A naprosto zaslouženě. Je to klišé, ale v tomto případě budiž odpuštěno. Bájný trenér Pepik Hnátek, o němž se v seriálu Novy jen mluví, povstane v retrospektivním ohlédnutí za kořeny Houslic z popela a všem ukáže, proč se stal legendou.
Miroslav Krobot je v roli vesnického kouče zase jiný a opět mimořádný. "Co tam čumíte, převlíkat!" velí nekompromisní bručoun týmu pohodlných pivařů a chabé námitky, že dnes není trénink, nepřijímá. Muž drobné postavy a věčně zamračeného čela to chce letos dotáhnout do kraje a s buldočí zaníceností ždímá z okresních čutálistů pot s krví.
Pokusy o rebelii, vedené nejlepším a zároveň nejlínějším hráčem Jardou Kuželem (David Novotný), dusí hned v zárodku střelbou ze vzduchovky a devastací pěstitelských úspěchů vzpurných hráčů. Nezastaví ho ani oprsklí kolotočáři, kteří se rozhodnou utábořit v těsné blízkosti hřiště. I když nakonec vždycky prosadí svou, není muž s výrazem žulového pomníku nezničitelným terminátorem a po utrpěném šoku prožívá v ústraní první infarkt.
Tady se komediální zápletka mění v tiché drama, které příběhu dodává úplně jiný rozměr. Pro většinu běžných smrtelníků je to příběh šílence. Kdo se špetkou zdravého rozumu by také plánoval transplantaci srdce podle vývoje sezony ("Proč ten chlap neumřel při zimní přestávce?!") a nesvěřil se s tak vážnými zdravotními problémy vlastní ženě? Ta umanutost je stejně nepochopitelná jako fascinující a stává se motorem vyprávění.
Krobotův "muž z minulého století," jak ho sám herec nazval, trénuje dál, a i když má možnost nechat si pumpu zničenou starou křivdou vyměnit, odmítá operaci z důvodů, které může pochopit jedině člověk s plotem vyvedeným ve sparťanských barvách. Vědomí limitujícího času dělá z Hnátka neústupného fanatika a důvěra týmu se začíná sypat.
Když mužstvo poznává, že je starý lev raněn, probouzí se potlačené ambice a přichází čas Ondřeje Vetchého coby zneuznaného kapitána Jirky Luňáka. Jeho proměna z rektálního horolezce v nejzanícenějšího podrazáka patří k momentům, u nichž divák vzdychá blahem. Těch je ve filmu nepočítaně a nemohou za ně jen Krobot s Vetchým.
Okresní přebor ve filmu |
Nepřijdete ani o eskapády postav, jako je pokladník Hovorka (Pavel Kikinčuk), který obnaží příčiny své vášně pro hazard, nebo šišlající veterinář Větvička (Leoš Noha) s roztomilými pokusy o svedení kolotočářovy dcery. O přízvisko kultovní si říká také příslušník klanu světských Lojza (Jaroslav Plesl). Nadávka "madafaka", jíž si tato bizarní verze Snoop Dogga značkuje prostor, je naprosto odzbrojující. I těmto figurkám ale můžeme věřit, jsou potřebným kořením, které dodává filmu lidskou blízkost.
Režisér Jan Prušinovský si tak může gratulovat k postupu do vyšší ligy. Nejenže úspěšně převedl seriál do filmové podoby, ale dokázal také, že k přilákání pozornosti nemusíte používat vejdělkovsky nečestné prostředky v podobě obřích ňader deroucích se z rudého dekoltu. Úplně stačí poctivé řemeslo, lehká přirozenost a silný příběh v kulisách zdánlivé grotesky. Divák to jistě ocení.