VV uvěřily garanci premiéra, že odškodnění stát církvím nebude vyplácet na úkor sociálních výdajů, učitelů, policistů. To byl podle Víta Bárty důvod, proč strana kývla. | foto: Stanislav Peška, ČTK

Proč VV kývly na miliardy církvím: Nečas slíbil, komu se nebude škrtat

  • 1341
Miliardy, které církve dostanou, nebudou na úkor škol, policistů, výdajů na důchody a jiných sociálních dávek. Takovou garanci podle předsedy VV Radka Johna strana dostala od premiéra Petra Nečase a to podle Johna i šéfa poslanců Věcí veřejných Víta Bárty rozhodlo, že se strana rozhodla podpořit církevní restituce.

"Shodli jsme se na jednání s premiérem, že se peníze na výplatu církvím získají úsporami ve státním rozpočtu a omezením byrokracie, nikoliv škrtáním v rozpočtech jednotlivých resortů či na sociálních investicích. Neboli občana se toto vyrovnání nedotkne," vysvětluje John, proč se VV po několikadenním váhání rozhodly podpořit vracení majetku církvím i výplatu finančního odškodnění
(o rozhodnutí VV a hlasování ve vládě najdete více zde).

"Premiérovo slovo rozhodlo o podpoře ministrů VV o církevních restitucích na jednání vlády," řekl John po jednání grémia Věcí veřejných, z nějž čtveřice ministrů odjela církevní restituce podpořit.

V opačném případě, kdyby ruku pro nezvedly, ministrům Věcí veřejných hrozil vyhazov z vlády, jímž pohrozil Nečas. A jak iDNES.cz řekl jeden ze členů vedení VV, při pondělním jednání premiér dokonce Věcem veřejným v narážce na prezidenta Václava Klause řekl, že tentokrát je nezachrání ani "ten na Hradě". Snahu odložit výplatu církvím ostře odmítla i TOP 09 a obě větší koaliční strany trvaly na dodržení podepsané dohody (více zde).

Po úspěšném jednání vlády premiér rétoriku změnil. "Je důležité, že vláda chce společně naplňovat vládní programové prohlášení," prohlásil Nečas. Za důležitý označil výsledek - tedy schválení církevních restitucí ve vládě - nikoli cestu, jak k němu ministři došli. Vláda podle něj řeší více než dvacet let neřešený problém křivdy spáchané komunistickým režimem po únoru 1948.

Miliardy církvím bude podle Nečase vláda vyplácet z kapitoly rozpočtu Všeobecná pokladní správa, z rozpočtové rezervy.

Cena za nestabilitu by byla vyšší, říká teď Bárta

Bárta prohlásil, že dohodu podpořili i poslanci VV a žádný nebyl proti, jen tři účastníci jednání se zdrželi. "Stáli jsme před Sofiinou volbou. Cena za nestabilitu České republiky v době krize by byla vyšší než ty dvě miliardy korun ročně," prohlásil Bárta. Zhruba za čtrnáct dnů podle něj ještě VV s něčím ohledně schválených církevních restitucí "přijdou". Neupřesnil ale s čím.

Nečas zdůraznil, že společným hlasováním vládních stran je pro všechny koaliční poslance závazné, aby pro návrh zvedli ruku v parlamentu. Je si jist, že zákon parlamentem projde i přes očekávané veto Senátu s převahou ČSSD.

Lesy, pole a další nemovitý majetek v hodnotě 75 miliard korun by měl stát podle vládou schválené dohody se 17 církvemi a náboženskými společnostmi vydat do pěti let. Finanční část vyrovnání by vyplácel příštích třicet let. Dohodnutou částku 59 miliard korun tedy ještě zvýší inflace.

To zároveň relativizuje "garanci", kterou VV dostaly. Pokud vláda nepadne, bude rozhodovat jen o tom, odkud se vezmou peníze v letech 2013 a 2014. Peníze v dalších 28 letech budou hledat příští vlády.

Zároveň se stát s církvemi dohodl na tom, že bude ještě v příštích 17 letech hradit mzdy duchovních. V prvních třech letech účinnosti zákona o narovnání s církvemi by částka na platy zůstala v současné výši (necelých 1,5 miliardy korun), v dalších čtrnácti letech by klesala postupně vždy o pět procent, až na nulu.

Jednání VV s církvemi zprostředkoval lidovecký senátor Čunek

Schůze Senátu - Jiří Čunek (6. října 2011)

Bárta několikrát zmínil i úlohu bývalého předsedy lidovců, senátora Jiřího Čunka, který zprostředkoval jednání Věcí veřejných se zástupci církví. V úterý se VV sešly v Arcibiskupském paláci s kardinálem a pražským arcibiskupem Dominikem Dukou a s předsedou Ekumenické rady církví Joelem Rumlem.

Naprosto zásadní ale i podle Bárty pro VV při jednání bylo, aby strana dostala "garanci", že i když bude klesat ekonomika, výplata odškodnění církvím nebude na úkor občanů. "Ve chvíli, kdy ministr financí Miroslav Kalousek mluví o škrtech ve výši 30 miliard korun, je pro nás zásadní, aby ty škrty nebyly 32 miliard," vysvětloval ve středu dopoledne Bárta.

"Nechtěli jsme, aby to bylo financováno třeba na úkor důchodů. To je důvod, proč jsme kolem toho celé úterý blbli. Uvěřili jsme slibům a garancím premiéra. I když já osobně ne," řekl iDNES.cz místopředseda VV Tomáš Jarolím, který je tvrdým odpůrcem restitucí i současné koaliční vlády s ODS a TOP 09. Jednání vedení Věcí veřejných, na němž strana kývla na dohodu, opustil předčasně, s rudými tvářemi a zjevně velmi nespokojen.

John zdůraznil, že jeho strana nikdy nebyla proti církevním restitucím a že je má i ve svém programu. "Měly být ale udělány už před dvaceti lety," prohlásil. Protože se to nestalo, vyplatil za těch dvacet let stát zbytečně 30 miliard na platy duchovních.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video