Socialista Hollande porazil Sarkozyho a bude příštím prezidentem Francie

  • 1524
Dny Nicolase Sarkozyho v Elysejském paláci jsou sečteny. Ve francouzských prezidentských volbách vítězí socialista François Hollande. Získal 51,67 procenta hlasů. Pro současnou hlavu státu hlasovalo 48,33 procenta voličů. Vyplývá to ze sečtení 99 procent hlasů. Hollande bude teprve druhý socialistický prezident v historii země.

Současné výsledky už odráží 99 procent všech hlasů sečtených k půl jedenácté večerní, upozorňuje Reuters. Už však necelou půlhodinu po uzavření všech volebních místností uznal Nicolas Sarkozy porážku. Svému nástupci v Elysejském paláci popřál hodně štěstí.

Hollande prezidentem

Sarkozy později promluvil ke svým příznivcům. Ve své řeči je uklidňoval: "Francouzský lid zvolil. Prosím vás vyslechněte mne. Francie zvolila nového prezidenta republiky. Jednalo se o demokratickou volbu, je třeba to respektovat."

Jeho projev často přerušovaly zklamané výkřiky, přesto Sarkozy dostál pověsti dobrého řečníka: "Hovořil jsem s ním po telefonu a rád bych mu popřál mnoho štěstí při plnění náročného úkolu. Z celého srdce si přeji, aby Francie zvládla úkoly, které má před sebou. Chtěl bych poděkovat všem Francouzům, že mne zvolili na předchozí období. Nikdy na to nezapomenu," uzavřel.

Hollande: Chci zemi spojovat a být prezidentem všech

"Evropa se na nás dívá," řekl vítěz Hollande v projevu k tisícům svých příznivců v Tulle v departementu Correze v centrální Francii, kde je jeho volební okrsek. "Chci být prezidentem všech Francouzů," dodal dále. Uvedl, že chce zemi spojovat a dbát na to, aby nikdo nebyl diskriminován a ponechán napospas.

Podle Hollanda řada zemí uvítala výsledek francouzských voleb "s úlevou, s nadějí, s tím, že škrty již konečně nemohou být nevyhnutelné". Vítěz poděkoval také odcházejícímu prezidentovi Sarkozymu a zdůraznil, že si zaslouží respekt.

Desetitisíce Hollandových stoupenců oslavovaly na pařížském náměstí Bastily (čtěte zde). Jejich nadšení vyvrcholilo, když Hollande v jednu hodinu ráno vystoupil na pódium a řekl, že nedělní volby jsou "začátkem hnutí, které se zvedá v celé Evropě".

François Hollande

Narodil se 12. srpna 1954 v Rouenu a vystudoval mimo jiné prestižní Národní školu pro státní úředníky (ENA). Do Socialistické strany vstoupil v roce 1979 a její někdejší šéf  Lionel Jospin si jej v roce 1995 vybral za mluvčího strany. Schopný řečník, který nikdy nezastával žádnou vládní funkci, se snaží chybějící charisma nahrazovat střídmostí, konzistencí a snahou žít jako normální občan.

Svými názory stojí na pozici levého středu - povolil by sňatky osob stejného pohlaví, právo adopce dítěte pro tyto páry a též eutanazii za přísně stanovených podmínek. Sám není ženatý a se současnou partnerkou žije ve volném svazku, tak jako s tou předchozí. Tou byla Ségolene Royalová, která neúspěšně kandidovala proti Sarkozymu v minulých prezidentských volbách. Právě s ní má čtyři děti, Thomase, Clémence, Juliena a Floru.

(Profily obou kandidátů najdete zde.)

"Jste víc, než lidé, kteří chtějí změnu. Jste již hnutím, které se zvedá v celé Evropě a možná ve světě a které prosazuje naše hodnoty, naše aspirace a naše požadavky na změnu. Děkuji, děkuji, děkuji," řekl nadšeným zástupům. Jeho stoupenci se skandováním "Sarko skončil" vylezli také na pomník uprostřed náměstí i na schody známé opery.

Podle belgického rozhlasu Twizz Radio naopak Sarkozyho volební štáb už po oznámení prvních odhadů zrušil plánované oslavy na Náměstí Svornosti v centru Paříže.

François Hollande by měl nastoupit do úřadu nejpozději 15. května. Již dříve uvedl, že jeho první zahraniční cesta povede do Německa.

Ještě během nedělního večera telefonicky hovořil s kancléřkou Angelou Merkelovou, kterou chce přesvědčit o rozšíření evropského fiskálního paktu o opatření na podporu růstu (více zde).

Po parlamentních volbách začátkem června se zúčastní prvního summitu EU v Bruselu.

Výsledek voleb neovlivní pouze zemi Galského kohouta, která je právě po Německu druhou nejsilnější ekonomikou Evropské unie. Rozhodnutí Francouzů bude mít dopad i na další vývoj v evropské sedmadvacítce a hlavně na řešení dluhové krize v eurozóně. Francie je také stálým členem Rady bezpečnosti OSN a jadernou mocností.

První socialistický vítěz po třiceti letech

Hollande, který se v kampani zaměřoval hlavně na sociální témata, slíbil, že v případě zvolení si nepřisoudí nějakou "dobu hájení" a že hned začne řešit nezaměstnanost a další problémy, které obyvatele tíží.

Složitě vyjednaný fiskální pakt, který v EU prosadili německá kancléřka Angela Merkelová a právě jeho předchůdce Sarkozy, chce socialista doplnit články na podporu růstu. Stejně tak chce vydávání evropských dluhopisů určených na konkrétní projekty infrastruktury. I když není jasné, čeho se mu podaří dosáhnout, jeho příchod změní tón evropské debaty o řešení krize.

François Hollande bude po Françoisovi Mitterrandovi teprve druhým socialistickým prezidentem páté republiky. I když v letech 1997 až 2002 měla Francie socialistickou vládu Lionela Jospina, levicový prezident obýval Elysejský palác naposledy v roce 1995.

Nicolas Sarkozy se tak stane druhým francouzským prezidentem, který neobhájil mandát. V roce 1981 se to nepodařilo Valérymu Giscard d'Estaingovi, právě ve prospěch socialisty Mitteranda. Hollande tak zopakoval jeho úspěch po jedenatřiceti letech.

Sarkozy je dalším z řady evropských představitelů, kteří prohráli ve volbách od
začátku krize, všímá si ČTK. Musel čelit krizi, rostoucímu zadlužení, rekordní
nezaměstnanosti, odlivu průmyslu do zahraničí a odporu řady Francouzů proti rozsáhlým rozpočtovým škrtům prosazovaným v rámci Evropské unie.

Sarkozy nepovede UMP do parlamentních voleb

Podle AFP Sarkozy oznámil vedoucím představitelům své politické strany Svaz pro lidové hnutí (UMP), že ji nepovede do parlamentních voleb, které budou začátkem června. "Zůstaňte jednotní... parlamentní volby lze vyhrát. Dnešní výsledek je úctyhodný. Já tuto kampaň ale nepovedu," uvedl podle AFP Sarkozy.

S výsledky prezidentských voleb se objevily i první odhady blížících se voleb parlamentních. Podle agentury Reuters by v druhém kole 17. června mohli socialisté získat 44 procent, centristé 32 procent a krajní pravice 18 procent.

RUPNIK: Hollande bude skromný a spravedlivý prezident

AFP oznámila Hollandovo vítězství hodinu před uzavřením volebních místností a poté, co s prvními odhady přišla s velkým předstihem belgická média. S úderem šesté večerní uzavřely hlasovací místnosti na francouzském venkově a menších městech, definitivní výsledky však budou známy však až po sečtení hlasů ve velkoměstech. Francie zakazuje zveřejňovat i dílčí výsledky, což vede k paradoxní situaci, že s nimi jako první přicházejí zahraniční listy.

Účast je proti prvnímu kolu jen nepatrně vyšší

Odhady ukazují na účast 80 až 82 procent, tedy o něco víc než při prvním kole před dvěma týdny, ale o trochu méně, než při druhém kole v roce 2007, kdy dosluhující prezident Nicolas Sarkozy vyhrál nad socialistickou kandidátkou Ségolene Royalovou.

Prvního kola se účastnilo celkem deset kandidátů. Podle předpokladů poslali voliči dál socialistu Hollanda s 28,63 % a v nečekaně těsném závěsu Sarkozyho s 27,18 %. Pozornost po prvním kole však na sebe strhla silně pravicová Marine Le Penová, která jako třetí v pořadí dokázala přesvědčit 17,9 procenta voličů.

OBRAZEM: De Gaulle a ti ostatní

aneb páni Elysejského paláce

Právě hlasy Le Penové mohly v druhém kole rozhodnout. Pravicová politička se však pro druhé kolo nepřiklonila ani k jednomu postupujícímu a vzkázala, že do urny vhodí prázdný list. A možná právě hlasy silně pravicově orientovaných voličů nakonec Sarkozymu v konečnému účtování chyběly.

Do čela země míří "ne-Sarkozy"

Hollandovi do Elysejského paláce dopomohlo i to, že Sarkozy je mezi mnohými Francouzi silně nepopulární. Někteří tak socialistickému kandidátovi dali hlas ani ne tak kvůli němu samotnému, jako spíše proto, aby volili někoho jiného, než Sarkozyho, podotkla agentura AP.

Francouzi žijící v České republice hlasovali z 52,6 procenta pro Sarkozyho. Hollandovi dalo hlas 42 procent z nich, uvedla ČT podle informací francouzského velvyslanectví v Praze.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Nejlepší videa na Revue