Dvojjazyčná tabule s českým i polským jménem města Český Těšín. | foto: Wikimedia Commons - Darwinek

K polské národnosti se hlásí méně lidí. Dvojjazyčně nápisy ale nezmizí

  • 74
Lidí hlásících se k polské národnosti ubývá. Vyplývá to z předběžných výsledků jarního sčítání lidu. Přitom v obcích, kde je více než deset procent Poláků, mají nárok například na dvojjazyčné cedule. Představitelé radnic, kterých se to týká, ale ujišťují, že značky rozhodně sundavat nebudou, i kdyby v nich žilo jen pět procent Poláků.

Těsně před loňským sčítáním lidu seděla známá zpěvačka polské národnosti Ewa Farna doma v pokoji a dívala se na televizi. Zrovna v ní vystupoval významný polský herec Wladyslaw Niedoba, zpíval v těšínském nářečí. Ewa ho chvíli poslouchala a pak řekla v polštině: "Je fajn být sama sebou" (více o kampani čtěte zde).

Nárok menšiny

Ze zákona má právo na zřízení výboru pro národnostní menšiny, který například podporuje výuku polských škol a doporučuje zavádět dvojjazyčné nápisy.

"Sčítání je nešťastné. Národnost jsme volili dobrovolně, výsledky jsou proto zkreslené." Józef Szymeczek

Krátký televizní spot, na jehož začátku zpěvačka vystupovala, nechal natočit Kongres Poláků v České republice. Spot byl součástí kampaně Sázka na polskost, která vybízela Poláky žijící v České republice, aby se za svou národnost nestyděli a při sčítání lidu se k ní hrdě hlásili. Mnoho Poláků to ale zřejmě neoslovilo.

V celé zemi je podle předběžných výsledků na internetové adrese www.scitani.cz téměř čtyřicet tisíc lidí, kteří se hlásí k polské národnosti. To je o téměř dvanáct tisíc méně než před deseti lety.

Nejvíce Poláků žije v Moravskoslezském kraji - více než dvě třetiny. Ale podle Českého statistického úřadu je jich tu o deset tisíc méně než v roce 2001.

Chybou prý bylo, že kolonka mohla zůstat nevyplněná

Čím to je? "Výsledky sčítání lidu sledujeme dlouhodobě. V číslech se projevuje začlenění polské menšiny do české společnosti," uvedl šéf Kongresu Poláků v České republice Józef Szymeczek.

Také profesor slavistiky Daniel Kadlubiec, který žije na Českotěšínsku a vyučuje na Ostravské univerzitě, na to má svůj názor. "Když se někdo cítí být Polákem, tak to přizná. Když váhá, znamená to, že má oslabené národní povědomí. S takovým člověkem pak není možné počítat," zmínil Daniel Kadlubiec. Podle něj byla chyba, že kolonka, v níž lidé vybírali z mnoha různých národností, mohla zůstat nevyplněná.

JE FAJN BÝT SAMA SEBOU. Oficiální plakát, na kterém zpěvačka vybízela Poláky z Těšínska, ať se hlásí ke své národnosti.

"Když chceme vědět, kolik je koho, tak by to tam měl každý napsat," podotkl profesor Kadlubiec s tím, že komu na tom příliš nezáleželo, mohl údaj o národnosti prostě přeskočit a zbytečně se nezatěžovat tím, jestli je například spíše Polák, nebo Čech.

Připomínky k poslednímu sčítání lidu měl také šéf Kongresu Poláků v České republice Józef Szymeczek. "Nejnovější sčítání lidu je velice nešťastné. Národnost jsme volili dobrovolně, výsledky jsou proto zkreslené a statistiky de facto nepoužitelné. Kdo vymyslel, že můžete být Polákem i Čechem zároveň? To musel být mistr světa," pozastavil se nad výsledky Českého statistického úřadu Szymeczek.

Cedule v obci zůstanou, i kdyby bylo Poláků méně

Přestože jsou výsledky posledního sčítání lidu zatím předběžné, již nyní je jasné, že Poláků stejně jako Čechů v kraji ubylo.

Pro Poláky z Těšínského Slezska by to mohlo znamenat, že ztratí výhody menšiny - třeba při zavádění dvojjazyčných názvů ulic či úřadů. "Pokud by se potvrdilo, že v některé obci, kde dvojjazyčné cedule byly, je nyní Poláků méně, je jen na zastupitelích, co s tím udělají," zmínil Józef Szymeczek.

"Je pravda, že kdyby cedule shodili, bylo by to nešikovné. Jako by tím dávali najevo: 'Dosud jsme vás měli rádi, ale teď už ne,' " poznamenal šéf Kongresu Poláků v ČR. "Výsledky jsou ale předběžné, proto bych byl v závěrech opatrný," dodal.

1. března 2011

Obec Těrlicko na Českotěšínsku je jednou z těch, ve které českopolské nápisy jsou, ale lidí, kteří se hlásí k polské národnosti, je po sčítání lidu méně než deset procent. Uvažovala obec o tom, že by dvojjazyčné nápisy zrušila?

"Nějaké statistické údaje by nás neměly vzrušovat. A neměly by narušovat klidné soužití lidí," prohlásil Vavřinec Fójcik z výboru pro národnostní menšiny. Ten v obci podporuje výuku polských škol, kterých je jen na Českotěšínsku šestadvacet. Doslova za ně lobbuje u zastupitelů. A také doporučuje zavádění dvojjazyčných nápisů.

O výhodách rozhodnou až definitivní výsledky sčítání

"Pokud by se ukázalo, že v obci žije méně Poláků než dříve a nedosáhnou na desetiprocentní hranici, která je nutná k vytvoření výboru pro národnostní menšiny, žádné závěry z toho vyvozovat nebudeme," dodal Fójcik.

Také v Českém Těšíně se k polské národnosti přihlásilo o tisíc lidí méně než před deseti lety. Hlavní statistik posledního sčítání lidu Josef Škrabal ale upozornil, že údaje z internetu jsou pouze orientační, definitivní výsledky zveřejní Český statistický úřad až na konci ledna.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue