V 10:55 našeho času měla k vesmírné stanici ISS vyrazit první loď, kterou nevyrobila žádná vládní agentura. Z kosmodromu na mysu Canaveral na Floridě se měla vznést raketa Falcon 9 společnosti Space Explorations Technologies (SpaceX), aby vynesla na oběžnou dráhu kolem Země modul Dragon.
Kdyby modul uspěl a úspěšně se spojil s ISS, začal by ho americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) využívat pro pravidelné zásobovací lety. Mimochodem, vládní agentura také let a vývoj stroje z drtivé části financovala.
Raketa Falcon při startovacím zážehu, který však neznamenal start. Ten byl v sobotu automaticky přerušen palubním počítačem, který reagoval na zjištěný problém s tlakem.
Raketa Falcon stojí po neúspěšném startu na odpalovací rampě.
Podmínky pro let byly dobré. Dragon už se do vesmíru podíval v roce 2010, a tak systémy jsou alespoň z části prověřené. Počasí letu přálo a přípravy také probíhaly hladce. Ale v čase T 00:00 se raketa od Země neodlepila.
"Tři, dva, jedna, nula a máme tu sta.... A máme tu přerušení. Start se neuskutečnil," popisoval situaci v přímém přenosu komentátor NASA George Diller. Situace zaskočila nejen jeho. Přípravy probíhaly v pořádku, ale ve chvíli startu motory pod raketou jen krátce "zasvítily" a vzápětí znovu pohasly.
Podle informací SpaceX přerušení startu provedl "na vlastní pěst" hlavní počítač rakety Falcon 9. Zaznamenal půl vteřiny před startem z jednoho z motorů hlavního stupně (motoru č. 5) zvýšené údaje o tlaku. Podle SpaceX se při prověrce zjistilo, že se skutečně jednalo o problém v pohonné jednotce, nikoliv jen selhání čidla, ke kterému během pozemních zkoušek Falconu 9 došlo několikrát.
Ostatní motory fungovaly normálně, uvedla později na tiskové konferenci mluvčí SpaceX Gwynne Shotwellová, přesto v tu chvíli neměl let naději na úspěch: "Je možné přijít až o dva motory a mise stejně bude úspěšná. Ale nesmí se to stát při startu. Při startu potřebujeme sílu všech devíti motorů," řekla Shotwellová.
Raketa ovšem nebyla nijak poškozena a je připravena k opakování pokusu o vzlet. V sobotu už k němu ale dojít nemohlo. Startovní okno bylo velmi krátké, v podstatě jen vteřinové. Další příležitost bude mít Dragon přibližně za 72 hodin, tedy v úterý 22.5. dopoledne našeho času. Tedy za předpokladu, že se podaří přesně odhalit a odstranit příčiny sobotního selhání.
Řídící středisko krátce po neúspěšném startu soukromé rakety Falcon 9
Co se mělo dít?
Samotný let měl začít zhruba deset minut poté, co ISS proletí nad Floridou. Modul Dragon do kosmu ponese raketa Falcon 9, kterou také vyvíjela firma SpaceX (zase za peníze NASA).
Jde v podstatě o poměrně standardní let na nízkou oběžnou dráhu, který bude trvat necelých deset minut. Tři minuty a pět sekund po startu by mělo dojít k oddělení prvního stupně rakety Falcon 9. Několik sekund poté dojde k zážehu druhého stupně, který bude hořet zhruba šest minut. V čase 3:52 se pak oddělí aerodynamický kryt, který kryje náklad, tj. modul Dragon, při průletu nejhustšími vrstvami atmosféry.
Tento zážeh vynese druhý stupeň s nákladem do oběžnou dráhu s inklinací 51,6 stupně (tj. stejně jako ISS),minimální výškou 310 a maximální 340 kilometrů. Přesně 9 minut a 49 sekund po startu se od rakety má oddělit modul Dragon, který zamíří k ISS už poháněn jen vlastní silou.
Nejprve se rozloží její solární panely, a pak začne prověrka schopností modulu. Nejdůležitější je kontrola funkce systému určování polohy (pomocí GPS), který je samozřejmě klíčový při navádění stanice k ISS.
Drak tančí okolo stanice
Cesta na stanici by měla Dragonu tvrat čtyři dny. Doba se může zdát dlouhá, ale to je dáno tím, že modul musí před spojením se stanicí předvést své schopnosti. Soukromá kosmická loď bude muset vyzkoušet přibližovací manévr ke stanici a prokázat schopnost kdykoli tento manévr z bezpečnostních důvodů přerušit. Dragon také čeká oblet ISS ve vzdálenosti jen 2,5 kilometru.
Orbitální zálohaNASA při svém rozhodování nespoléhala jen na jednoho kandidáta. Při plánu na zásobování stanice spolupracuje se dvěma soukromými společnostmi. Kromě SpaceX to je firma Orbital Sciences, jejíž kosmická loď Cygnus by měla první testovací let absolvovat během letošního roku. Už má také s NASA uzavřenou smlouvu na dopravu k ISS za více než miliardu dolarů. Na pohled je firma pozadu, ale ve skutečnosti není v oboru nováčkem. Uvidí se, jak svou mediálně o hodně viditelnější konkurenci potrápí. |
Pokud by Dragon při pokusných manévrech z nějakého důvodu selhal, NASA misi přeruší a vesmírný modul se vrátí na Zemi. Odborníci z NASA by pak společně s techniky SpaceX hledali příčiny chyby a spojení soukromé lodi s ISS by se odehrálo při příštím zkušebním letu.
Kdyby Dragon fungoval podle plánu, čtvrtý den letu by se měl přiblížit na deset metrů ke stanici. Zde ho pak uchopí astronauti robotickou paží a připojí ho k modulu Harmony. Dragon totiž nemá počítačové vybavení, které by umožňovalo automatické spojení se stanicí.
Astronauti Donald Pettit a André Kuipers, kteří budou robotickou paži řídit, už zachycení modulu nacvičují. "Je skvělé být součástí toho všeho a moc se na to těším," uvedl Kuipers. "Je to začátek nové éry," dodal.
Raketa Falcon stojí před neúspěšným startem na odpalovací rampě.
Až Dragon u stanice zakotví, astronauti z něj vyloží zásilku zhruba půl tuny potravin, oblečení a počítačového vybavení ze Země. Nic z toho, co bude mít Dragon na palubě, však není pro chod ISS nezbytné. NASA připomíná, že jde o zkušební let a že je třeba počítat i s možností, že se mise nezdaří.
Dragon by měl být k ISS připojen 18 dní. Poté ho astronauti naplní asi 700 kilogramy nákladu, který pošlou zpět na Zemi. Následovat bude odpojení vesmírné lodi od stanice, a to opět za pomoci robotické paže. Dragon pak využije zbývající palivo k brzdicímu manévru, který ho vrátí zpět do atmosféry. Přistát by měl na padácích do Tichého oceánu.
Vítejte na prvním letu na pravidelné trase Země-vesmír
V případě úspěchu letu začne soukromé vesmírné plavidlo v rámci kontraktu s NASA plnit funkci zásobovací lodě pro orbitální komplex. V současnosti zásoby na stanici dopravují ruské lodě Progress nebo evropská a japonská automatická plavidla. Dragon však na rozdíl od nich může dopravovat náklad i zpět z ISS na Zemi, což je zásadní především pro vědce, kteří provádějí na oběžné dráze experimenty. První řádné lety k ISS by mohly přijít už letos, jeden v létě, druhý ke konci roku.
Modul Dragon společnosti SpaceX před připojením k raketě Falcon 9
Celkem má NASA zaplaceno 12 misí za 1,6 miliardy dolarů. Na oběžnou dráhu by se mělo dostat nejméně dvacet tun materiálu. Cena za dopravu je tedy cca 80 tisíc dolarů za kilogram nákladu (a to jen na nízkou oběžnou dráhu). V ceně jsou ovšem započteny i náklady na vývoj rakety a modulu, takže je výrazně nadsazená. Ve skutečnosti jde v podstatě o dotaci na vývoj celého projektu, na jehož konci by měla stát levná a spolehlivá raketa.
Nikdo, včetně SpaceX, v tuto chvíli nemůže přesně vědět, jaké budou náklady na dopravu materiálu na Falconech a Dragonu. Cílem ale je, aby byly jednoznačně nižší než jsou ty současné, které se pohybují v řádu tisíců dolarů za kilogram na nízkou oběžnou dráhu. SpaceX tvrdí, že rakety Falcon by mohly cenu srazit na pár set dolarů za kilogram. Doprava Dragonem bude jistě dražší, protože musíte do kosmu vynést i čtyřtunový modul, ale podle optimistů by měla být nejméně o řád levnější než doprava Sojuzy.
SpaceX vyvíjí také kabinu pro pilotované lety k ISS, kam Američany nyní dopravují Sojuzy. Za dopravu každého astronauta na ISS platí NASA ruské vesmírné agentuře Roskosmos 50 milionů dolarů (zhruba miliardu korun). Pro SpaceX jsou to velmi lákavé peníze, ale Dragon nemůže vynášet do vesmíru lidskou posádku.
Firma doufá, že se to změní do tří let, je to ovšem tak nová situace, že odhad může být hodně nepřesný. Se soukromníky ve vesmíru se totiž nikdy nepočítalo a NASA musela připravovat a stále připravuje specifikace a předpisy pro soukromou dopravu lidí na oběžnou dráhu. Snad nezůstanou jenom na papíře.
