Bratři Vítek (1,5) a Martin (2,5) na snímku z 6. srpna 2011 | foto: Archiv iDNES.cz

Rodiče mohou klidně vychovávat „vlčata“, ale nesmí je izolovat

  • 381
Úkolem rodičů je připravit děti na život ve společnosti, shodují se odborníci. Úplná izolace, jakou zavedli rodiče "vlčích" dětí z Prahy, je podle nich nepřijatelná a za hranicí toho, co by se dalo označit za alternativní výchovu.

"Lidé mají možnost si žít podle svého, ale neměli by omezovat své děti. Nejsou majetkem svých rodičů a jejich život je strašně ovlivněn, když jsou nucené žít v izolaci," říká Marie Vodičková z Fondu ohrožených dětí. Pozastavuje se nad tím, že se rodiče svých "vlčích" dětí při první příležitosti vzdali. "Nemohli mít k dětem standardní vztah, vypadá to, že jim na nich nezáleželo."

Téměř dvouletý Vít a o rok starší Martin vyrůstali s rodiči v bytě vybaveném jen tím nejnutnějším. Chodili bosí, boty ani nepotřebovali, protože nevycházeli ven. Narodili se doma bez asistence zdravotníků, nejsou očkovaní, přihlášení na matrice, neabsolvovali prohlídky u lékaře. S nikým jiným než s rodiči se nikdy nesetkali.

Povinnosti rodiče

První povinností je nahlásit narození dítěte na matrice a zažádat o rodný list. Pokud se dítě narodí v porodnici, má tuto povinnost porodnice, rodič si pak rodný list dítěte na matrice vyzvedne. Pokud se dítě narodí doma, má ze zákona povinnost ohlásit narození dítěte na matriku a zažádat o rodný list přímo rodič.
Druhou povinností pro rodiče je registrovat dítě u zdravotní pojišťovny do osmi dnů od narození.

* Registrace u dětského lékaře není povinná. Přesto je u nás u pediatra registrováno devadesát procent dětí.

"Pokud děti nemají vyřízené ani základní potřebné papíry, je to absurdní, že se to neodhalí dřív. Přijde mi, že selhávají preventivní programy. Neodsuzuji alternativní metody výchovy, ale nesmějí děti vyloučit z celé společnosti. Úkolem rodičů je, aby ty děti připravili na život, a to, aby v té společnosti dítě obstálo a nějak dobře v životě dopadlo," říká Alena Vávrová ze Střediska náhradní rodinné péče.

"To, že nebyly děti registrované na matrice, u lékaře, nikde o nich nebyl ani záznam, mi přijde úplně patologické. Děti mají právo vyrůstat v normálním prostředí a mít kontakty jako jiné děti, protože jsou tvorové sociální a interaktivní," podotkla Vodičková.

Na dětech se mohl výrazně podepsat také životní styl rodičů, kteří žili alternativním způsobem života, asketicky a pod vlivem taoismu.

"Životní styl, který se natolik vymyká současnému životu společnosti, děti hodně ovlivní a ony přitom nemohou za sebe rozhodovat. Nevím, jestli je tohle šťastně zvolená metoda výchovy dítěte. Aby ve společnosti obstálo, muselo by žít v podobně zaměřené uzavřené komunitě, protože jinde a s klasicky vychovanými dětmi by jinak jen těžko mohlo navázat nějaké vztahy a stalo se plnohodnotným v dnešní společnosti," dodává Vávrová.

Množství hraček důležité není

"Vlčí" sourozenci měli jen malé množství hraček, což podle odborníků nemusí být na škodu, pokud se rodiče dětem dostatečně věnují. "Počet hraček rozvoj dítěte podle mého neovlivňuje," říká Vávrová.

"Dříve dětem stačila jedna hadrová panenka a ony si k ní vytvořily vztah. Zde záleží spíš na vztahu rodičů k dětem, zda je dále rozvíjeli, hráli si s nimi jinak," podotýká Vodičková.

Úřady nemají žádné měřítko, kolik hraček by dítě mělo mít. "Napadá mě i situace opačná, kdy je dítě výborně materiálně zabezpečeno, ale je deprivováno, protože tam chybí kontakt s rodiči. Jde i o to, jak jsou rodiče schopní komunikovat s dítětem, jak reagují na jeho pláč, jak mu pomáhají rozvíjet se," říká Marta Konvičková z oddělení sociální prevence a sociální ochrany dětí úřadu městské části Praha 2, která má případ "vlčích" dětí na starosti.

Jaké podněty si děti z takového období odnášejí, se ukáže až později. "Situaci je třeba sledovat dlouhodobě, protože následky špatného zacházení ze strany osob pečujících o děti se mohou objevit až ve vyšším věku. Teprve pak se projeví jeho vztah k rodině, k dalším lidem," míní Konvičková.

3. prosince 2011


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video