Novoroční projev 2012. Pro Václava Klause v roli prezidenta byl předposledním.

Novoroční projev 2012. Pro Václava Klause v roli prezidenta byl předposledním. | foto: ČTK

Klausův poslední rok na Hradě. Novou stranu nezaloží, míní jeho blízcí

  • 366
Prezident Václav Klaus začal stříhat pomyslný metr s 365 díly. Ve středu je tomu přesně rok do doby, kdy mu vyprší prezidentský mandát. Jeho souputníci se shodují, že ačkoliv další kroky Klause je obtížné předvídat, novou politickou stranu po odchodu z Hradu nejspíš nezaloží.

Ve funkci prezidenta je Václav Klaus od 7. března 2003. Podle zákona smí post zastávat maximálně dvě pětiletá období za sebou, má tedy před sebou svůj poslední rok na Hradě. Co během něj bude dělat, se dá poměrně dobře nastínit.

Už nyní je jasné, že vydá ještě dvě knihy s ročním ohlédnutím za jeho mandátem. Ta s názvem Rok devátý vychází tento měsíc (více o předposledním ohlédnutí prezidenta čtěte tady). Prezidenta také čeká jmenování dvou nových ústavních soudců. Poslední měsíce mandátu pak Klaus využije podle šéfa své kanceláře Jiřího Weigla k rozlučkovým cestám do zemí sousedících s Českou republikou.

Ještě mezitím čeká Václava Klause několik pravidelných akcí, například udílení vyznamenání 28. října u příležitosti vzniku samostatného československého státu. V první den příštího roku ještě přednese tradiční novoroční projev.

O co víc je ale zřejmé, co Václav Klaus bude poslední rok na Hradě dělat, o to větší nejasnosti panují v tom, čím se bude zabývat po odchodu z funkce. Už nyní je ale jasné, že Klausovo "odcházení" bude zcela jiné než v případě jeho předchůdce Václava Havla.

Novou stranu od Klause nečekejte...

Již před časem se začalo spekulovat, že se Václav Klaus bude snažit o založení nové strany. Mluvilo se o tom například v souvislosti s Ladislavem Bátorou, bývalým šéfem konzervativního hnutí D.O.S.T. (o kontaktech Klause s hnutím zde), nebo s Janou Bobošíkovou, která vede ministranu s názvem Suverenita. Prezident má také velmi blízko ke Svobodným, které vede ekonom Petr Mach (více zde).

Renta pro prezidenta

Podle zákona bude Václav Klaus dostávat od státu po odchodu z Hradu padesátitisícovou měsíční rentu. Dalších padesát tisíc korun mu stát bude měsíčně vyplácet na chod jeho kanceláře.

Někteří Klausovi blízcí přesto tvrdí, že tato varianta je velmi nepravděpodobná. Vylučuje to například prezidentův přítel, ekonom Karel Muzikář starší. Podle něj nemají Češi důvěru k novým stranám a Václav Klaus to dobře ví. "Sedím na náměstí Kinských a proti mně je soud Prahy, kde zrovna probíhá jednání s panem Bártou. Tento soudní proces se dramaticky odrazí na přístupu voličstva k novým stranám. Pokud nebudou vyloženě postaveny na nějakém zázračně garantovaném, průzračném, transparentním způsobu, lidé jim neuvěří. Bárta to úplně zničil. Pan prezident to vnímá," řekl iDNES.cz Muzikář.

Podobný názor má i někdejší místopředseda občanských demokratů a Klausův bývalý kolega Jan Ruml, který stál v roce 1997 za rozštěpením ODS. Po takzvaném sarajevském atentátu, který měl oslabit vliv Klause na ODS, tehdy odešla od občanských demokratů část členů a společně s Rumlem založili Unii svobody. Ta sice v prvních letech fungování slavila úspěch, pak ale přišel poměrně rychlý pád a nakonec i zánik.

Fotogalerie

"Očekávání, která byla spojena s novými stranami, nikdy nebyla naplněna. Navíc protievropský, konzervativní, národovecký subjekt by neměl v České republice naději na úspěch," řekl Ruml. "A neumím si ani představit, že část ODS by se odtrhla, spojila se s lidmi z konzervativní pravice a vytvořil se nějaký nový subjekt," dodal.

Založení nové politické strany v čele s Klausem vyloučil před časem i expremiér Mirek Topolánek, který současného prezidenta vystřídal v roce 2002 v čele ODS. "Pokládám novou stranu za mylnou tezi. Ne že by na to Václav Klaus neměl sílu, je v dobré kondici psychické i fyzické. Nevěřím ale tomu, že bude mít chuť jít do něčeho, na co už deset let není zvyklý, tedy do té politické mlýnice, mediální štvanice, absolutní ztráty soukromí," řekl nedávno Topolánek pro časopis Týden. Prezidenta nicméně označil za geniálního hráče: "Klaus to bude hrát na mnoha šachovnicích, na rozdíl od jiných má rozehráno mnoho her," řekl.

... do politiky ale zasahovat dál bude

Pravděpodobnější variantou tak je, že si Klaus bude chtít dál udržet vliv na politiku, bude tak ale činit spíš prostřednictvím své poprezidentské kanceláře a knihovny, případě přes Centrum pro ekonomiku a politiku, které před lety sám zakládal. "Think tank nebo středisko, kde byl mohl přemýšlet o věcech, které celý život propagovat a cizeloval, by pro něj mohla být nejlepší cesta. Mohl by tak i nadále fungovat jako glosátor situace," míní třeba Ruml.

Přípravy na budování knihovny, o níž se spekuluje, že by ji financoval miliardář Petr Kellner (více zde), každopádně už začaly. MF DNES tento týden upozornila, že do obchodního rejstříku už byla zapsána obecně prospěšná společnost s názvem Institut Václava Klause. Právě tato společnost bude mít roli prezidentské knihovny. Zabývat se bude dokumentací a propagací Klausova díla nebo třeba shromažďováním literatury související s jeho veřejným působením. (Více o Institutu čtěte tady.)

Ekonom Muzikář přesto tvrdí, že jen knihovna Klausovi stačit nebude. "Jak ho znám, tak to by ho nemohlo uspokojit. Je mimořádně činorodý a určitě bude hledat jiné možnosti," míní Muzikář. "On je stále zralý velké role. Že by šel jen na zahrádku, lyže nebo tenisový kurt, si nedovedu představit," tvrdí Muzikář, který sám sebe označuje za velkého Klausova obdivovatele.

O tom, že se bude chtít Klaus zaštítit nějakou institucí, mluví nicméně i europoslanec za ODS Ivo Strejček. Ten se ostatně přímo na zakládání nového Klausova centra, které by mělo začít fungovat do roka, aktivně podílí.

"Pan prezident svými názory zastává zcela jasný myšlenkový proud a v tuto chvíli je jedno, zda se nazývá stranický nebo konzervativní. Jsem hluboce přesvědčen, že to tak půjde dál a může to být prostřednictvím silné, kvalitní instituce," míní europoslanec Strejček. 

A s nějakou záštitou evidentně počítá i sám Václav Klaus. "Prezident musí mít nějakou svou kancelář, kde odpovídá na tisíce dopisů, pozvánek, věcí. Součástí této instituce proto v každém případě bude postprezidentský sekretariát," řekl v prosinci Klaus.

Návrat do ODS? Spíš ne

A pak je tu poslední možnost, co Klaus bude po konci svého prezidentování dělat. Někteří jeho přátelé o tom mluví jako o návratu ke kořenům a míní tím, že by se současný prezident mohl vrátit do ODS, kterou na začátku 90. let zakládal.

6. prosince 2011

"Nejlogičtější se mi zdá, že by se vrátil do ODS. Ale ne tak, že on se do ní vrátí, ale že ho zdravé jádro vyzve, aby se k nim vrátil," přemítá Muzikář. "Členská základna strany se jistě proměnila, ale jsem přesvědčen, že je tam stále řada lidí, kteří vidí, že pan prezident, bez ohledu na některé úlety, jakým byla třeba pochvala pana ministra Dobeše, je konzistentní ve svých názorech. A je to mimořádná osobnost, kterou ODS nemá," dodal Muzikář.

Podobný názor má i senátor za ODS Jiří Oberfalzer, podle kterého by řada členů ODS návrat Klause do strany přivítala. "Umím si to představit celkem snadno," tvrdí Oberfalzer. "Pro ODS by to bylo dobré, protože se za poslední léta rozpíjí její kontury a přestává být jasně čitelnou stranou s pevnými ideovými postoji," dodal.

Sám Oberfalzer ale přiznal, že uvnitř strany neví o nikom aktivním, kdo by chtěl oslovit Klause s nabídkou návratu.

"Já myslím, že návrat ke kořenům není možný. Už v ODS nevidím dostatek jedinců, které bych nazval v nejlepším slova smyslu občanskými demokraty a kteří byli schopni a ochotni požádat Václava Klause, aby se vrátil," podotkl k tomu  senátor Petr Pakosta, který v lednu deklaroval, že ze strany odchází kvůli "utahování šroubů".


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue