Prezidentský kandidát Jan Švejnar

Prezidentský kandidát Jan Švejnar | foto: Jiří Benák, iDNES.cz

Švejnar: Klaus už v 90. letech zavedl ČR do recese a jako prezident zklamal

  • 1944
Průzkumy zatím Janu Švejnarovi přisuzují druhé místo v boji o Hrad. On přitom tvrdí, že svou prezidentskou kampaň ještě ani nezačal. "Na to je dost času," říká v rozhovoru pro iDNES.cz ekonom Švejnar, který tvrdí, že navrhované vládní škrty nic nevyřeší a bez impulzu se česká ekonomika nezvedne.

Podle aktuálních průzkumů byste postoupil do druhého kola prezidentské volby. Zatím však od vás nepadlo jasné slovo, že se budete o Hrad ucházet…
Já od samého počátku říkám, že nejdřív chci znát pravidla hry - to znamená prováděcí zákon. Dokonce považuji za nezodpovědné vyhlásit kandidaturu v situaci, kdy člověk ta pravidla nezná. Postavit se na závod, když vlastně nevíte, jak ten závod bude probíhat, není vhodné. Chci také zjistit míru podpory občanů, proto plánuji vyjíždět do krajů a měst a seznámit se tam se situací.

Trochu se vyhýbáte jasné odpovědi, zda do voleb půjdete.
Ten prováděcí zákon je už tři měsíce v parlamentu, ještě leží u ústavně-právního výboru, takže parlament si dává opravdu na čas. Vůbec není jasné, kdy a jak k tomu dojde, jestli volba prezidenta nebude nakonec odložena. V takové situaci je dost nezodpovědné vyhlásit kandidaturu a pak několik měsíců nic nedělat. Podívejte se, jak jsem to udělal před čtyřmi lety. Pečlivě jsem věci připravil, pak jsem kandidaturu vyhlásil a okamžitě jsem jel do měst do krajů - to je správný způsob.

Před čtyřmi roky jste v rozhovoru pro MF DNES před prezidentskými volbami řekl, že nepojedete zpět do USA, protože se stanete prezidentem. To se ale nesplnilo. Jaké si nyní dáváte šance?
Ta šance není malá, ale samozřejmě bych nejdřív rád tu míru podpory občanů zjistil. Doba je jiná, před čtyřmi lety to byl duel mezi mnou a Václavem Klausem, nikdo jiný tehdy nebyl ochoten se mu postavit. Nyní někteří lidé říkají, že váhám, ale já neváhám. Už tehdy jsem jasně ukázal, že jsem nebyl tím, kdo váhal. Pečlivé promýšlení a příprava je něco úplně jiného než váhání.

Zároveň jste se ale nyní rozešel s ČSSD. Neztíží to vaši možnost jít do prezidentské volby?
Možnost spolupráce s ČSSD je stále otevřena. Jediné, co jsem odmítl, jsou další výjezdní arény. Před nimi jsem od počátku vedení sociální demokracie varoval.

Proč?
Očekával jsem, že je Jiří Dienstbier využije pro své vnitrostranické cíle. Hned při první aréně v Ústí nad Labem se ukázalo, že jsem měl pravdu. Jiří Dienstbier začal o mně rozšiřovat nepravdivé informace a strana se v této otázce začala štěpit. Mojí hodnotou je, že při svém rozhodování nemám omezení, která by mi dávala stranická příslušnost, nebo provázanost na určitou politickou či ekonomickou skupinu. To mi dává obrovskou nezávislost, kterou bych nerad ztratil.

Proč jste takto vůči ČSSD nevystupoval od začátku a nechal jste její vedení v naději, že byste mohl být jejím kandidátem?
S ČSSD jsem od začátku roku jednal o tom, že bych mohl být nezávislý kandidát s jejich podporou, optimálně s podporou dalších stran. Proto jsem byl překvapen, když Jiří Dienstbier začal tvrdit, že najednou nyní měním názor. To není pravda, vždy jsem říkal, i v přítomnosti Jiřího Dienstbiera, že bych byl nestranický kandidát. Mimochodem, Bohuslav Sobotka a Michal Hašek jednali vždy korektně.

Počítáte tedy s tím, že pro případnou kandidaturu budete shánět podpisy 50 tisíc občanů?
Uvidíme, jak se věci vyvinou. Je tam možnost získat nominaci od deseti senátorů nebo dvaceti poslanců, nebo podpisy občanů. Kdyby mělo dojít ke sběru podpisů, tak myslím, že není kam spěchat. Vždyť stále nikdo neví, jaká budou pravidla.

Váš konkurent Jan Fischer už představil svou volební kancelář a začal otevřeně mluvit o své kampani. Není chyba, že vy jste kampaň ještě nespustil?
Vůbec ne. Naopak. Než si založit kancelář v Praze a pak být v Londýně, to není přístup, kterých bych já volil. To raději budu jezdit po regionech a mluvit s lidmi. 

Máte představu, kolik by vaše prezidentská kampaň  mohla stát a jak byste ji financoval?
To je zásadní otázka, kterou se nyní též zabývám. Financování kampaně musí být čisté a ospravedlnitelné v tom smyslu, že případná finanční podpora bude podporou mé kampaně a ne darem, za který pak někdo bude něco chtít. Než abych kandidoval za situace, kdy by byl poškozen transparentní přístup, tak bych raději nekandidoval vůbec.

Na kolik odhadujete, že vaše prezidentská kampaň vyjde?
Záleží, jak se budou chovat všichni hráči, nicméně očekávám, že nakonec to bude mezi dvaceti až padesáti miliony korun.

A už víte, jak bude vaše kampaň vypadat?
Chci vyjíždět do měst a mluvit s lidmi, což už dělám vlastně nyní. Dělám přednášky, byl jsem Ostravě, Klatovech, Písku. Bude to pokračování věcí, které už delší dobu dělám. Bude to jen intenzivnější.

Přednášky jsou ale jen pro úzký okruh. Jste připraven, že budete muset řečnit na náměstích?
Uvidíme. Záleží na velikosti města…

O kloboučcích, mávátkách, baloncích, jak je obvyklé u voleb v Americe, neuvažujete?
To jsou detaily, které jsem ještě nepromyslel, ale děkuji za nápad (smích).

V Česku se dlouho debatovalo, jestli zde má být přímá volba prezidenta zavedena. Vy máte zkušenost z USA, bude to fungovat i v Česku?
Participace a účast občanů při volbě prezidenta je pro občany USA velká a důležitá věc. Pro nás to bude rovněž důležité, protože po té poslední nepřímé volbě, která se ukázala být znehodnocena čachrováním, je důležité, že občané si vymínili, že chtějí sami určit, kdo bude prezidentem. To nás posunuje k aktivnější demokracii. Ti, kteří přímou volbu v České republice kritizují, mi zatím nevysvětlili na přijatelné intelektuální úrovni, proč by se toto nehodilo do našeho systému. Máme spoustu zemí v Evropě, které mají parlamentní systém a volí prezidenta přímo.

Víte ale sám, že funkce českého prezidenta je spíš reprezentativní. Co tedy, pokud se stanete prezidentem, chcete změnit? Co lidem nabízíte?
Ocitli jsme se v situaci, kdy jsou lidé právem rozezleni na to, jak vypadá situace na politické scéně - skandály, které vidíme, korupce, která se zdá být větší než před několika lety. Tím, že jsem nezávislý, že jsem nikdy nebyl členem politické strany, dávám občanům punc nezávislosti, kdy člověk může jednat v zájmu společnosti a ne v zájmu nějaké vlivové skupiny. A potom mohu dát určitou pozitivní vizi, kterou si naše země zaslouží. Byli jsme mezi válkami vyspělým a demokratickým státem, byli jsme něco, na co jsme mohli být hrdí, a není důvod, abychom toho nedocílili znovu.

Dobře, to jsou obecné věci. Co ale můžete reálně změnit?
Vím, že prezident má omezené pravomoci. Na druhou stranu pokud prezident na něco soustavně poukazuje, je autoritou, tak to má velký efekt.

Euro má pro Česko stále cenu

Jste profesí ekonom. Můžete zhodnotit to, o čem se nyní hodně mluví - tedy jaký program je pro Česko lepší? Zjednodušeně řečeno škrty, nebo navyšování sociálních dávek a důchodů?
Dal bych to do celosvětového kontextu. Jsou dva přístupy - první, zvolený USA a Velkou Británií, v němž je zdůrazněn určitý fiskální stimul a omezení výdajů ve střednědobém a dlouhodobém horizontu. A pak je tu přístup, který vidíme na kontinentu a který počítá jen se škrty. Evropa pod vlivem Německa jde cestou  škrtů za cenu ekonomického poklesu, případně stagnace. Já ale myslím, že můžeme najít systém, kdy krátkodobě můžeme stimulovat ekonomiku a zároveň zavádět určitá restriktivní opatření v dlouhodobém horizontu. Uvědomte si, že Česko je šestá nejméně zadlužená země v EU, což nám dává větší prostor pro tvorbu hospodářské politiky, která může být dočasně expanzivní.

Mluvíte o stimulu. Jak by měl vypadat?
V tuto chvíli by tu měla být vládní investice do vysokonávratných oblastí - infrastruktura, vzdělání. To jsou věci, které budou mít v budoucnu velký přínos, přinesou zahraniční investice, bude lepší prostředí atd. Krátkodobě to jsou výdaje, ale výdaje, které stimulují poptávku. Jeden z nejvíce negativně zasažených sektorů je stavebnictví. Investice do infrastruktury znamená, že se rozjede stavebnictví, to rozjede poptávku po ostatních sektorech…

Fischer stále vede

Podle posledního průzkumu společnosti Factum Invenio by nyní do druhého kola prezidentské volby postoupili dva nestraničtí kandidáti: expremiér Jan Fischer (nyní viceprezident Evropské banky pro obnovu a rozvoj sídlící v Londýně) se ziskem 24,4 procenta hlasů a ekonom Jan Švejnar, kterého by zvolilo 17,8 procenta oslovených lidí. Dotahuje ho ale kandidát Strany práv občanů Miloš Zeman. Hlas by mu dalo 12 procent lidí (více zde).

A jak se díváte na zmrazení penzí, jak to prosazuje Nečasova vláda? Není to tak, že si prostě některé věci nemůžeme v současné situaci dovolit?
Zde je ovšem důležitý sociální aspekt. A zde jsem blízko sociální demokracii. Myslím, že je možné mít vysoce efektivní tržní ekonomiku společně s doprovodnými sociálními opatřeními, která zajistí, aby chudší vrstvy nepociťovaly velice znatelně negativní dopady. A omezování nízkých penzí třeba u nás není tak žádoucí. My máme velkou skupinu důchodců, kteří jsou těsně nad úrovní chudoby. Toto zmrazení nám posune velké procento lidí do chudoby. Poměrně malé úspory tak budou mít silně negativní dopady.

Nicméně schodek rozpočtu přeci musíme snižovat. A to znamená třeba zvýšit daně.
Osobně bych navrhoval, aby Česko prošlo celkovou daňovou reformou. Znovuzavedení určité míry progrese by nás přiblížilo ke zbytku vyspělé civilizace. A také si myslím, že v Česku jsou některé daně velmi nízké. Třeba daň z realit.

Vy jste byl v minulosti zastáncem eura. Platí to i dnes?
Ano. Většina problémů, které nyní máme, jsou důsledkem obrovské finanční krize, s níž se Evropa nevypořádala tak dobře jako USA. Ale to není obecně problém eura. Například první země, která potřebovala pomoc, nebylo Řecko, nýbrž Maďarsko. A to není součástí eurozóny. A kdo pomáhá zachraňovat Irsko? Velká Británie, která rovněž není součástí eurozóny. Je to prostě větší systematický problém. Proto souhlasím, že nyní je celá Evropa včetně eura v problematické situaci, kterou musí nejprve vyřešit. Až se z toho dostane, zase bude pro nás aktuální uvažovat o vstupu do eurozóny, protože na ní velice závisíme. Většina našeho zahraničního obchodu je se zeměmi eurozóny a většina našich velkých podniků už vede své účetnictví v eurech.

Neměl přeci jenom prezident Václav Klaus v něčem pravdu - v úvahách vůči EU a euru?
Neměl pravdu, protože on se na to dívá jinak. Ďábel je skryt v detailu. Evropa už přes šedesát let krok za krokem postupuje k integraci, je to pomalý a dlouhodobý proces, a současná obrovská finanční krize ji zastihla v polovině toho integračního procesu. Být na půl cesty během krize je horší než být někde blíž k extrému. Evropa stále nemá silnou fiskální unii, musí si rozmyslet, do jaké míry chce v integraci pokračovat, anebo ustoupit. Já si myslím, že bude pokračovat, ale bude to bolestné.

Jak vlastně hodnotíte prezidentování Václava Klause?
Myslím, že to, co jsem o něm říkal při minulé volbě, se splnilo. Říkal jsem například, že přispěje k tomu, aby padla vláda - ta padla. Říkal jsem, že bude dělat problémy s Lisabonskou smlouvou - dělal. Jen jsem selhal v tom, že jsem nebyl schopen předpovědět situaci s chilským perem a mezinárodní ostudou s ní  spojenou. Václav Klaus nás ale už v devadesátých letech zavedl do recese, byli jsme jediná země v regionu, která v druhé polovině devadesátých let šla do recese. Od té doby máme rok co rok příjmy, které jsou o deset až dvacet procent nižší, než by mohly být. Jeho působení je prostě více negativní než pozitivní.

Ještě zpět k volbám. ČSSD nyní uvažuje o tom, že by po příštích volbách vládla s podporou komunistů. Dovedete si představit, že budete prezidentem země, kde se komunisté podílí na vládě?
Rozhodně bych sociální demokracii takový krok nedoporučoval. Myslím, že by se tím dostala do situace, která by pro ni nebyla žádoucí. Komunistická strana se nejdřív musí jasně zříci své minulosti, jasně se vyjádřit, že přijímá soukromé vlastnictví, že souhlasí s naším členstvím v NATO. Komunistická strana se nejprve musí výrazně zreformovat, než by se mohla podílet na vládě.

Ještě na závěr. Při předchozí volbě vám vytýkali, že žijete hlavně v USA a nemáte ponětí, jak se v Česku žije. Vy jste argumentoval, že to není pravda a že jezdíte normálně i hromadnou dopravou. Takže kolik nyní stojí v Praze základní jízdenka na 90 minut?
To vím přesně - je to 24 a 32 podle toho, kam jedete. Mám vám ukázat jízdenky?

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue