Každé ráno pod dohledem oholí 80 chlapů. Továrna na holení Gillette

  • 134
Vznikly zde všechny modely holicích strojků Gillette. Za rok zde oholí 40 000 tváří, každý den se sem přijede oholit osmdesát dobrovolníků. Chlapské strniště zde mikroskopem zvětšují tak, že se dívkám z toho pohledu dělá nevolno. Gillette nám ukázal své vývojové centrum.

Když nás šéf Technetu na poradě přivítal otázkou "Tak, pánové, kdo vyrazí do vývojového centra Gillette?", trochu ironicky jsem prohlásil "No jasně že já!". Moje tvář totiž ostří břitu neviděla již několik let. Takže ideální kandidát.

Vývojové centrum v Readingu funguje přes padesát let.

O týden později už přešlapuji před nevýraznou a časem poněkud zašedlou budovou v městečku Reading, šedesát kilometrů západně od Londýna. O tom, že se za zdmi schovává vývojové centrum předního výrobce holicích potřeb, nenasvědčuje mimo loga na fasádě vůbec nic.

Při průchodu miniaturní vrátnicí dočasně přijdu o mobilní telefon, zákaz vycházení má i foťák a kamera. V článku tedy, navzdory redakčním zvyklostem, uvidíte jen oficiální firemní obrazové materiály.

Do roboty se strništěm

Víte, že:

Gillette neukončila výrobu žádného holicího strojku?

I jednoduché čtyři desítky let staré modely jsou stále ve výrobě. Jen je již nenabízí mnoho prodejců.

V Readingu pracuje 130 lidí. Všichni se soustředí jen na holicí strojky. Pěny a gely totiž vyvíjí středisko v Cincinnati, zatímco marketing a řízení jsou soustředěny do centrály v Bostonu.

Holení je v Readingu součástí firemní kultury. Zaměstnanci dojíždí se strništěm a holí se až po příchodu na pracoviště. Při naší návštěvě se ale po chodbách pohybovalo neobyčejně mnoho knírků, zaměstnanci se totiž připojili k listopadové akci Movember (více zde). "Jinak tu knírky nejsou, všichni chodíme hladce oholení," směje se ředitel vývojového centra Dr. Nigel J. Kermode.

Víte, že:

V Brazílii nepoužívají holicí pěnu, ale výhradně mýdlo.

V Indii se neholí pod tekoucí vodou.

Číňani mají mnohem jemnější vousy než Evropané.

Zkrátit až pod kůži

Nikomu se asi v posledních letech nestalo, že by si koupil nový holicí strojek a ten neholil. Vousy prostě "uřežou" všechny. Rozdíly však najdeme u "jak".

Cílem současného vývoje je především zvyšování pohodlí při holení: snížení potřebného množství tahů, méně podrážděná pokožka, ergonomičtější tvar strojku a samozřejmě hladší tvář.

A když jsme u magického reklamního pojmu "hladká tvář", principiálně jde o to, odříznout vousy pod úrovní pokožky. K tomu slouží jednak předpínající gumová manžeta na kraji holicí hlavy (třením napne kůži) a jednak větší počet holicích břitů. U aktuální novinky Fusion ProGlide jich je pět. Břity nejen postupně "ukrajují" vousy, ale zároveň je povytahují ven z vlasových váčků. Díky tomu nejsou oholené vousy srovnané s pokožkou, ale zkrácené pod její úroveň.

Při dvěstěnásobném zvětšení není pokožka rovná a pevná. Je to hrbolatá rosolovitá hmota, ve které jsou vousy uchyceny velice pružně, navíc v různých směrech. Břit musí vous odstranit, ale co nejméně přitom "ořezat" pokožku. Jak se s tím holicí hlava vypořádá, se podívejte na videu.

Továrna na holení: před kamerou se oholí 80 lidí denně

Největším úskalím vývoje je rozmanitost. Každý muž se totiž holí jinak. Někdo táhne jen odshora dolů, někdo naopak odspoda nahoru. Jiný strojkem jezdí po tváři všemi směry. Někdo tvář šimrá minimálním tahem kolem 50 gramů, jiný ryje až silou 1,5 kg. Někdo celou tvář zmákne na jedno namočení během dvaceti sekund, jiný si s ní hraje třeba dvacet minut.

Víte, že:

Průměrný vous, pokud není namočený nebo změkčený holicí pěnou, má stejnou pevnost jako stejně tlusté měděné vlákno.

Stejné je to u vousů. Liší se délkou, silou, směrem růstu i hustotou.

Při vývoji nové holicí hlavy nebo celého strojku je proto důležité vyzkoušet jejich funkčnost na co nejširším vzorku lidí.

Denně se do vývojového centra přijede cestou do práce oholit osmdesát mužů. Někteří jsou "staří známí", kteří sem dojíždí již roky, jiní přijdou poprvé. Každý dostane plastový box s holicími potřebami, ručníkem a podrobným dotazníkem. Holicím strojkem je nejčastěji prototyp právě vyvíjeného nového modelu: v Readingu tak za rok vyrobí takových prototypů zhruba 20 tisíc.

Po nafasování holicího setu se každý "pokusný králík" odebere do jedné z deseti malých kabinek, jakýchsi miniaturních koupelen. Jsou vybaveny umyvadlem a polopropustným zrcadlem. To při pohledu od umyvadla vypadá jako normální zrcadlo, z druhé strany je však zcela průhledné.

Během holení před polopropustným (jednosměrným) zrcadlem na postup dohlíží jak pracovník výzkumu, tak dvojice kamer.

Po testovacím oholení každý účastník zaznamená jak dojmy z procesu holení, tak především výsledek, a to včetně říznutí či poranění a podráždění pokožky do obličejové mapy.

Díky tomu je každý holící se muž pod dohledem pracovníků vývojového centra a především pak dvojice videokamer, které zaznamenávají celý proces holení. Pozorovat holící se muže z třiceticentimetrové vzdálenosti, přičemž vy vidíte je a oni nevidí vás, je zvláštní pocit.

Při dvěstěnásobném zvětšení není pokožka rovná a pevná. Je to hrbolatá rosolovitá hmota, ve které jsou vousy uchyceny velice pružně.

Součástí vývoje je také podrobné zkoumání pleti a vousů před a po holení.

Po oholení jde každý před řadu zrcadel s výkonným osvětlením, kde vyplní formulář s dojmy z holení. Především zaznamená na obličejovou mapu případná pořezání nebo podráždění pokožky. Vybraní jedinci jdou na bližší vyšetření pod kamery a mikroskopy. Natočené a nafocené obrazy zpracovávají a vyhodnocují i automaticky speciální softwarové nástroje.

Rapid prototyping: z počítače do ruky za necelou hodinu

Z této obrovské znalostní databáze se poté čerpá při vzniku nových a úpravách stávajících prototypů.

Všechny nápady nejprve končí na papíře, teprve poté je designéři zpracují v počítači v systémech CAD.

Každý nový model holicího strojku nejprve vzniká na papíře, později se přenese do počítače do 3D modelů CAD systémů.

Pozdější stadia vývoje nového modelu probíhají jen v CAD programech v počítači. Modelovány jsou i nejmenší podrobnosti, aby byl prototyp vzniklý ve 3D tiskárně co nejvěrnější.

Jakmile je designér s návrhem spokojený, pošle svůj výtvor do laboratoře takzvaného "rapid prototyping" neboli rychlé výroby prototypů.

Tam je počítačový model strojku rozložen na vrstvy a rozlišením 16 mikrometrů a ve speciální 3D tiskárně transformován na hmotný model.

3D model stojku se speciálním softwarem "nařeže" na vrstvy. Ty poté "tiskne" speciální 3D tiskárna. Vrstvu po vrstvě, vždy po šestnácti mikrometrech. Místo toneru se používá prášková směs plastu a gumy, každá vrstva se ihned po nanesení vytvrdí silným infračerveným světlem.

Ve 3D tiskárně lze vyrobit strojek i s pohyblivou hlavou. V kloubech, tam kde musí dojít ke vzájemnému pohybu dvou pevných plastových částí, se místo plastu nebo gumy vstříkne speciální směs, kterou IR světlo nevytvrdí a naopak je poté vypláchnuta roztokem.

Hotový model je velmi podrobný a ergonomicky zcela přesný: pevné části jsou z plastu, měkké z gumy. Designér tak může mít v ruce fyzický model v reálné velikosti hodinu po dokončené práce v počítači. 

Víte, že:

Každý břit je složen z pěti vrstev: nerez oceli, supertvrdé "DLC" vrstvy a teflonového povlaku.

Gillette vyrábí všechny břity pouze v továrně v Bostonu.

Kontrola břitu pod elektronovým mikroskopem.

Kontrola kvality břitu pod elektronovým mikroskopem.

Modely však nejsou funkční. Holicí hlava je sice vyrobena do nejmenších podrobností, ale mechanické vlastnosti použitých materiálů neodpovídají těm skutečným. Například plast je mnohem křehčí, úchyty na břity při tlaku nezapruží, ale ulomí se.

Proto jsou v Readingu i dílny, kde vyrábí prototypy zcela zaměnitelné s produkty ze sériové výroby. Ročně jich tu vyrobí na 20 tisíc.

Výroba testovacích prototypů

Reálné prototypy strojků vznikají stejně jako finální produkty v továrnách. Pouze je vše v menším množství a mnohem nižší rychlosti.

Nejprve se vyrobí formy autonomních součástí, do kterých se v lisech pod vysokým tlakem vstřikuje roztavený materiál. Po vychladnutí se ztuhlý polotovar vyklepne a odstraní se zbytky z přítoků formy. Celé to trvá jen několik sekund.

Víte, že:

O vypuštění nových produktů rozhodují zákazníci.

Dokud se při testech prototypů "pokusní králíci" neshodnou, že je nový model "významně lepší než předchozí", na trh ho nevypustí a vrací se zpět do vývoje. 

Části se pak poskládají dohromady: u prototypů ručně, u sériové výroby stroji. Když je sestavená rukojeť i hlava, přijde na řadu přitavení břitů. Každý má třináct podpůrných bodů, tenkých 100 mikronů.

Takto vyrobené strojky se používají pro testovací účely, v raných stadiích je testují zaměstnanci sami na sobě, později v testovacím centru (ano, těch 80 lidí denně). V poslední fázi je i v tisícových množstvích rozesílají různým kontraktorům po celém světě, kteří je zkouší u sebe doma.

Výstupní kontrola holicích hlavic se u prototypů provádí ručně, pomocí mikroskopů a laserů. Jakmile není každý břit ve stoprocentním stavu, hlava se recykluje. I dvaceti mikronovou odchylku prý při holení poznáte sníženým komfortem. V ostré výrobě je výstupní kontrola samozřejmě plně v rukou robotů.