"Vše se obešlo bez incidentů, zasahovat jsme nemuseli," řekla policejní mluvčí Ludmila Světláková. Šéf mostecké policie Jiří Volprecht dokonce přišel po skončení Romům poděkovat, že se nenechali vyprovokovat.
Z vedení strany přijel severočeský lídr Petr Kotáb a také místopředsedkyně Dělnické mládeže Lucie Šlégrová, která je před soudem kvůli obžalobě z propagace nacismu. Podle vlajek se pochodu sídlištěm účastnili například členové DSSS z Krupky, Nejdku, Ústí nad Labem a Teplic.
V Chanově na ně před domy čekalo okolo sto padesáti Romů. Měli transparenty s hesly "Vaše řešení známe, odejděte", "My jsme tady doma" nebo "Dejte nám práci". Z jednoho z domů visel velký nápis "Nenávist není řešení" stejnojmenné iniciativy.
"Jsou tu i tři kněží a byla bohoslužba. Kněží uvedli, že ze strany neonacistů je to znesvěcení Velikonoc," řekl ještě před příchodem radikálů Miroslav Brož z této iniciativy.
Průvod pak prošel Chanovem za velkého halasu. Obě skupiny na sebe pokřikovaly a ze soundsystému hrála romská hudba. Radikály a Romy od sebe oddělovali nejen policisté, ale i romští pořadatelé v reflexních vestách.
Radikálové proti "vyhazování policistů z oken"
Účastníci pochodu došli na konec sídliště, kde si vyslechli tradiční projevy a písničky stranického barda Ladislava Budze, který zazpíval například Anděla od Karla Kryla. Romové se zatím na ulici ostentativně bavili, tancovali na romský rap a dávali radikálům najevo, že je ignorují.
Po třetí odpoledne radikálové ze sídliště opět odešli. Míjeli přitom velkou převahu Romů, kteří k nim ale nejčastěji stáli otočení zády.
"Myslím, že to byl velký úspěch. Romové zachovali chladnou hlavu a ukázali, že účastníky pochodu převyšují ve všech směrech," zhodnotil to mluvčí iniciativy Nenávist není řešení Miroslav Brož.
Záminkou k pochodu byl případ z 19. března, kdy šel jeden z policistů ve čtvrt na osm večer do polovybydleného paneláku prověřit informace, že se uvnitř skrývají hledané děti. Narazil však na dvaatřicetiletého narkomana, který byl zřejmě pod vlivem toluenu způsobujícího halucinace a agresivitu.
Narkoman policistu napadl v prvním patře domu a něčím ho udeřil do hlavy. Pak ho pořezal na hrudníku a rukou. Policista také utrpěl zranění, která svědčí o tom, že spadl z výšky, policie ale dodnes neřekla, jestli ho narkoman z okna skutečně vyhodil. "Nechceme mařit vyšetřování," zdůvodnila to policejní mluvčí Ludmila Světláková.
Místní předpovídali, že radikálové případ zneužijí
Místní hned po incidentu předpovídali, že se útok spáchaný narkomanem obrátí proti všem v Chanově. "Za poslední roky se to tu hodně zlepšilo. Kriminalita klesla o sedmdesát procent. Proto jsou všichni nešťastní z toho, co se teď stalo. Tohle zase jen nahraje holým lebkám," řekl tehdy Petr Bažo, který v Chanově žije (o zraněném policistovi zde).
Sídliště Chanov vzniklo na přelomu 70. a 80. let minulého století a mělo sloužit jako ukázka práce tehdejšího režimu s Romy, kteří se tam stěhovali z bouraného starého Mostu i ze Slovenska. Postupně se z něj stalo "Ghetto No 1", jak ho v dokumentu nazval režisér Ivan Pokorný (recenze zde).
V posledních letech se ale mnohé změnilo. Dokonce tak, že lidé, kteří z Chanova kdysi utekli do Mostu, si nyní dávají žádosti, aby mohli na tomto sídlišti opět získat byt. Město z evropských dotací obnovuje chodníky a veřejná prostranství a rekonstruuje některé domy, na pořádek dohlížejí kamery. Místní se podílejí na stavebních zakázkách a spolupracují s policií (o současné situaci v Chanově zde).
Tak tomu ostatně bylo i v případě "policisty vyhozeného z okna". Do paneláku šel proto, že policii někdo z místních upozornil na výrostky, kteří utekli z dětského domova.
Sídliště Chanov si DSSS nevybrala poprvé. Předseda strany Tomáš Vandas tam byl loni v říjnu v rámci své kampaně před senátními volbami. V těch pak pohořel. Skončil až sedmý, předposlední, s pěti procenty hlasů. Nedávno oznámil kandidaturu na prezidenta.
