V původním Bílkově výběru pro středeční přípravný zápas v Irsku chyběl, ale kouč na něj ukázal, když se kapitán národního mužstva kvůli zranění omluvil.
"Těžko říct, jestli mi tahle nominace může pomoct k té závěrečné třiadvacítce, která koncem května odjede na Euro. Nevím, opravdu nevím," říká upřímně. "Já to fakt neřeším."
Když minulé úterý trenér Michal Bílek prohlásil, že Štajnera zkoušet nepotřebuje, liberecký fotbalista k tomu poznamenal, že by byl nerad, kdyby se na mistrovství Evropy nedostal a Bílek by potom řekl, že ho neměl vyzkoušeného.
"To byla spíš taková srandička, když se mě na to ptal televizní reportér," vysvětluje Štajner svou sobotní průpovídku.
O dodatečné nominaci se dozvěděl v neděli večer.
"Zavolal mi manažer Šmicer, že Rosa je zraněný, tak abych byl v pondělí v Praze na srazu. Pochopitelně mě to potěšilo, ale jak říkám, kdo ví, co bude za tři měsíce."
Může se stát, že Štajner na sklonku fotbalové kariéry bude na vrcholu. Ten by přišel, kdyby Liberec vyhrál mistrovský titul a Štajner by byl ve třiadvacetičlenném výběru pro evropský šampionát.
"Tak tohle bych za vrchol opravdu považoval," říká Štajner, který pomohl Liberci k titulu už v roce 2002.
A k čemu je podle Štajnera blíž? K libereckému titulu, nebu k jeho misi na Euro?
"Blíž je asi ta moje účast na mistrovství Evropy," míní. "Tím ale neříkám, že o ten titul bojovat nebudeme."
Kouč Bílek ho do Dublinu bere hlavně proto, že jeho postem je podhrotový hráč. Štajner by měl hrát podobou roli, jako hraje právě Rosický.
"Většinu kariéry jsem odehrál jako ofenzivní krajní záložník, nastupoval jsem vpravo i vlevo. Ale nejlíp se cítím, když se můžu pohybovat spíš uprostřed hřiště jako ten podhroťák. Právě podhrotového hráče jsem hrál jeden rok v Hannoveru a tenkrát to pro mě byla nejlepší sezona. Na tomhle místě mi to fakt sedí."
Za národní mužstvo nastoupil Štajner naposled loni v únoru, když Česko prohrálo 2:4 s domácím Chorvatskem. Nebudou mu teď v Irsku mezinárodní zkušenosti chybět?
"Kdepak, teď v přípravě s Libercem jsme měli taky zahraniční soupeře, takže mezinárodní zkušenosti mi určitě nechybějí," směje šestatřicetinásobný reprezentant.
Pokud by se na mistrovství Evropy dostal, je pravděpodobné, že při účasti Rosického a Jiráčka, kteří jsou také podhrotovými hráči, by Štajner nejspíš plnil roli jakéhosi žolíka. Chodil by tedy do zápasů až v průběhu druhých poločasů, podobně jako při svých reprezentačních začátcích Baroš.
"Byl bych rád, kdybych na šampionátu vůbec byl. Takže ten žolík by mi vůbec nevadil," říká.
Ve středu Štajner nastoupí za Česko proti domácímu Irsku, v pátek za Liberec proti domácím Teplicím.
"Kdybych měl hrát v Irsku celý zápas, vzhledem k mému dalšímu utkání za dva dny v lize by to asi optimální nebylo. Ale nechám se překvapit," uzavírá veterán, který má letos na jaře dva cíle: liberecký titul a start na mistrovství Evropy.
