Že počasí není jen dobré nebo špatné, ale také zajímavé, mohou dosvědčit obyvatelé alabamského Birminghamu. Minulý pátek mohli obdivovat neobvyklý pohled. Dvousettisícové město jako by se hned po ránu chystaly zalít obrovské oblačné vlny.
K ničemu dramatickému samozřejmě nedošlo, a oblaka se brzy rozpadla. Očitým svědkům po nich zůstala jenom vzpomínka, nám ostatním musí stačit obrazový záznam. Co vlastně obyvatelé Alabamy viděli?
Mračna nad alabamským Birminghamem
Jde o tzv. Kelvinova-Helmholtzova oblaka. Název jevu není odvozený od jeho objevitelů, ale od fyzikálního děje, který se při jeho vzniku uplatňuje, tzv. Kelvinovy-Helmholtzovy nestability. To je komplikovaný název pro vlnění, které vzniká v místech, kde se stýkají dvě různě rychlé vrstvy plynu nebo kapaliny.
Něco takového se stalo v Alabamě. Pára stoupající od země, kde patrně vůbec nefoukalo, se dostala do oblasti, kde vál ostrý vítr, který z ní "vytahoval" drobné vlny výše a výše.
Jevu si můžeme všimnout nejen v Alabamě, a to nejčastěji na páře stoupající nad ránem od povrchu. Po noci bývají vzduchové masy těsně nad zemí prochladlé, a proto stabilnější než vzduch ve vyšší vrstvách, kde stále fouká svěží vítr. Situace se změní až ve chvíli, kdy Slunce ohřeje zemi a od té se ohřeje i vzduch nad ní.
K jevu tedy dochází doslova neustále, ale aby byl vidět, je zapotřebí přízemní oblačnosti (tedy mlhy). Jen málokdy dosahuje však majestátnosti a rozměrů alabamských vln. Alespoň tedy na Zemi, na jiných planetách, třeba Saturnu, se vyskytují vlny ještě větší, jak můžete vidět na jednom z obrázků.
Projevy Kelvinovy-Helmholtzovovy nestability v atmosféře Saturnu
Další ukázky podobných "nebeských vln" si můžete prohlédnout i na českém "Atlasu oblaků" na stránkách astronomie.cz, a to přímo zde. Na stejných stránkách si můžete také přečíst podrobnější popis Kelvinova-Helmholtzovy nestability zde.
Možná vám stránky pomohou, abyste kolem sebe viděli více podobných "obyčejných zázraků". A pokud se vám je podaří zachytit na kameru a půjde o divy oblačné, můžete se s nimi podělit například na stránce "Společnosti pro doceňování mraků" (The Cloud Appreciation Society). Na stránkách najdete i galerii s fascinující sbírkou fotografií.
