V době, kdy už by normálně fotbalisté mířili na hotel, bylo na hřišti stále živo. Po skončení tréninku se rozdělili na dvě skupinky podle toho, jestli věřili asistentu Jílkovi nebo maséru Práškovi. Někteří přihodili i nějakou sázku.
O co šlo?
Oblíbený masér Prášek věřil, že když dostane pár metrů náskok, tak ho Jílek nepředběhne. Startovalo se na hranici pokutového území a cílem byla půlící čára. K velkému veselí hráčů masér, jenž závod absolvoval svlečený do půl těla, vyhrál.
Ti, kdo na Práška vsadili, na něj okamžitě radostí naskákali.
Odveta byla od vápna po vápno. Na delší trati už dominoval Jílek, ač svého soupeře předběhl až těsně před cílem. Souboj tedy skončil remízou 1:1.
"Masér si měl sundat i kalhoty, pak by vyhrál. Vždyť mu při běhu padaly," zavtipkoval kdosi v hloučku.
Podobné momenty odlehčují na soustředění atmosféru. Jinak totiž sparťané dostávají do těla. Tréninky dvakrát denně a k tomu taktická příprava po večeři.
