Vila Tugendhat

Vila Tugendhat | foto: Ondra OndráčekiDNES.cz

Hřebejkův nápad zfilmovat román o vile Tugendhat se rodině vůbec nelíbí

  • 11
Do otevřené a opravené vily Tugendhat by rádi vyrazili i filmaři. Jan Hřebejk se chystá natočit film podle románu Skleněný pokoj, odehrávající se v funkcionalistické památce UNESCO. Rodině to však vadí, kniha je prý plná výmyslů a kazí jim pověst.

Před třemi lety napsal britský spisovatel Simon Mawer knihu Skleněný pokoj, která se volně inspiruje osudem vily Tugendhat. Potomkům Tugendhatových se však literární příběh vůbec nelíbí.

Spisovatel totiž v knize popisuje zálety hlavního hrdiny, který dům nechal postavit. Tedy přeneseně Fritze Tugendhata. Rodinná přítelkyně je navíc lesba.

A přestože Mawer neuvádí název města, kde se příběh odehrává, a rodinu přejmenoval na Landauerovy, podle Tugendhatových si může mnoho lidí myslet, že je děj pravdivý. "Jsem zásadně proti knize i proti filmu. Není to totiž o rodině, ale proti rodině," vysvětluje rozhořčení nad plány filmařů dcera Grety a Fritze Tugendhatových Daniela.

Pozastavuje se hlavně nad tím, jak někdo může psát o rodině a o vile, aniž by to s příbuznými konzultoval. "Ten román je plný výmyslů, které poškozují jméno naší rodiny," říká žena, které nejvíc vadí, že má její otec vztah s vídeňskou prostitutkou.

Nejdřív dům sebrali nacisté, teď spisovatel Mawer

"Nedovedu si představit, že by se k natáčení takového filmu vila propůjčila. Už jsme o ni přišli vlastně dvakrát. Poprvé nám ji sebrali nacisté a podruhé nám vzal její příběh Simon Mawer. Moji rodiče by se otáčeli v hrobě," dodává nejmladší z Tugendhatových dcer, která se narodila v roce 1946 ve venezuelské emigraci.

Prohlídka vily Tugendhat

Režisér Hřebejk se podle svých slov Tugendhatovým nediví, že mají s knihou problém. "Jeden z motivů, který rodině vadil nejvíce, jsme vypustili. Ale nechci prozrazovat, který," přiznává Hřebejk.

Scénář plánovaného snímku podle něho klade důraz na méně kontroverzní linky příběhu. "Při natáčení přímo ve vile bychom se nemohli obejít bez korektních vztahů s rodinou," dodává režisér.

Zároveň ovšem režisér zdůrazňuje, že konflikt mezi Mawerem a rodinou není tak vyhrocený. "Mawer pro širší známost vily hodně udělal a těžiště jeho knihy netkví v mimomanželském životě postav," soudí Hřebejk.

Filmový historik Jiří Voráč také připomíná, že v umění není nic neobvyklého, že se ve fiktivním příběhu volně nakládá s historickými fakty. "Třeba po Formanově filmu Amadeus se strhla debata, že film neodpovídá skutečnosti," připomíná Voráč.

Sám Mawer přitom vždy zdůrazňoval, že kniha je fikce. "Kromě toho, že románoví Landauerovi byli také Židé a museli uprchnout před nacisty, nemají kromě německého jména se skutečnými vlastníky vily nic společného," podotkl spisovatel před dvěma lety, když navštívil Brno (recenzi románu čtěte zde).

29. února 2012