O dva roky delší výuku marxistické ideologie než jiné obory měli na vysoké škole studenti fyziky a matematiky. "To jsme považovali za diskriminaci. Šli jsme si stěžovat a dozvěděli jsme se, že je "vědecky prokázáno", že matematici a fyzici více než jiní věří v boha a je třeba to z nich dostat," říká Jiří Grygar.
Populárního astrofyzika nyní však popuzuje spíše nízká míra kritického myšlení u moderních lidí. Například různé předpovědi o brzkém konci světa se neustále opakují a mají stále více příznivců, i když se doposud ani jednou nenaplnily.
Byl by rád, kdyby se lidstvo vrátilo ke kritickému myšlení, s nímž se dívalo na svět třeba ve 2. polovině 19. století. "Věda slavila velké úspěchy. Když měl Michael Faraday veřejné pokusy, jezdila se dívat šlechta i král nebo královna a ulice byly tak zacpané, že musely mít jednosměrný provoz. Věda měla vysoký kredit, a když uvažoval někdo iracionálně, alespoň se za to styděl," vysvětluje v rozhovoru pro MF DNES Grygar.
Proti bludařům, kteří mohou svými teoriemi i ublížit, bojuje Jiří Grygar i na půdě Klubu skeptiků Sysifos. Ten každoročně vyhlašuje ceny Bludný balvan, kterými jsou oceněni obzvláště zasloužilí šiřitelé bludů.
"Snažíme se přednostně oceňovat ty nebezpečné, třeba lidskému zdraví. Někdy dokonce ohrožují životy, tím mířím třeba na léčitele," objasňuje působnost Sysifa Grygar (jak se předávaly letošní Bludné balvany si můžete přečíst zde).
