Známý pražský architekt Radan Hubička se může pochlubit celou řadou zajímavých realizací. Například restaurací Aureole v mrakodrapu City Tower (109 metrů) na Pankráci, která je umístěna v posledním 27. patře. Podnik s terasou nabízí úžasný výhled na celou Prahu.
Radan Hubička je totiž zastáncem výstavby mrakodrapů v Praze, byl i v expertní skupině architektů pro Národní knihovnu. Je také autorem vily v Praze 4, jejíž existence vyvolala v poslední době nebývalý zájem veřejnosti. V katastru nemovitostí je totiž uvedena jako její majitelka Simona Janoušková, manželka lobbisty Janouška. Sousedé z ní radost nemají.
Letecký pohled: vlevo je vila Romana Janouška, vpravo stojí vila Miroslava Dvořáka.
Majitelům vedlejší vícegenerační vily vadí zejména bílá stěna a ztracený výhled na Prahu, o nějž přišli. "Jsou dodrženy všechny zákonné odstupy tak, aby nedošlo ke snížení komfortu domu zadních sousedů. Samozřejmě, že polovina domu přišla o výhled na Prahu, stejně jako kdysi oni zabránili výhledu domu za nimi přes ulici. K obdobné situaci nedošlo jen tady, ale vznikají na celém světě. Pokud je před vaším domem volná parcela, musí majitel počítat, že někdy bude zastavěna, a tím přijde o výhled," vysvětluje architekt Hubička.
"Bydlím tady 36 let, pozemek byl vždy volný, využívala jej pouze britská ambasáda. Každý rok v březnu tady pořádali ohňostroj, jinak nic. Výhled na celou Prahu jsme měli opravdu nádherný," vzpomíná Vladimír Kuna, jehož rodina vlastní dům vedle Romana Janouška. Pak však přijely maringotky Metrostavu a začala stavba, která idylu ukončila.
Dům se zvědavým pohledům brání pevnými stěnami.
Pohled z podkrovního bytu rodinné vily
Právě od Diplomatického servisu (příspěvkové organizace ministerstva zahraničních věcí) odkoupil Roman Janoušek pozemek za necelých sedm a půl milionu korun. Stavba byla zahájena v roce 2005 a i přes protesty sousedů dostavěna v podobě třípodlažní vily s obytnou terasou.
Zvláštní je, že se hned několik architektů odmítlo vyjádřit se pro iDNES.cz s hodnocením stavby. Stručně: jako stavba kvalitní, ovšem v daném kontextu necitelné vůči okolí...
Architekt Jan Rampich, který netušil, kdo je autorem, pro časopis Dům a zahrada napsal: "Půvabná, ba špičková stavba velkorysého rozvrhu. Pokud je to vícebytový objekt (tzv. viladům), který je v dané lokalitě územním či regulačním plánem přípustný - bez připomínek. Pokud to bylo stavěno jako rodinný dům (nejvýše dvě nadzemní podlaží + podkroví), je to jen důkaz hypertrofované duševní flexibility příslušného úředníka: to horní podlaží za podkroví zajisté nemůže pokládat ani slepý krtek, natož ctihodný vašnosta s kulatým razítkem."
Vila s výtahem
Stavba na rohové parcele v lukrativní části Prahy 4 Podolí nabízí zejména z obytné terasy a třetího podlaží panoramatický výhled na Prahu.
Proto architekt Hubička umístil denní zónu právě do třetího podlaží a ložnice naopak do druhého. V prvním je bazén se spa a výstup na zahradu.
"Hmota domu je situována rovnoběžně s ulicí a tvoří ji tři prosklené kvádry položené na sebe jedním směrem. Jsou různých délek a na západní straně různě tvarované, horizontální linie podtrhují vrstevnatost obou domů," je popsán dům na stránkách studia.
Hned vedle domu Romana Janouška totiž stojí druhá vila od stejného autora, kterou vlastní Miroslav Dvořák, generální ředitel Českého aeroholdingu.
Architekt Hubička mohl zapustit suterén první vily do svahu.
Svažitý terén dovolil zapustit suterén horní vily do svahu.
Z jižní strany je tak vila třípodlažní, s hlavním vstupem na úrovni prvního nadzemního podlaží. Naopak vjezd do garáže a druhý vstup do domu je v rovině suterénu stejně jako vstup do vedlejšího domu Miroslava Dvořáka.
Ing. arch. Radan Hubička* 1960 v Praze Autorizovaný architekt, člen České komory architektů, absolvent Fakulty architektury ČVUT v Praze. Pracoval jako architekt v Ateliéru C 12, v Krajském projektovém útvaru Praha, 1989 – stáž v projekční kanceláři CBC Paříž Zdroj: AARH |
Janouškův třípodlažní dům má výtah, jímž jsou propojena všechna podlaží. Kvádry různých délek, z nichž je vila složena, umožňují zajímavé průhledy a odlehčují hmotu domu.
Jenže právě "průhlednost" k sousedům nebyla žádoucí, a tak zde vznikla plná stěna oddělující vilu od sousedního domu.
Vladimír Kuna tvrdí, že na plánech stěna nebyla, pouze prosklené plochy. Rodina se ohradila i proti "třetímu podlaží", tím je však podle architekta Hubičky pouze střešní nástavba, která vznikla na další stavební povolení.
Stejně tak byla podle něho součástí projektu již od počátku plná stěna. "Domnívám se, že pro sousedy je lepší koukat do zeleně než do oken souseda," dodává Radan Hubička..
Tento výhled měli majitelé vily před stavbou.
Námitky obyvatelů vedlejší vily zpracované právníkem proti částečně kryté obytné střeše postoupil stavební úřad magistrátu. Ten je neuznal. Architekt Hubička obhajuje i plnou stěnu, která by podle něho měla časem obrůst přísavníkem a nabídnout sousedům výhled do zeleně, nikoli do zdi. Bohužel zatím je stěna holá.
Architekt, který navrhoval třeba dům Zdeňka Bakaly na Modravě (ten je zapuštěný do terénu, aby splynul s okolím), zdůrazňuje, že obě vily plně respektují nejen zákonné předpisy, ale svým pojetím odpovídají rezidenční čtvrti, kde ve 30. letech minulého století vznikla celá řada funkcionalistických staveb.
