Sjezdovka nemusí být bezpečnější než volný terén, říká Robin Kaleta

Dilema sjezdovka, nebo volný terén. Mnoho lidí si myslí, že na sjezdovce jsou v bezpečí, ale jakmile by se vydali do volného terénu, vystavují se velkému riziku. Je to však jen další mýtus. V pokračování volného cyklu o freeridingu vysvětlím proč.

Testy lyží

Český lyžař nerad zbytečně zkouší novoty, když je zvyklý na své obřačky nebo slalomky. Nabízíme proto sjezdařům občasný test zajímavých lyží. Zaměříme se více  na lyže kategorie all-mountain, freeride nebo freestyle, lyže s novou technologií a budeme porovnávat, jak se chovají v rozdílném prostředí včetně sjezdovky.

Zamysleme se. Sjezdovka, aniž bych jí chtěl upírat veškeré všeobecně známé přednosti, je v podstatě soubor mnoha neznámých. Více či méně neřízených střel. Některé se navíc pohybují v relativně úzkém a často přeplněném koridoru, dost rychle a směr jejich pohybu střídavě určují dvě až čtyři ostré hrany.

Ve volném terénu, pokud nestojíme zrovna na startu čínského sjezdu, nebezpečí srážky s jiným lyžařem prakticky neexistuje.

Je zde mnoho skrytých rizik, ta jsou ale odhadnutelná nebo rozpoznatelná, známe-li několik jednoduchých pravidel bezpečné jízdy.

Robin Kaleta

Jeden z nejlepších českých freeriderů, BASE jumper a dlouhodobý propagátor lyžování ve volném terénu. Má za sebou řádu mezinárodních úspěchů, filmů a velkých sjezdů volným terénem po celém světě včetně Aljašky. www.robinkaleta.com, www.freeridecamps.cz

Kdokoli má chuť a zájem se o těchto rizicích informovat, má mnoho možností. Například lavinové bulletiny ve středisku, spoustu odborné literatury, filmy, lavinové kurzy nebo freeridové kempy.

Osobně dávám přednost pohybu v přírodě nezměněné k obrazu potřeb turistického průmyslu. Jízdu ve volném terénu, kdy mě obklopují jen hory a čistý sníh, považuji za jakýsi návrat ke kořenům. Míra rizika, kterou tu podstupuji, je jen na mně a omezuje mě jen příroda, její moc a mé vlastní schopnosti.

Naopak na sjezdovce nikdy nevím, kdo mě sestřelí zezadu nebo bez varování zatočí do mé trajektorie jízdy.

A je tady ještě jeden pohled na věc: pohyb na vlastní zodpovědnost je daleko větší motivací k uvědomování si rizika, než když vím, že profesionální pomoc je mi kdykoli nablízku, jako tomu je ve středisku na sjezdovce.

Test lyží Line

Na freeridecampech jsme letos připravili i testy all mountain a freeride lyží. Mohou pro vás být jak vodítkem při nákupu, tak objektivním zdrojem informací o tom, jak fungují v různých typech terénu. Objektivní proto, že každý týden testujeme modely jen jedné značky, a proto není důvod kohokoli protěžovat.

Jako první jsme podrobili zkoumání modely lyží americké kultovní firmy LINE. Švýcarský Engelberg přivítal letošní camp číslo jedna obrovským množstvím sněhu, na který nám ještě první den nasněžilo asi 30 cm prašanu.

Měli jsme možnost testovat většinu lyží z kolekce LINE a v podstatě největší souboj proběhl mezi rozměrově podobnými lyžemi dvou odlišných větví, Sir Francis Bacon – univerzální backcountry freestyle lyže se speciální špičkou early taper a rockerem a Influence 105 – freeridová speciálka s rockerem, která je ale svou šířkou předurčena k dobré jízdě na všem. Myslíme si, že Sir Francis Bacon osloví více lidí pro svou univerzálnost a hravost. Kdo ale jezdí trochu agresivněji, bude volit spíše Influence 105.

Nemyslím si, že by všichni lyžaři měli hromadně vyrazit do volného terénu, ale rád bych přiměl lidi k zamyšlení nad všeobecným míněním, že freeriding je zábava pro nezodpovědné blázny a jízda po sjezdovce je tou správnou volbou – v některých případech to může být právě naopak.

Test lyží Fischer

Lyže jsme otestovali na druhém freeridovém kempu v Engelbergu. Fishery jsou přes svůj relativně konzervativní design ve tvarech dost progresivní. Mimo dnes už běžné rockery (dříve a pozvolna se zvedající špička), které u Fischera používají i na poměrně sjezdovkové lyže Motive, je asi největší tvarovou zajímavostí špička Powder Hull. Vypadá jako lodní kýl. Naší hlavní snahou mimo běžné testování bylo především zjistit, jak tento kýl ovlivňuje funkci lyží.

Vyzkoušel jsem většinu lyží a nejvíce mě nadchly Watea 101 v délce 172 cm. Přestože obvykle jezdím na lyžích daleko delších, jsou tyhle díky lodnímu kýlu poměrně stabilní ve velkých rychlostech i při této délce. Současně i dobře manévrovatelné. Powder Hull má, zdá se, na svědomí větší stabilitu lyží, ale i horší točivost, takže je budou preferovat spíše výkonnostní lyžaři.

Freeride kemp ve švýcarském Engelbergu