Ficova levice suverénně vyhrála slovenské volby. Propadla pravice i Slota

  • 3961
Levicový Směr-SD Roberta Fica získá na Slovensku parlamentní většinu, ukázaly sečtené výsledky voleb. Pohodlně tak může sestavit jednobarevnou vládu. Propadly středové a pravicové strany. Výrazně si pohoršila i SDKU-DS Mikuláše Dzurindy. Nacionalista Ján Slota se do sněmovny vůbec nedostal.

Předseda Směru-SD Robert Fico ohlásil vítězství své strany ještě před oficiálním sečtením všech hlasů. Ostatním stranám nabídl možnost koalice. Očekává se ale, že levicový Směr-SD vytvoří vládu sám. Po Maďarsku se Slovensko stalo druhou zemí Visegrádské čtyřky s jednou dominantní politickou stranou.

"Dosáhli jsme výsledku, který nás překvapil. Měl jsem tajný sen získat milion voličů, což se nám podařilo," komentoval výsledky Fico. Už v noci propukly v centrále strany mohutné oslavy volebního triumfu (o oslavách čtěte tady).

Po sečtení sta procent hlasovacích lístků dostal Směr-SD přes 44 procent hlasů. To by mu ve stopadesátičlenné Národní radě zajistilo 83 křesel. Jen sedm hlasů tak straně schází k ústavní většině. Nepotvrdily se obavy z historicky nejnižší volební účasti, nakonec se přiblížila šedesáti procentům, uvádí SME.sk.

Fico trumfnul i Mečiarovu HZDS

Směr-SD, který v minulosti spojil levicová seskupení, dosáhl ještě silnějšího postavení než v 90. letech dominantní HZDS někdejšího trojnásobného premiéra Vladimíra Mečiara. Mečiarova strana po volbách v roce 1992 měla 74 poslanců, v dalších letech ale ztrácela na popularitě a v roce 2010 vypadla ze sněmovny.

Kromě jasného vítězství levice přinesly volby i další překvapení. V hlasování uspěla nová strana Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti populisty Igora Matoviče, která má přes 8,5 procenta. Skončila tak jako třetí nejsilnější strana, těsně za dosud vládními křesťanskými demokraty.

Matovič není ve slovenské politice úplným nováčkem. V roce 2010 se dostal do sněmovny z posledního místa kandidátky liberální strany Svoboda a solidarita.

Naopak v parlamentu neusedne nacionalistická a populistická Slovenská národní strana kontroverzního Jána Sloty.

Výsledky voleb

strana-procenta-mandáty

Směr - 44,4 - 83
KDH
- 8,8 - 16
OĽaNO
- 8,6 - 16
Most-Híd
- 6,9 - 13
SDKÚ-DS
- 6,1 - 11
SaS
- 5,9 - 11
-------------------------
SNS - 4,6 - 0
SMK - 4,3 - 0
99 % - 1,6 - 0

Výrazné ztráty proti předchozím volbám zaznamenaly dvě nejsilnější vládní strany SDKU-DS a Svoboda a solidarita (SaS). Obě ztratily přes polovinu voličů (reportáž z jejich volebních štábů si můžete přečíst zde).

SDKU-DS se ziskem kolem šesti procent podle politologů doplatila mimo jiné na vyšetřování údajného uplácení politiků a úředníků finanční skupinou Penta v letech 2005 a 2006, kdy šéf strany Mikuláš Dzurinda byl premiérem. Korupční aféra Gorila se dostala do popředí předvolební kampaně, proti politické korupci se v zemi konalo vícero demonstrací. (o kauze Gorila čtěte například zde)

Za SDKU-DS v předčasných volbách navíc nekandidovala dosluhující premiérka Iveta Radičová, která v roce 2010 dostala nejvíc preferenčních hlasů z celé SDKU-DS. Dzurinda jednoznačně neuvedl, zda je v reakci na volební výsledek připraven z čela strany odstoupit.

Liberální SaS se před volbami zase dostala pod tlak kvůli zveřejnění nahrávky ze schůzky svého šéfa Richarda Sulíka s kontroverzním podnikatelem. K ztrátě hlasů SaS zřejmě přispělo i rozhodnutí Matoviče založit vlastní stranu.

Víc zdaním banky, oznámil Fico

 Novou vládu čeká boj s vysokou nezaměstnaností, jakož i nelehká úloha ozdravit státní finance, aby podíl veřejného schodku na výkonu ekonomiky v příštím roce nepřekročil tříprocentní limit stanovený Bruselem. Fico se dnes k tomuto závazku přihlásil.

Už dříve oznámil, že by zvýšil zvláštní daň pro banky, která je už nyní jednou z nejvyšších v EU. Více na dani z příjmů v případě sestavení vlády Směrem-SD patrně zaplatí i občané s nadprůměrnými příjmy a nejziskovější firmy. To by znamenalo ústup od rovné daně z příjmů, která je v zemi stanovena na 19 %.

I Slováci kroužkovali

Slovenští voliči s chutí kroužkovali na kandidátních listinách. Nejvýrazněji se to projevilo u překvapení voleb - strany Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti. Její lídr Igor Matovič kandidoval z posledního, stopadesátého místa a "prokroužkoval" se až do čela se 150 tisíci preferenčními hlasy.

Podobný skok předvedl už před dvěma lety, kdy kandidoval ještě pod hlavičkou Sulíkovy SaS a taktéž ze stopadesátého místa se dostal na čtvrté.
 
Voliči SDKÚ-DS evidentně chtěli změnu. Volební lídr Mikuláš Dzurinda se propadl na třetí místo, když ho se 103 tisíci přeskočila Lucie Žitňanská, dosluhující ministryně spravedlnosti, která ho vyzve na souboj o post předsedy strany. Dzurinda dostal pětkrát míň kroužků. Skoro o polovinu víc má i druhý Ivan Mikloš.

Suverénně nejvíc preferenčních hlasů však dostal Robert Fico, jeho si v Národní radě SR přálo přes 762 tisíc voličů.

, ,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Nejlepší videa na Revue