RECENZE: Z trojrozměrného Titaniku Jamese Camerona jde strach

Otázka, proč si božský Leonardo DiCaprio nevylezl za Kate Winsletovou na ty zatracené plovoucí dveře, je zodpovězena. Snad je to díky 3D, které filmu dodává úžasnou plasticitu, ale možná se autor těchto řádků dříve nedíval pozorně. Oba by ten kus dřeva prostě neunesl. Unese Titanik jako takový třetí rozměr?

Významné jubileum si připomínají oba Titaniky, filmový i ten skutečný, který se stal 15. dubna 1912 hrobem patnácti set lidí. Cameron vytesal tragicky zemřelým pasažérům monumentální pomník. Ve 3D na vás zapůsobí ještě mocněji než před patnácti lety, kdy poprvé vstoupil do kin.

Titanic 3D

70 %

Režie: James Cameron

Hrají: Leonardo DiCaprio, Kate Winsletová

Kinobox: 85 %

IMDb: 7.9

Na velkém plátně pražského IMAXu, kde měl v úterý znovu uvedený hit premiéru, vypadá potopená loď opravdu impozantně. Nevadí, že první záběry ukazují ponor k rozlomenému vraku, který je obrostlý chaluhami. Třetí rozměr vám vnutí iluzi, že se skutečně potápíte. Podmořský robot, který čmuchá v kajutách lodi po trezoru s pokladem, je na dosah, jen se ho dotknout.

Plujeme interiérem secesního salonu, ze stropu visí podezřele nepoškozený lustr z křišťálu, před nosem se zavlní ryba. Tohle není přelud, opravdu jsme v útrobách Titaniku. Pocit hloubky umocňují tisíce malých částeček, které se vznášejí v nekonečné modři a vystupují z obrazu.

James Cameron na světové premiéře filmu Titanic 3D v Royal Albert Hall v Londýně

Jako by mezi divákem a světem filmu nebyla žádná hranice. Nová perspektiva vás vtáhne a přiměje vychutnat si film novým způsobem. Lze jen závidět těm, kteří snímek ještě neviděli. Vzpomínky více než stoleté Rose, jejíž malbu nalezli podmořští průzkumníci v torzu lodě, ukrývají nesmírně silný příběh. "Je to už osmdesát čtyři let a já pořád cítím ten čerstvý nátěr," vzpomíná stařenka a my jí visíme na rtech.

Kal vzpomínek se rozjasní a za chvíli už jsme na palubě majestátního Titaniku, který v plném trysku proráží čeřící se vodu. Složité soukolí strojovny bezchybně pracuje a na přídi se z nádherné jízdy raduje malíř Jack. Ať vás tvářička tehdy růžolícího DiCapria může štvát jakkoli, jedno nemůžete Jamesi Cameronovi upřít, umí skvěle vyprávět. Romantická story chudého darmošlapa a dcerušky z lepší společnosti je sice tak sladká, až z toho bolí zuby, ale během více než tříhodinové projekce ani minutu nenudí.

Titanic

Scény, v nichž je cukru moc, vyvažuje akce umocněná novým zpracováním. Třeba když Rose po přehodnocení své sebevraždy uklouzne na zádi Titaniku noha a od pádu do mořských hlubin ji dělí jen útlá Jackova paže. Hloubky a výšky způsobují ve 3D skutečnou závrať a vypadají nesmírně realisticky. Skvěle funguje také ve slavné "létací" scéně na přídi, kdy má divák pocit, že cítí vítr ve tváři.

Děsuplná je skutečnost prožitku ve chvílích, kdy podpalubí zaplavuje voda a hrozí, že se vylije do publika. Když se za sténavého praskání umírající loď rozlomí a začne se rychle potápět, je hrůznost viděného reálná možná až příliš. Nevýhodou třetího rozměru je rozostřené pozadí při rychlejších pohybech kamery.

Samozřejmě, že je to pořád typicky americký spektákl se všemi svými neduhy. Patosem, dialogy jako z červené knihovny a s doslovností v neustálých narážkách na nepotopitelnost lodi. Přesto je Titanic výjimečný film a 3D z něj dělá nezapomenutelný zážitek.