Výzkum ve Vietnamské ulici se uskutečnil v rámci výstavby bytového domu Vila Verde. Archeologové České společnosti archeologické zde objevili polykulturní areál, jehož nejstarší část zasahovala do období, kdy se v Čechách objevují první zemědělci.
Vědci odhalili sídelní část zastoupenou dvěma domy a také pohřební část, kterou reprezentují dva hroby staré tři až čtyři tisíciletí.
"Námi odhalená kulturní souvrství, tedy po tisíciletí kontinuálně osídlená plocha, v níž lze nalézt stopy po lidské činnosti, dosahovala mocnosti okolo 80 centimetrů a svým stářím se pohybovala mezi 7 500 a 3 000 let," uvedl vedoucí výzkumu a ředitel České společnosti archeologické Radek Balý.
Prvním odhaleným objektem byl žárový hrob z nejmladší fáze doby bronzové, jehož stáří se pohybuje okolo 3 tisíc let.
"Šlo o velkou keramickou nádobu obsahující popel a zbytky ohořelých kostí, která stála na plochém kameni. V těsném okolí, vně nádoby jsme nalezli několik drobných fragmentů bronzových předmětů,“ uvedl Balý. Nádoba byla překryta keramickou miskou a celý hrob zatížila dvojice kamenů.
Pohled na zkoumanou plochu, v pravém dolním rohu je hrob.
Druhý (ještě starší) nalezený hrob byl v o něco horším stavu, tentokrát šlo ale o hrob kostrový.
"Jedinec v něm pohřbený měl tělo orientované do osy západ-východ a hrobová jáma byla po obvodu obložena kameny. Z kostry samotné se však příliš nedochovalo," uvedla Kateřina Semrádová z České archeologické společnosti.
Archeologové našli pozůstatky dvou domů
Největší radost podle Semrádové udělal archeologům nález dvou domů. "Podařilo se nám odkrýt negativy dřevěných nosných konstrukcí takzvaných dlouhých domů, typických pro období neolitu," dodal Balý.
Po mladším domě trapézovitého tvaru, který kulturně přiřadili do období kultury s vypíchanou keramikou (4 300 až 3 600 let před Kristem), se dochovalo velké množství sloupových jam a lineárních žlabů po obvodu i uvnitř konstrukce.
Starší z obou domů byl objeven jen ve své jihovýchodní části. Jeho sloupové jámy a několik doprovodných sídlištních jam spadá do kultury s lineární keramikou z let 5 500 až 4 500 před naším letopočtem. Stáří lokality to tak dle archeologů posunuje až k 7 500 letům.
Archeologové v Bubenči neuspěli při pátrání po zmizelém osídlení poprvé. Na podzim 2011 tady například objevili brázdy, u kterých se domnívají, že nejde o takzvanou rituální orbu, ale jsou pozůstatkem zemědělské činnosti (více čtěte zde).
