Mayday. Poslechněte si záznam z kabiny letounu, v němž zemřel kapitán

Běžný středeční let ČSA z Varšavy do Prahy řídil kapitán Jaroslav Váňa bez potíží až do sestupu před přistáním. Při klesání ale zkolaboval a řízení se musel ujmout druhý pilot. Poslechněte si, jak oznámil situaci řídícím letového provozu a jak s jejich pomocí navedl stroj na přistání.

Piloti jsou dobře cvičení na všemožné problémy, přesto ale nebylo středeční nouzové přistání stroje ČSA letícího z Varšavy rutinní. Na palubě totiž zemřel pětapadesátiletý kapitán Jaroslav Váňa. Díky profesionální práci druhého pilota se cestující neocitli v ohrožení (více o přistání zde).

Technická data ATR 42-500

• 2 piloti, 46-50 pasažérů
• cestovní rychlost 555 km/h ve výšce 17 tisíc stop (5 km)
• motory: 2x PW127E (1 800 kW každý) s šestilistými vrtulemi
• z 1 500 na 17 000 stop vystoupá za deset minut
• délka 22,7 m, výška 7,6 m, rozpětí 24,6 m, plocha křídel 54,5 m²
• hmotnost prázdného letounu 11 250 kg, palivo 4 500 kg, užitečný náklad  5 450 kg
• dolet až 1 555 kilometrů

Záznam komunikace mezi pilotní kabinou a pozemními řídicími středisky se podařilo najít leteckému spotterovi Radku Blaszczykovi. Zvukovou stopu dohledal na serveru LiveATC.net, který archivuje komunikaci pilotů a pozemních středisek.

Ze záznamu je patrné, že kapitánovy zdravotní potíže nastaly během příprav k přistání. Ještě ve výšce 14 tisíc stop nad hladinou moře (necelých 4 300 metrů) byl kapitán v pořádku. Pak dostal letoun pokyn, aby zamířil do referenčního bodu nazývaného ARVEG (podobných navigačních bodů je kolem letiště několik) a kroužil.

Letadla čekala kvůli bílé tmě

Vyčkávání se netýkalo zdaleka jen tohoto stroje. Letecký provoz nad Českem tou dobou houstl, přeháňky se rychle střídaly a dohlednost klesla pod 200 metrů. Na hlavní dráze nešlo přistávat kvůli větru a na méně vybavené dráze 31 lze přistávat, jen pokud je vidět aspoň na 500 metrů.

Za chvíli se místo kapitána ohlásil druhý pilot. "Mayday, mayday, mayday, let CSA77E, kapitán je indisponován. Nacházíme se v bodě ARVEG," oznámil předpisovou angličtinou službě řízení letového provozu. Ta mu hned dala přednost a pustila ho na přistání. "Rozumím. Točte doprava, sestupte na letovou hladinu 120 (12 tisíc stop, pozn. red.)," reagoval řídící s volacím znakem Ruzyně Radar.

Pilot si pro jistotu nechal zopakovat letovou hladinu a zeptal se na kurs. Mířil na přistání podle systému zvaného ILS, který letadla navádí na ranvej ideální trajektorií. To ovšem není nic mimořádného, letadla takto přistávají běžně.

Za chvíli se pilot ozval znovu. "Radare, zde CSA77E, kapitán bude potřebovat lékařskou pomoc," hlásil, zatímco s letounem sestupoval na devět tisíc stop. O další dva tisíce stop níže se pozemní řídící ujistil, zda kromě zdravotních potíží kapitána nemá problémy technického rázu také letadlo.

"Máme 50 cestujících a 1 200 kg paliva"

"Letadlo je v pořádku. Na palubě máme 50 pasažérů, zbývá nám 1 200 kilogramů paliva a nevezeme žádný nebezpečný náklad," ohlásil pilot. O chvíli později služba řízení letového provozu předala letadlo řídicí věži letiště. "Na slyšenou," rozloučil se řídící česky.

S řídícím na volacím znaku Ruzyně Tower se letoun spojil bezprostředně před přistáním. Dohlednost se sice rapidně zlepšila a bylo vidět na šest kilometrů, na letadlo ale čekala zasněžená a místy zledovatělá dráha. "Mayday, mayday, máme indisponovaného kapitána, žádáme o lékařskou pomoc," popsal situaci pilot.

Přistání pak zvládl hladce. "Bezpečnost cestujících nebyla nijak ohrožena, přistání proběhlo bez problémů," uvedla mluvčí ČSA Hana Hejsková. "Pilot je vycvičen k tomu, aby zvládl i v takto tragické situaci bezpečně přistát," dodal prezident Českého sdružení dopravních pilotů ČSA Peter Žmolík.