Šéfredaktor rozhlasové stanice Echo Moskvy Alexej Venediktov, který o události píše na svém twitterovém účtu, míní, že stránky zablokovali hackeři, aby tak ztížili přístup k informacím o průběhu voleb.
Mezi zablokovanými weby jsou třeba stránky monitorovací nevládní organizace Golos nebo zpravodajského serveru slon.ru. Mimo provoz jsou i weby anglickojazyčného The New Times, deníku Kommersant či rozhlasové stanice Echo Moskvy. Už v sobotu měl problémy se zobrazením stránek on-line deník Gazeta.
Kreml dráždí mapa hříchůDošlápl si na pozorovatele |
Moskevská policie v okolí Kremlu mezitím zatkla tucet demonstrantů dožadujících se svobodných voleb. Patřili ke skupině asi 30 lidí, kteří prý nehledě na varování rozdávali letáky.
O několik hodin později následovala druhá vlna zatýkání na jiném místě metropole. Limonovovi přívrženci se pokusili demonstrovat na Triumfálním náměstí, tradičním místě nepovolených protestů. "Hanba, hanba!" křičeli demonstranti na policisty, odvlékající jejich druhy do přistavených policejních autobusů. "Už jsme chytili osm demonstrantů," poznamenal jeden z policistů podle reportérky stanice Kommersant FM. "To je málo," odvětil druhý. Nakonec skončilo na policii přes sto lidí. Dalších asi třicet zadržených ohlásila policie v Petrohradu.
Moskevské úřady veškeré demonstrace, s výjimkou akcí prokremelských mládežníků, nepovolily a v metropoli nad průběhem parlamentních voleb bdí desetitisíce policistů a jejich dobrovolných pomocníků. Podle ministerstva vnitra k závažným narušením veřejného pořádku dosud nedošlo.
Rusové mohou odevzdat hlas v 94 487 volebních místnostech od osmé ráno do osmé večerní, poslední místnosti na západě se zavřou v 18:00 středoevropského času. Všech 450 poslanců Státní dumy, dolní komory parlamentu, je tentokrát díky ústavním změnám voleno na pět let místo dosavadních čtyř.
Favoritem je Jednotné Rusko
Favoritem voleb je opět vládní strana Jednotné Rusko, o jejímž dalším vítězství se nepochybuje. Podle průzkumů by však neměla dostat přes 64 procent hlasů jako před čtyřmi lety, ale jen o něco více než polovinu. Místo 315 poslanců, zajišťujících více než dvoutřetinovou většinu potřebnou pro změny ústavy, by měla mít ve sněmovně jen nadpoloviční většinu.
Průzkumy však nezachytily vliv sjezdu Jednotného Ruska z předchozí neděle, kdy strana schválila kandidaturu Vladimira Putina na prezidenta v březnových volbách.
Poměry by se v zemi ale nijak zásadně po volbách změnit neměly. I novou sněmovnu by měly tvořit jen čtyři strany. Za vítězným Jednotným Ruskem by měli skončit jako druzí komunisté, následovaní buď nacionalisty Vladimira Žirinovského či menší levicovou stranou Spravedlivé Rusko.
Nikdo další by volební práh překonat neměl. Úřady ani nyní nepřipustily k volbám "nesystémovou", tedy protikremelskou opozici. Vzápětí po uzavření posledních volebních místností by mělo následovat zveřejnění prvních dílčích údajů. Předběžné výsledky za celou zemi má ústřední volební komise zveřejnit v pondělí.
Nad hlasováním bdí nejen skoro sedm stovek zahraničních pozorovatelů, ale i 321 500 policistů a 11 500 vojáků ministerstva vnitra. Členové horní komory parlamentu, Rady federace, nejsou voleni přímo, ale jsou jmenováni jako zástupci regionů místní výkonnou a zákonodárnou mocí.
Ústřední volební komise zatím zaznamenala sedm desítek stížností na průběh voleb. Golos ale ohlásil tisíce porušení volebního zákona. Opozice se obává, že se úřady vynasnaží výsledek vládní strany vylepšit.
Komunisté ohlásili nedostatky v Saratovu, Moskvě, Ufě, Kirovu, Krasnojarsku a v Rostovu, nejčastěji v podobě autobusů se studenty, kteří měli "na zakázku jedné strany" opakovaně hlasovat.
