Fotbalový útočník Zdeněk Klesnil trefil Olomouci na jaře dvěma góly šest bodů, což v záchranářské misi rozhodně není málo. Naposledy pomohl porazit Slavii 1:0, když typicky vlétl do pokutového území jako buldozer.
Co pětadvacetiletému bijci schází na technice, to dohání důrazem. "Jsem na hřišti od toho, abych obráncům co nejvíc zavařil," usmívá se nový hrdina Hanáků, jemuž se v sezoně podařil unikát: skóroval ve čtyřech různých soutěžích. Trefil se v divizi, MSFL, českém poháru a dvakrát v lize.
To je nevídaný výčet.
Mám toho víc. Otec mi říkal, že jediná soutěž, ve které jsem nedal gól, je I. A třída. Jinak jsem se trefil všude. V Němčicích v šestnácti, tam u nás v Hulíně, III. třída, II. třída, divize, MSFL, druhá liga, první liga. Na sklonku kariéry musím do té I. A třídy naskočit, ať mám účet všude.
Video: podívejte se na sestřih zápasuUtkání Olomouc versus Slavia ve videoreportáži |
Nejtěžší jsou góly v první lize?
Určitě, liga je úplně něco jiného. Je to strašná kvalita. Hráči hrají chytře, na to nejsem zvyklý. Jsem spíš bojovník. Vím, že dělám spoustu faulů, ale nejvyšší soutěž nehraji dlouho. Musím na sobě pracovat a vyvarovat se těchto chyb, protože tady rozhodčí už pískají všechno. Musím se s tím ještě vypořádat.
Zase jste nepříjemný pro obránce. Souboje s vámi nejsou žádná sranda, bolí je.
Já jsem tam od toho, abych jim zavařil. A budu to velice rád dělat.
Po souboji s vámi musela o poločase vystřídat opora Slavie Martin Latka. Co jste mu provedl?
V hlavičkovém souboji mě přeskočil, ale jak jsem byl níž, tak jsem ho trefil hlavou do čelisti. Zřejmě kvůli tomu odstoupil. To jsem nechtěl. Ale on zase do mě šel lokty. Třeba druhý stoper Hubáček si vždycky couvl, nechal mi tam loket, kterým mě vyvedl z míry. Jsou to zkušení prvoligoví fotbalisti, kteří ví, co a jak. Latka je jejich klíčový hráč, pro nás bylo dobře, že odstoupil, ale nic by se nezměnilo, i kdyby zůstal. Druhý poločas jsme měli hru pod kontrolou.
Při rozhodující standardní situaci jste šel za míčem jako buldozer. Byl to váš typický gól?
Takové souboje mám rád, vyhledávám je. Jsem tam od toho, abych bojoval. Byl to dobrý centr, měl jsem štěstí, že brankář vyrazil míč ke mně a já mohl ještě dorážet.
A div jste neukopl hlavu ležícímu slávistovi, přes kterého jste zakončoval.
Na jeho hlavu jsem v tu chvíli nemyslel, chtěl jsem to tam ukopnout i s jeho hlavou. Mně to bylo jedno. Říkal jsem si, že tam musím dostat balon za každou cenu. Prásk! A hotovo.
Trenér Uličný vám dal šanci v základní sestavě. Vyžaduje po vás přesně takový důraz?
Měl jsem se snažit uhrávat balony, sklepávat je Ordošovi, nebo prodlužovat míče na Honzu Schulmeistera a Kubu Podaného. Chtěli jsme hrát kombinačně po zemi, nenakopávat, ale první poločas byl těžký. Ve druhém poločase jsme už Slavii k ničemu nepustili.
Olomouc podruhé na jaře vyhrála jedna nula a znovu jste jí vítězství zařídil důrazem v pokutovém území soupeře. Máte patent na takové góly?
To nevím, jsem šťastný za to, že jsme vyhráli. Pro vítězství se snažím udělat maximum. Je jedno, kdo dá gól. Důležité jsou body.
Gólem jste ve čtvrtfinále českého poháru pomohl vyřadit Baník. Cítíte formu?
Jo, cítím se teď dobře. Trenér mi dal šanci, já ji využil. Jsem šťastný. Věřím, že mi to zvedne sebevědomí a budu mužstvu prospěšný.
Proti Slavii jste měli i velkou kliku, respektive dobře postavené tyče.
Bojovali jsme jako tým. Stálo při nás štěstí, ale to k fotbalu prostě patří. Já už jsem věřil, když dali druhou tyčku, že to uhrajeme, pokud ve druhém poločase neuděláme chybu. A tu jsme už neudělali. Kluci to vzadu perfektně odmakali.
Musel trenér o přestávce zvýšit hlas kvůli chybám v defenzivě?
Povzbuzovali jsme se. Snažíme se myslet pozitivně, nenadáváme si. Samozřejmě nám trenér vytkl, co nesmíme dělat. Poradil nám, abychom se vyvarovali otevřeným stranám.
Mohl jste přidat i druhý gól, jenomže jste přihrávku Michala Ordoše na malém vápně minul. Mrzí vás to?
Nevím, co jsem s tou nohou dělal. Promáchl jsem to. Škoda, měl jsem to na noze. Většinou se v takových situacích nemýlím. Ale to je jedno, hlavně že jsme vyhráli. Nechal jsem si něco napříště.
V závěru už to vypadalo, že vám došly síly. Měl jste toho po krk?
Mohl jsem jít dolů možná dřív, ale pořád jsem se snažil něco uhrát. Věřil jsem si, i když jsem už nemohl. Ke konci jsem už padal, byl jsem vyřízený. I kluci mi říkali, ať se nechám vystřídat, než abych tam jen chodil. Bylo to v závěru, takže jsme střídáním zdrželi hru.
Poskočili jste na třinácté místo před Bohemians. Uklidní vás vítězství trošku?
Tento zápas už je pryč, vyhráli jsme a musíme se soustředit na další utkání. Každopádně by nás to mělo trošku uklidnit. Makali jsme, a když takhle budeme pokračovat dál, tak budeme vyhrávat. Tomu věřím, protože máme výborný mančaft.
