Žena po celou dobu vyšetřování tvrdila, že si nic nepamatuje. Soudní znalci to ale odmítli, stejně jako další odborníci oslovení redakcí iDNES.cz. S opravdovou ztrátou paměti se prý setkávají zřídka, zpravidla je to předstíraný stav (více čtěte zde).
Romana Z. téměř po celou dobu hlavního líčení působila statečně a snažila se o ztrátě paměti mluvit přesvědčivě. Ovšem po čtvrteční závěrečné řeči žalobkyně, která požádala o přísnější kvalifikaci zločinu a doživotní trest, se rozplakala.
Na páteční desátou hodinu naplánované vyhlášení rozsudku odsunul malý procesní problém. Soudce Miroslav Mjartan si totiž po čtvrtečním stání a poradě se senátem uvědomil, že obžalovaná má právo při zpřísnění kvalifikace na další lhůtu na přípravu.
Doživotně odsouzeníPodle aktuálních informací Markéty Prunerové z Vězeňské služby je ve věznicích 40 doživotně odsouzených mužů a dvě ženy. Posledním doživotně odsouzeným byl letos v březnu Miroslav Szettey, který v Mariánských Lázních ubodal bytnou (více o něm se dočtete zde). Romana Z. je čtvrtou, zatím nepravomocně doživotně odsouzenou ženou. Před ní to byly: Jaroslava Fabiánová Miroslava Kukačková Dana Stodolová |
Dotázal se tedy, zda chce svého práva využít. Podle advokáta Bohumila Budínského by to ale jen rozsudek oddálilo o několik dnů, takže práva obžalovaná nevyužila. Soudce žádal, aby to řekla také ona. "Ne," hlesla poté, co se obtížně zvedala z lavice, aby promluvila do mikrofonu.
Verdikt a jeho odůvodnění pak poslouchala ve zhroucené póze. Když ji soudce vyzval, aby vstala a řekla, zda rozsudku rozuměla, natřikrát se nestalo nic.
Vyzval proto justiční stráž, aby obžalovanou zvedla. Hned poté, co ji eskorta pustila, se Romana Z. sesunula na zem. Soudce proto nechal zavolat záchrannou službu.
"Na urgentní příjem fakultní nemocnice jsme ji předávali už v plném vědomí. Byl to zřejmě klasický kolaps při psychickém vypětí, krátkodobé zhroucení," sdělil zastupující mluvčí záchranné služby Libor Seneta.
Podle informací z nemocnice se tato diagnóza potvrdila a po pár desítkách minut vězeňská služba ženu odvezla zpět do hradecké vazební věznice. Vyšetření žádné závažnější onemocnění neprokázalo.
Soudce: Neměli jsme jinou možnost
Soudce Mjartan v odůvodnění rozsudku konstatoval, že tříčlenný senát neměl jinou volbu trestu než doživotí.
"Kdo nahlédl do dokumentace, viděl, že to bylo něco zcela mimořádného. Něco takového se tu dlouho nestalo a doufám, že ani nestane," konstatoval Mjartan.
Podle něj by ani horní hranice výjimečného trestu, tedy 30 let, nemusela stačit. "To vše jsme museli zvážit a neměli jsme jinou možnost," dodal předseda senátu.
Státní zástupkyně nemá důvod podávat odvolání. "Rozsudek je zcela v souladu s mým závěrečným návrhem, soud vyhověl mému návrhu na zpřísnění kvalifikace," konstatovala Lenka Faltusová.
Podle ní teď soud musí zvážit, jak bude dál postupovat, když se obžalovaná kvůli kolapsu nevyjádřila k rozsudku. Buď pošle oběma stranám rozsudek písemně a poběží osmidenní lhůta na odvolání, nebo znovu předvolá obžalovanou, státní zastupitelství a senát a udělí slovo na vyjádření se k opravným prostředkům.
Advokát Bohumil Budínský novinářům řekl, že odvolání podá. Obžalovaná prý byla připravena na to, že doživotí může padnout. "Jsme dohodnutí, že v takovém případě se odvoláme," řekl obhájce.
Zhroucení jeho klientky je prý naprosto netypická a nečekaná situace. "Přiznám se, že já sám v této chvíli nevím, jak se bude dál postupovat. To je záležitost, která se právníkovi stává jednou za život," řekl Budínský.
Vyhlášení rozsudku |
Sám v závěrečné řeči žádal zproštění obžaloby kvůli nedostatečným posudkům. "Neodpověděli na otázku, jak takový čin mohla provést milující matka," namítl ve čtvrtek Budínský (závěrečné řeči jsme sledovali zde).
Byla to rozšířená sebevražda, řekli znalci
Čtyřnásobná vražda se odehrála loni 2. září před polednem v domě v Širokém Dole, který pro sebe, Romanu Z. a děti opravoval ženin druh Jaroslav Š.
Brzy ráno po mužově odchodu do práce si dvojice vyměnila řadu SMS. Romana Z. si stěžovala na trable svého života, Jaroslav Š. naznačil, že půjde na sociálku zjistit svá práva k dětem. Žena se dlouhodobě bála, že o ně přijde, i kvůli sporům s bývalým partnerem. Po čtvrtém porodu jí problémy přerostly přes hlavu a také žárlila na druha.
Asi hodinu před polednem postupně podle obžaloby zaútočila na své čtyři děti ve věku od dvou měsíců do osmi let. Tři usmrtila nožem, nejstaršího udusila na půdě, kam před ní zřejmě utekl.
Druh pak vypověděl, že když dlouho nereagovala na jeho telefonická volání, rozjel se do Širokého Dolu. Když po vstupu do domu narazil v obývací kuchyni na první mrtvolku dítěte v krvi, rozjel se na policii do Poličky.
Hlídka se s ním vrátila na místo činu a zastihla matku dětí při pokusu o sebevraždu. Pořezala si zápěstí a pokusila se oběsit. Před policisty se zřítila z půdy a způsobila si těžké zranění, do nemocnice ji záchranka vezla v umělém spánku. Od procitnutí pak tvrdila, že si nic nepamatuje.
Státní zástupkyně i znalci z oborů psychiatrie a psychologie to ale označili jen za únik před krutou realitou. Podle odborníků na duši žena spáchala takzvanou rozšířenou sebevraždu. Chtěla na světě, kde zažívala útrapy, se vším skoncovat a vzít s sebou i své nejbližší (více o jejich mínění se dočtete zde).
