolala protiromské protesty a policie rozjela rozsáhlé pátrání, chlapci podle policie i právníků nehrozí žádný trest (proč nejspíš chlapec nebude potrestán, čtěte zde).

Ve hře tak zůstává jen náhrada výdajů, které byly vynaloženy na pátrání po  fiktivních násilnících. A i když v tomto konkrétním případě dávají právníci policii velké šance na úspěch, běžná praxe to podle policejní mluvčí není.

,

Nejlepší videa na Revue